Ano, ano, ano!

Opravdu nevím, kolikrát bych měl ještě napsat ANO! Tak nějak jsem chtěl vyjádřit své pocity 10. ledna 2002 po otevření prvního čísla FAUNY. Zasíl...

Opravdu nevím, kolikrát bych měl ještě napsat ANO! Tak nějak jsem chtěl vyjádřit své pocity 10. ledna 2002 po otevření prvního čísla FAUNY.
Zasílám pozdrav všem čtenářům Fauny a také několik postřehů s vyznáním k chovu agapornisů. Růžohrdlé a fišeri zelené jsem začal chovat v r.1979. V r. 1980 následovaly růžohrdlé straky, v r. 1981 po dalších zkušenostech tmavozelené (jade). V r. 1983 přibyl samec štěpitelný lutino × modré a asi v r. 1987 přibyli zelení štěpitelní na plavou. Na ptáky plavé mutace nedám do dneška dopustit, protože se běžně nenabízejí a ani na burzách nejsou k vidění.
V současné době chovám také rozely štěpitelné na lutino, korely, zebřičky, holoubky diamantové, bažanty zlaté, 1,1 agapornis fišeri, ale především agapornise růžohrdlé, jak říkám, všech možných mutací a variací, kromě Golden Silver Chery, které jsem dosud neměl a ani nechci.
V chovu mám dosud nenabízené a na burzách neviděné ptáky, např. kobaltový zelený, kobaltový šedý, kobaltový zelenavý (bělolící, kobaltový bělolící, kobaltový bělolící plavý, skořicový plavý, skořicový plavý bělolící, dále ptáky modré řady se žlutou maskou (? žlutolící). Zde chci poznamenat, že jsem získal takto vybarveného samce. Z prvního odchovu jsem k němu dal do páru jeho dceru a již se mi objevují ptáci téhož zbarvení jako má samec. Samozřejmě to bude chtít vybírat ptáky, kteří mají masku intenzivně žlutou a pářit je s nepříbuznými ptáky, pokud možno s jedním nebo dvěma faktory tmavnutí atd. Teoreticky to mám již dobře vymyšlené, takže teď bude záležet na ptácích, jaké budou odchovy.
Své agapornise chovám v celoročních voliérách. Vnitřní prostor pouze temperuji, aby zde nemrzlo. Ptáci mají možnost létat celoročně ven, což dělají i v době velkých mrazů (-15 °C). Je to v době, kdy je všude sníh a krásně svítí slunce. Je to opravdu krásný pohled, jak se proletují a peří jim jen září.
Venkovní voliéry jsou 6 m dlouhé, 70 - 90 cm široké, výška 2,4 m. Vnitřní voliéry jsou dlouhé 2,2 m, široké 70 - 90 cm a výška 2,2 m. Den prodlužuji zářivkami, ráno od 6.00 hodin do 7 - 8 hod., večer do 20.30 hodin.
Krmím podle ročních podmínek, v zimě s vyšším obsahem slunečnice. Vše se jeví dobře, žádné negativní projevy nepozoruji. Utvrzuje mne i skutečnost, že mám v chovu ptáky 8 - 12 leté, kteří jsou stále plodní.
Míchanici se vyrábím sám v obvyklém složení. Navíc dávám burisony. Míchanici přikryji pokličkou a nechám asi 2 hodiny “odpočinout”, aby se burisony řádně zvlhčily.

Do budoucna jsem si dal tyto cíle:
1. odchovat co nejkvalitnější “žlutolící” agapornise růžohrdlé a prošlechtit je případně do jiných mutací (vždyť již albino štěpitelní do této mutace jsou zcela odlišní od albin, které vídám).
2. odchovat zcela bílé ag. růžohrdlé s červeným okem. To už mám teoreticky téměř zpracované, takže to snad vyjde. Samozřejmě mám k tomu účelu připravené ptáky na základě již částečných úspěchů.
3. můj sen: koupit, udržet v chovu a také odchovat agapornise oranžovohlavé. Toto stále oddaluji, protože znám chovatele, kteří měli tento druh agapornisů v chovech a časem téměř o všechny přišli, ptáci uhynuli. Je to samozřejmě nenahraditelná škoda a to nemluvím vůbec o penězích.
Pomalu budu končit. Možná, že jsem na něco zapomněl, ale další informace napíši, až se dostaví úspěchy nebo budu mít k dispozici fotografie.
Chovatelské zařízení mám zcela skromné, spíše budované pro větší ptáky. Nikdy jsem si nemyslel, že se budu tolik roků a v takovém množství věnovat chovu agapornisů. Nicméně dnes jsem velice rád, že jsem to s nimi vydržel. Vychutnávám a prožívám si toto období. Mám ptáky, které nikdo nenabízí a já nejsem nucen prodávat.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Stanislav Foltýn

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře