Ara zelenokřídlý


Obsah
  1. Při nákupu arů zelenokřídlých se neukvapujte
  2. Krmení
  3. Podmínky chovu
  4. Odchov

Tento druh patří vedle ary hyacintového mezi největší papoušky. Do Evropy byl pravděpodobně dovezen již na začátku 17. století. První světový odchov zaznamenala v r. 1926 zoo v San Diegu. První odchov v Evropě se podařil v r. 1962 v Anglii.

Při nákupu arů zelenokřídlých se neukvapujte

Ara zelenokřídlý byl dříve velice často dovážen a cena nebyla příliš vysoká. Odchovy ale byly ojedinělé. Importovaní arové byli více chováni jednotlivě v domácnostech, jako mazlíčkové. V přírodě je nyní v některých oblastech ohrožen (důsledek kácení lesů a zakládání polí) a proto byl v roce 1997 zakázán dovoz do zemí evropského společenství. Je třeba poukázat na úsilí některých chovatelů arů, které vyvíjejí za účelem udržení těchto krásných ptáků v chovech.

Při nákupu arů zelenokřídlých by se neměl zájemce ukvapovat. Nejdříve by si měl opatřit vhodnou literaturu, navštívit zkušené chovatele a prohlédnout si jejich chovné zařízení. Seznámit se s dosavadním jídelníčkem arů je samozřejmostí.

Krmení

Krmit ary je nutno pestrou a střídavou stravou. Především to bude speciální směs pro velké papoušky (jakou dodává obchod), obohacená o různé druhy ořechů. Rádi vezmou neotevřené ořechy vlašské, lískové, limbové, ale také para ořechy, které si bez velkých potíží rozlousknou. Při zkrmování ořechů je nutná velká opatrnost, abychom nedávali plody napadené plísní, které by mohly velmi poškodit zdraví arů.

Dále můžeme dávat sušené ovoce, které nabízí v širokém sortimentu obchod. Vhodné je dietní krmivo pro holuby a také oves, pšenice, polozralá a zralá kukuřice, různé druhy pros, proso v klasech a lesknice.

Vhodnou změnou jídelníčku jsou naklíčené zrniny, krmivo pro psy i živočišné krmivo. Někteří chovatelé arů zkrmují vařenou rýži, do které přidávají rozinky. Samozřejmě nesmí chybět ovoce a bobuloviny, a také zelenina (např. salát, salátové okurky, mrkev, petržel ap.). Na jaře dáváme první smetánku lékařskou - květy, listy, semeníky) a různé druhy tráv především s polozralými semeny. Na oštipování budeme dávat větve vrby, borovice i ovocných stromů (pozor! neošetřované chemicky). Vaječnou míchanici, do které můžeme přidat dětskou výživu, hroznový cukr a různé minerálie a vitamíny v optimálním složení.

Podmínky chovu

Pár arů zelenokřídlých umístíme do prostorné voliéry, kde by měli možnost létat. Arové potřebují stále něco oštipovat, proto by měla být voliéra postavena velice stabilně, nikoliv ze dřeva, poněvadž by ji arové zakrátko zničili. Použité pletivo by mělo být nejméně 5 mm silné. Jako vyhovující se doporučují rozměry (vnitřní prostor i výlet) 4 x 2 x 2 m. Přirozeně může být voliéra i větší, ale v tak velkém prostoru často odmítají arové hnízdit. Na bidla se doporučuje tvrdé dřevo, aby je nebylo nutno příliš často vyměňovat.

V zimních měsících snesou sice arové teplotu 5 - 6 °C, ale lépe je udržovat konstantní teplotu 10 °C. V době hnízdění musí být teplota samozřejmě vyšší. Podle potřeby lze vytápět speciálním topidlem přímo v hnízdní budce.

Hnízdní budky mají být zhotoveny z tvrdého dřeva velikosti 50 x 50 x 60 (dxšxv) cm, ne větší, aby se zde při náhlém ochlazení mláďata nepodchladila. Vletový otvor má být 15 cm, arové si ho podle svých představ upraví sami. Budka má mít v dolní třetině kontrolní dvířka a uvnitř pod vletovým otvorem ke dnu budky žebříček ze silného pletiva. Dno budky se vyplní 10 cm silnou vrstvou pilin a hoblin.

Pro chov je nejdůležitější vybrat takový pár, který by dokonale harmonoval. Ideální, ale jistě těžko proveditelné je, vybrat pár ze skupiny, kde se partneři vybrali sami. Pro získání spolehlivého pohlaví ptáků použijeme k určení způsob DNA nebo endoskopie. Přednost by se měla dávat způsobu DNA (zkouška krve).

Po čase projevují arové zájem o hnízdní budku, stávají se přitom vůči ošetřovateli značně útoční. Do voliéry je třeba vstupovat velmi opatrně a počítat s včasnou ochranou před útoky.

Odchov

Nyní dochází k páření a samice se stále delší dobu zdržuje v budce. Vejce jsou snášena ve 2 - 3denních intervalech. Doba vysezování je cca 28 dnů. O vylíhlá mláďata - jsou porostlá řídkým bílým prachovým peřím - pečuje samice. Když vše probíhá dobře, je možno kroužkovat mláďata ve stáří 18 dnů uzavřenými kroužky o průměru 14 mm. Ve stáří 7 týdnů jsou mláďata částečně a ve věku 11 týdnů zcela opeřena. Z budky vylétají ve stáří 12 týdnů a za další čtyři týdny jsou samostatná. V menší voliéře musíme nyní bedlivě sledovat, zda na ně rodiče neútočí. Pokud ano, musíme je urychleně z voliéry odchytit a přemístit do jiného prostoru. Ve stáří nejméně pěti let jsou arové pohlavně vyspělí.

Ne vždy se pár o svá mláďata dobře stará a tak nezbývá nic jiného, než je zachránit umělým dokrmením. Zná-li chovatel vlastnosti chovné samice, je lépe, nechat samici sedět na vejcích asi 20 - 25 dnů, potom vejce přemístit do inkubátoru. Zde musí být udržována teplota 37,3 °C a relativní vlhkost 50 - 55 %. Při líhnutí je třeba relativní vlhkost zvýšit na cca 80 %. Vylíhlá mláďata se začnou krmit po prvním vyprázdnění malou lžičkou hotovým odchovným krmivem NUTRIBIRD 19. Krmení se obvykle podává od 6 hodin ráno do 22 hodin v noci. Krmí se vždy tehdy, když mají ptáčata prázdná volátka. K přípravě krmení je nutno používat převařenou vodu o teplotě 38 - 40 °C. Od třetího dne stáří je možno krmit mladé stříkačkou.

O hygienu je nutno dbát od prvních dnů života. Chovatel jim denně čistil a natíral drápky a zobáčky krémem Nivea. Mláďata byla umístěna do boxu s teplotu 30 °C a relativní vlhkosti cca 80 %. Při krmení dbáme na to, aby byla volátka sice plná, ale nikoliv přeplněná. Po dosažení 5 měsíců stáří lze mláďata přemístit do venkovní voliéry a pozvolna je převádět na pevnou potravu tohoto složení: ovoce, granule, zrní suché i naklíčené. Mláďata si v krátkém čase na tuto změnu zvyknou a vše probíhá ke spokojenosti.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5


Autor textu a fotografií Rudolf Vít

Erudovaný, u chovatelské veřejnosti uznávaný odborník, který své neocenitelné znalosti v chovu exotického ptactva, především jeho oblíbených agapornisů v různých barevných mutacích a papoušíčků, předával všem zájemcům této odbornosti. Téměř celý život se věnoval chovu ptáků, 50 let publicistické činnosti. Za tu dobu uveřejnil přes 2000 článků v odborném tisku v Německu, Rakousku i Švýcarsku, ale především v našich chovatelských časopisech, nejvíce potom v časopise Fauna. 50 roků spolupracoval s časopisem Gefiederte Welt.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře