Amazoňan běločelý

(Amazona albifrons) V našich chovech nebyl často zastoupen a proto i zprávy chybějí. První dovoz do Evropy se uskutečnil v roce 1873 do zoo v...

(Amazona albifrons)


V našich chovech nebyl často zastoupen a proto i zprávy chybějí. První dovoz do Evropy se uskutečnil v roce 1873 do zoo v Londýně. První světový odchov byl zaznamenán v roce 1922 v Japonsku a první odchov v Evropě až v roce 1977.

Poddruh nana je rozšířen od jihovýchodního Mexika, přes Guatemalu, Honduras, Nikaraguu až po severozápadní část Kostariky. Vyskytuje se především na stepích porostlých ojedinělými keři a stromy. Vlhkým územím se vyhýbá. Živí se plody palem a kaktusů, ale pupenům listů a květů a fíkům dává přednost. Zaletuje také na pole osázené obilím a kukuřicí, kde páchá značné škody.

S ohledem na svoji velikost nevyžaduje tento poddruh tak velikých voliér, jako jiné druhy papoušků.

Krmení podává chovatel Asmus stále pestré a střídavé. Skládá se ze směsi různých obilovin, kukuřice, ovsa, různých druhů pros, lněného semene, semene dýně, ale hlavní je slunečnice. Všechny uvedené zrniny je třeba podávat v době hnízdění v naklíčeném stavu. Pokud vlastní chovatel zahradu, měl by si určit část k výsevu kukuřice, žita, ječmene, ovsa a pšenice, aby měl tyto druhy k dispozici ve stavu mléčné zralosti. Ovoce a zeleninu různých druhů podle ročního období by měli dostávat amazoňani denně čerstvé. Zelené krmivo (např. smetánku lékařskou, pastuší tobolku, jitrocel a různé druhy tráv) potřebují ptáci denně. Nejoblíbenější je žabinec ptačinec. Čerstvé větve na oštipování jsou nutné a u ptáků oblíbené. Poskytují hodnotné látky, ale také činnost. V zimních měsících dává Asmus do nádoby naplněné vodou větve břízy a až se na nich objeví pupeny, zavěšuje je do voliér k oštipování.

V době odchovu mladých se musí samozřejmě také přidávat vaječné krmivo buď vlastní výroby nebo suché dodávané výrobní firmou. Složení vlastní míchanice většina chovatelů tají. K vyváženému krmení je třeba také přidávat minerálie, stopové prvky a vitamíny a krmný vápenec. Ten lze přimíchávat do naklíčených zrnin nebo použít k poprašování rozkrájené zeleniny a ovoce.

Předností chovu amazoňanů běločelých je, že doba hnízdění v jejich domovině začíná také v časném jaru. Tento přirozený cyklus by se měl chovatel snažit dodržovat. Vhodné složení krmení, delší světelný den a lepší klimatické podmínky jsou, za předpokladu, že vlastníme harmonující pár, zárukou úspěšného chovu.

Hnízdní budky, nejlépe kmenové o vnitřním průměru 30 cm s vletovým otvorem o průměru 10 cm, je vhodné umisťovat do vnitřní voliéry, kde lze vytvořit dobré a ustálené klimatické podmínky. V budkách umisťovaných ve výletové části může za slunečných dnů docházet k přehřívání s následným úhynem mláďat. Do budky se má nasypat asi 5 cm vysoká vrstva vlhkých pilin jehličnatých stromů, které se mají upěchovat.

Jakmile se u amazoňanů dostaví snaha po hnízdění, stává se samec vůči ostatním ptákům v blízkosti voliéry velice agresivní. Všsechno, co se v okolí hnízda pohybuje, samec za letu napadá. Po krátké době se samec i samice budou stále častěji zdržovat v budce. Snůška čítá 2-4 vejce. Doba inkubace je 26 dnů. Zpočátku krmí vylíhlá mláďata pouze samice. Samec krmí samici. Přibližně za 7 týdnů vyletují mladí amazoňani z budky a jsou málo obratní. Rodiče je dokrmují asi po dobu dalších 14 dnů.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu  Rudolf Vít

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře