Pyrura perlový

Rod papoušků Pyrrhura zahrnuje 16 druhů a 45 poddruhů, z nichž převážná většina se v současnosti vyskytuje u chovatelů. Ty druhy, které si našly cestu k chovatelům, se v důsledku úspěšných hnízdění velice rozšířily. Na tomto místě je třeba připomenout pyruru rudohlavého, který se do Evropy dostal teprve před několika roky a dnes je k vidění často. Nebylo výjimkou, když chovný pár v průběhu jediné sezóny zahnízdil třikrát.
Snad nejatraktivnějším zástupcem rodu pyrura je Pyrura perlový (německy Rotbauchpapagei).

Popis (podle Vašíčka):
Čelo hnědé, variabilně s modrým nádechem, temeno, záhlaví, týl, strany krku, hrdlo a horní prsa hnědé, horní líce žlutavě zelené, spodní modré, límec na zadním krku variabilně modrý. Ohbí křídla, malé spodní krovky křídelní, spodní prsa a břicho karmínově červené. Holenní peří, boky, spodní krovky ocasní a krajní vrchní krovky ocasní modré. Ocasní pera hnědavě červená se zeleným nádechem, na špici modrá. Zobák rohově šedý. Samice je stejně zbarvena.

Rozšíření: severní Brazílie.

Krmení:
Hlavním denním krmivem (60 - 70 %) je různé ovoce, saláty a zelenina. Chovatel B. dává střídavě jablka (Golden Delicous), červenou papriku, salátové okurky, granátová jablka, čerstvé i suché fíky a plody kaktusu. Ze zeleného krmení žabinec ptačinec, smetánku pampelišku a další, podle ročního období. Zrniny ve směsi Premium, do které přimíchává bukvice, sušené jeřabiny a slunečnicová zrna. V průběhu hnízdění (III-IX) dostávají pyrurové tyto druhy semen naklíčených: slunečnice, kardi, pohanka, oves, pšenice, boby mungo. Nechybí také vaječné krmivo (Cé-Dé), obohacené krmným vápencem, pivovarskými kvasnicemi, směsí vitamínů, jedním natvrdo vařeným vejcem, strouhanou mrkví a hroznovým cukrem. V nepravidelných intervalech ještě máčené jeřabiny.
Krmení se dává denně v 6 hodin ráno a pokud to je nutné, okolo 13 hodiny ještě trochu ovoce nebo zeleniny. V době, kdy jsou v hnízdě mláďata, je nutno krmit 3x denně. V podvečer se veškeré zbytky krmení z voliéry odstraní a nahradí zrninami směsi Premium.
Na základě vysokého podílu ovoce v krmných dávkách je nutno měnit po dvou až třech týdnech bidla. Pyrurové se snaží intenzivním otíráním zobáku o bidla zbavit zbytků krmení, zde dochází k jejich znečištění a v nečistotách se vytváří živná půda pro plísně a bakterie.
Chovatel umístil chovný pár pyrurů perlových do voliéry s rozměry 2,5 D×0,90 Š×2 m V, kde byla připravena hnízdní budka 18×18×30 cm, v šikmém provedení. Byla upevněna tak, že kontrolu bylo možno provádět z obslužné chodby bez zbytečného rušení ptáků. Voliéra byla vybavena čerstvými větvemi borovice a vrby. Pyrurové se velmi rádi koupou. K tomu účelu mají k dispozici hliněnou mísu o průměru 20 cm. Za teplých dnů je nutno měnit vodu několikrát denně.
Sledovaný pár pyrurů perlových začal hnízdit koncem prosince a začátkem ledna byla v hnízdě nalezena tři vejce, k nim přibyla ještě další čtyři. Samice zahřívala velice neklidně. Kdykoliv někdo přišel do chovné místnosti, budku opustila a vrátila se teprve tehdy, když host odešel. Ze sedmi snesených vajec bylo pět oplozených. 3. 2. byla v hnízdě tři mláďata, byla pokrytá dlouhým bílým chmýřím a dělala vitální dojem. Později se vylíhla další dvě mláďata. Staří se o všechna svědomitě starali. Bylo zjištěno, že samička je postižena zánětem očí a bylo nutno ji izolovat v nemocniční kleci. Mladé krmil dále sám sameček a to je jistě velmi zajímavé. Samičce byl přímo do zobáku dáván přípravek Bird Bene-Bac (jedná se o gel obsahující kultury bakterií, které se vyskytují v tlustém střevu zdravých ptáků, hlodavců a terarijních zvířat). Vše dopadlo dobře, protože se samička uzdravila. Když byla samostatná mláďata odstavena, mohla být vrácena do voliéry k samečkovi.
Již po uplynutí 14 dnů šla samička znovu do toku a snesla pět vajíček. Také z této snůšky bylo bez jakýchkoliv komplikací odchováno pět mláďat.