Amadina páskovaná

(Amadina fasciata) Výskyt: Afrika, tři zeměpisné formy Amadina fasciata - Amadina páskovaná severní obývá Senegal. Amadina fasciata alexanderi...

(Amadina fasciata)

Výskyt:
Afrika, tři zeměpisné formy
Amadina fasciata - Amadina páskovaná severní obývá Senegal.
Amadina fasciata alexanderi - Amadina páskovaná východní se vyskytuje ve východní Africe a severním Mosambiku.
Amadina fasciata meridionalis - Amadina páskovaná jižní žije v Rhodesii, Botswaně a jižním Mosambiku.

Zbarvení:
Nenápadné, tvořené různými odstíny šedé a hnědé, s černým lemováním per. Sameček má pod krkem nápadný karmínový proužek. Nejsvětlejší je forma fasciata, nejtmavší meridionalis.

Délka:
Podle subspecií 120 - 130 mm, křídlo 61 - 72 mm, ocas 35 - 42 mm, zobák 9 - 11 mm.
V přírodě obývá suché stepi, živí se drobnými semeny a příležitostně hmyzem. Hnízdí v keřích a na stromech, kde si staví kulovitá hnízda ze suché trávy. Někdy používá i dutiny. Snáší 4 - 5 vajec, mláďata se líhnou asi ze 13 dnů. Amadiny vyvedou potomstvo několikrát po sobě. Potom se sdružují do velkých hejn a křižují krajinu. V té době jsou také odchytávány pro export. Do Evropy byly dováženy údajně již od 17. století. Dnes také patří mezi hojně dovážené a nejlevnější ptáky. Běžně se k nám dostávají formy fasciata a alexanderi.
Já jsem získal velmi tmavého samce, který podle popisu odpovídá subspecii meridionalis. Vybral jsem si ho z hejna asi 50 kusů z dovozu, kde třetina byli tmaví ptáci a zbytek jedinci o mnoho světlejší. Vzhledem k tomu, že pocházeli z Mosambiku, kde se vyskytují dvě formy těchto amadin, mohu usuzovat, že je tomu tak. Smůla byla v tom, že všichni tmaví ptáci byli samci.
Protože nejsem zastáncem křížení různých poddruhů (a navíc i odpůrcem křížení mezidruhového), snažil jsem se sehnat tmavou samici. Na burzách nic, jen pár samců, asi byli ze stejného dovozu. Štěstí se na mně usmálo v podobě přítele Šimáka, který před třemi roky koupil pár v Uherském Hradišti, kde samice byla velmi tmavá a samec světlý. Ten mu po roce padl, aniž by něco odchoval. Dalšího samce nesháněl a samici si ponechal “na dožití”. Po domluvě mi ji zdarma věnoval s tím, že bude rád, když mi něco udělají.
Samec byl umístěn v kleci o délce 2 m, výšce 70 cm a hloubce 50 cm ve společnosti páru čečetek a gould. Klec je vybavena větvemi borovice, různými budkami, košíky a kukaňkami.
Po vpuštění samičky, která neviděla 2 roky samce, následoval tento obrázek: samice se ihned zorientovala, zasedla vedle samce, který se okamžitě naježil tak, že vypadal jako rozevřená šiška. Po dvouvteřinovém trylku došlo ke kopulaci, kdy mi připadalo, že samice byla spíše znásilněná. Pak usedli vedle sebe a začali se velice něžně chovat. Probírali si peří na hlavě a v zátylku a samec přitom jemně prozpěvoval. Třetí den si vybrali sisálovou kukaňku, kam začal samec nosit suchou trávu. Moc se mu to nedařilo, protože do té doby pasivní samec gouldy mu stelivo kradl a nosil ho do jiné budky. Nakonec snesli 4 vejce na holý sisál. Jenže gouldy jim stále lezly do hnízda, až jim vejce rozbily. Překvapilo mně to, protože amadiny páskované, které jsem choval před lety, byly jiné než tyto. Drze prolézaly hnízda jiných, rušily je a někdy byly dost agresivní.
Nezbývalo, než je přemístit do samostatné klece o rozměrech 65×40×40 cm. Budka je umístěná zvenku a má otevírací víko. Dovnitř jsem vložil hrst jemného sena jako podklad a na dráty klece jsem připevnil kolíčkem na prádlo kupovanou směs sisálu, kokosových vláken, africké trávy, cupaniny a vaty.

Ptáci budku přijali a odmítli i nabízené stelivo. Jen si trochu upravili vnitřek, kam postupně snesli 5 vajec. 4 byla oplozena. Za 12 dnů se vylíhla 3 mláďata. Byla téměř černá s šedivým chmýřím a bílým ozobím. Denně jsem budku kontroloval a ptáci se nijak nenechali rušit.
Mimo dobu hnízdění dostávají Prestige pro astrildovité ptáky, senegal v klasech a žlutý All Pet (sušená míchanice italské výroby). Ptačinec žabinec, listy pampelišky, čínské zelí a salát mají v kleci střídavě neustále, ale málokdy si zobnou. Mají dostatek písku s mletými mořskými ulitami. V napáječce jednou týdně Supervit D podle návodu.
Při krmení mláďat jsem k tomuto přidával klasickou vaječnou míchanici, kterou tvořil nastrouhaný bílek, mrkev, strouhanka, mletý anýz a Vitamix-Ex. Tu dostávali 3× denně v malém množství, aby nestačila zkvasit a nevytvořily se v ní clostridie (patogenní bakterie). Ptáci ale sami poznali, co je pro ně dobré a míchanici přestali po třech dnech brát. Vzrostla spotřeba All Petu. Zeleného si nevšímali a nebrali ani klíčený senegal. Po týdnu se začaly projevovat rozdíly ve velikostech mláďat. Rodiče preferovali největší kus a zbylá dvě ptáčata krmili spíše sporadicky. Začal jsem dávat svlečené larvy potemníků, ale dopadlo to špatně. Zůstalo jen nejsilnější mládě. Vysadil jsem červy a vyčítal si, že jsem to měl udělat jako před lety, kdy mi amadiny 3× po sobě odchovaly 3 - 4 mláďata jen při obyčejném zeleném prosu, lesknici a máčeném piškotu.
Předložil jsem jim tedy kulaté dětské piškoty, které jsem namáčel do medové vody. Okamžitě byly přijaty. Mládě vyrostlo ve velkou samičku. Další snůška následovala v počtu 4 vajec a 4 mláďat, která byla zdárně odchována na Prestige, All Petu, senegalském prosu a piškotech. Žádné překrmování. Zkusil jsem i hmyzí Orlux, který dávám pěnici černohlavé a který mi celkem ochotně berou vločkovníci zelenohřbetí (forma schlegeli), zlatoprsky (f. Subflava), čečetky, vrabci hnědohřbetí, čížci obecní a některé páry gould. Orlux jim zachutnal a od té doby ho amadiny páskované též zařadily do svého jídelníčku.
V současné době sedí znovu. Potom budou mít delší odpočinkovou pauzu, protože uznávám v chovu zásadu 3× a dost.
Závěrem bych chtěl říci, že ačkoliv není amadina páskovaná tak barevně atraktivní jako většina ostatní “drobotě”, má spoustu dobrých vlastností, pro které by měla být chována. Zdá se mi ale, že poslední dobou je poněkud na ústupu, protože chovatelé preferují jiné vzácnější (a dražší) druhy ptactva a jakoby zapomínali na ty běžné, s kterými vlastně celý chov drobných ptáků začínal.

Literatura:
P. Podpěra - Chováme exotické ptactvo
R. Vít - Cizokrajní ptáci v klecích
Astrildovití pěvci
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Miroslav Příhoda

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře