Amarant vínorudý

(Lagonosticta v. vinacea) Německy - Weinrote Schwarzkehlamarant Anglicky - Vinaceus Firefinch Ve starší odborné literatuře (Karásek) je tento...

(Lagonosticta v. vinacea)


Německy - Weinrote Schwarzkehlamarant
Anglicky - Vinaceus Firefinch

Ve starší odborné literatuře (Karásek) je tento amarant uváděn jako samostatný druh “astrild vínorudý”. Steinbacher ho uvádí jako poddruh amarant škraboškový vínorudý -- Lagonosticta larvata vinacea. Současná systematika ho uvádí jako samostatný druh amarant vínorudý, se třemi poddruhy: vinacea, togoensis a nigricollis. Tato data uvádím pro úplnost a ujasnění.

Rozšíření:

Poddruh vinacea se vyskytuje v Senegalu, podél severozápadní hranice ke Gambii, v Guineji Bisau, v Guineji a na jihu Burkina-Faso (dříve Horní Volta). Obývá savany porostlé vysokou trávou, keři a bambusovými houštinami, okraje lesů a neobdělávaná pole. Žije buď v párech nebo v malých skupinách s příslušníky svého druhu nebo ve společnosti amarantů malých nebo motýlků rudouchých.

Popis:

1,0 - strany hlavy a hrdlo černé, vrch i spodina těla tmavě vínorudé, střed břicha šedý, spodní krovky ocasní černé. Po stranách prsou má několik bílých teček. Horní krovky ocasní a pera ocasní jsou karmínově červené. Zobák a nohy jsou šedočerné.
0,1 - vrch těla světle hnědý se slabým nádechem do šeda. Strany hlavy a hrdlo šedavé, spodina světle růžová, břicho a spodní krovky ocasní šedožluté. Mláďata se podobají samičce. Délka 10 cm.

Amarant vínorudý se dováží zřídka. V letech 1949-1950 byly jednotlivé páry nabízeny v Holandsku. Svým chováním a způsobem života připomíná dobře známé motýlky rudouché. Po dovozu je tento druh velmi choulostivý a vyžaduje stálou teplotu okolo 25 °C. Vlhké a chladné počasí nesnáší ani po úspěšné aklimatizaci, proto má být trvale chován ve vnitřních ubikacích.

Švýcarský chovatel ZEDER píše v německém časopise Gefiederte Welt 4/99, že si v září 1995 koupil v Německu dva páry amarantů vínorudých, kteří byli dobře uvyklí a v perfektním stavu. Nejdříve je umístil do bednové klece a později do vnitřní voliéry o rozměrech 3x2x2 m (dxhxv), která se nacházela v ptačím pokoji zřízeném ve sklepní místnosti v obytném domě. Celý prostor této místnosti měřil 18 m2 a byl osvětlován zářivkami 2x 12 W, 2x 76 W a 1x 77 W. Zeder je přesvědčen, že zářivky v tomto sestavení zajišťují ideální světelné spektrum. Ráno v 6.00 hodin jsou zářivky rozsvěcovány spínacími hodinami a ve 20.45 vypínány s použitím stmívacího zařízení. Tento světelný režim je v zimě i v létě stejný.

Ve voliéře je umístěn ozdobný bambus, filodendron, pokojová vinná réva, dále zde jsou větve borovice a jiných druhů donesených z přírody. Až na malé místo, kde je vrstva písku, je celá podlaha vyložena mechem. Mech poskytuje amarantům především činnost, ale slouží jim i ke stavbě hnízd.

V době, kdy chovatel Z. článek psal, se ve společnosti amarantů nacházely ještě další ptačí druhy: 1,1 Tygříček tečkovaný, 4,4 astrild černotemenný (Estrilda nonnula), 1,1 astrild šedoprsý (E. melanoxtis) a 1,1 amarant tečkovaný (Lagonosticta rufopicta).

Klimatické faktory:

Jak jsem se již zmínil, jsou amaranti vínorudí v době aklimatizace nároční na teplo, ale i později vyžadují vyšší teplotu než většina druhů astrildovitých. Z. udržuje v chovné místnosti průměrnou teplotu 22 °C, při hnízdění i poněkud vyšší.
Relativní vlhkost v době hnízdění je 57 % - nejnižší byla zaznamenána 50 %, nejvyšší 64 %. Tyto rozdíly jsou ovlivňovány činností ústředního topení, ale mají návaznost i na venkovní teplotu.

Krmení:

V přírodě se živí amaranti vínorudí travními semeny a různým hmyzem, který sbírají se země. Z. krmí směsí zrnin pro exoty, kde podíl travních semen činí 25 %. Dále mají amaranti stále k dispozici grit, sepiovou kost, mleté mušličky, dřevěné uhlí, hroznový a ovocný cukr a rozdrcené vaječné skořápky důkladně na kamnech vyhřáté.
Ze zeleného krmení dává Z. salátové okurky nakrájené na kolečka. Občas jim nabízí zmrazené a roztáté polozralé senegalské klasy, ale o ty nemají amaranti příliš velký zájem. Jednou v týdnu podává Z. místo uvedené směsi semen jednotlivě senegalské proso, mohár, proso japonské a mana. Potřeba živočišného krmení je kryta larvami plesnivce obilního a mravenčími kuklami. Pro změnu ještě 1-2x v týdnu živočišné krmení zn. “BEKFIN”.
V letních měsících dostávají ptáci pravidelně čerstvé zelené krmení - ptačinec žabinec, lipnici roční, smetánku, jitrocel větší, tomku vonnou (Anthoxanthum odoratum), srhu říznačku a polozralý mohár nebo čumízu.
Chov:

Chovatel Z. doporučuje dát amarantům vínorudým možnost vlastního výběru partnera, neboť je větší naděje na úspěšný chov.
Doba hnízdění amarantů vínorudých v Africe spadá na měsíce červenec - srpen, tedy do období sucha. U chovatele Z. hnízdili amaranti v kteroukoliv roční dobu. Jelikož zásadně nepoužívá budky, jsou ptáci nuceni si sami stavět hnízda volně v houští. Předpokladem je dostatek staviva. První hnízdo si amaranti postavili ve výšce 1,80 m, druhé ve výšce 1,00 m. Nejoblíbenější na stavbu jsou kokosová vlákna, na výstelku jemné peří a mech. Hnízdo má kulovitý tvar bez vletové roury. Postavení hnízda trvalo cca 4 dny. Snůška čítá většinou čtyři vejce, jen výjimečně pět. Jsou snášena denně. Doba inkubace je 11-12 dnů. Přes den se rodiče v zahřívání střídají, v noci sedí pouze samice. Po vylíhnutí jsou mláďata zahřívána po dobu 7-8 dnů. Z. umisťuje pod hnízdo topnou žárovku, aby zabránil případnému podchlazení mláďat. Později, když mláďata povyrostou, žárovku nepoužívá, protože teplota udržovaná v místnosti na 23 °C, je postačující. Mláďata vyletují z hnízda za 18-20 dnů a v prvních dnech se pohybují ve voliéře málo obratně. Zda se na noc do hnízda vracejí, chovatel nezjistil. Kontroly průběhu hnízdění lze provádět kdykoliv bez jakéhokoliv rizika.

V době odchovu dává chovatel Z. kromě již uvedených druhů krmení navíc naklíčené proso mana. Drobné mravenčí kukly, jakož i larvy buffalo, mají amaranti k dispozici ráno i večer. Jak mláďata rostou, stoupá spotřeba živočišného krmiva. Po vylétnutí mláďat z hnízda se opět snižuje. Snad stojí za připomenutí, že Zeder klasickou míchanici nedává, protože složení suchých směsí dodávaných obchodem je optimální.

Amarant vínorudý je po všech stránkách příjemný a zajímavý ptačí druh. Snad se ho podaří rozmnožit a v chovech na trvalo udržet. Chovatelé by měli vést otevřený dialog a výměnu zkušeností. K tomu musím osobně poznamenat, že by měli výsledky své činnosti zveřejňovat na stránkách zpravodaje Fauna.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu Rudolf Vít

Erudovaný, u chovatelské veřejnosti uznávaný odborník, který své neocenitelné znalosti v chovu exotického ptactva, především jeho oblíbených agapornisů v různých barevných mutacích a papoušíčků, předával všem zájemcům této odbornosti. Téměř celý život se věnoval chovu ptáků, 50 let publicistické činnosti. Za tu dobu uveřejnil přes 2000 článků v odborném tisku v Německu, Rakousku i Švýcarsku, ale především v našich chovatelských časopisech, nejvíce potom v časopise Fauna. 50 roků spolupracoval s časopisem Gefiederte Welt.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

1.2.2016 08:48

Moj chov amaranta vinorudeho

minuly rok som kupil paru amarantov vinorudych a to samicku z odchytu a samceka od chovatela v Holandsku kruzkovany jeden rok stary dal som ich do izbovej volierky 180x70x180 cm spolu s dvoma parami astrildov horskych jednou parou motylkov cervenouchych parou vlockovnikov zelenochrbtych schlegeli a samcom motylka granatoveho do voliery som umiestnil zivu tuju smaragd o vyske jeden meter v kvetinaci dno voliery je dvojite kde je vcelarske sito 3x3 mm a na nom davam jemnu bukovu stiepku po mesiaci mi amaranti postavili hniezdi v tuji kde mali tri vajicka v pribehu toku mi samec amaranta napadol samca vlockovnika schlegeli a zabil ho velmi si brani svoje hniezdne teritorium z hniezda mi vyleteli dva mlade amaranty ktore rodicia poctivo krmili vsetky africke astrildy krmim zmesou blatner a kazdy den dostavaju vajecnu zmes podla mojej specialnej receptury r velkym mnozstvom plesnivcov po vyleteni mladat para znovu zahniezdila v tuji ale na inom mieste rodicia dobre sedeli na hniezde a zaroven dobre krmili mlade ale po vyliahnuti dalsich styroch mladych som musel starsie dva mlade odstavit dal som ich do volierky spolu z parou vlockovnikou hnedych kde som si myslel ze sa budu znasat ale na druhy den mi samec vlockovnika hnedeho zabil jedno mlade amaranta takze som to musel okamzite rozdelit po vyleteni dalsich styroch mladat amaranti zahniezbili znovu a teraz cakam na vyletenie dalsich mladych v tej istej volierke mi zahniezdili aj motylky cervenouche tak som velmi zvedavy na reakcie astrildov ked vyletia mlade motylky a mlade amaranty

Zatial tolko z mojho chovu astrildov

Olejnik Jan Ruzomberok

Tel:00421907909351