Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Zkušenosti s chovem Stračky velké
Sdílet:

Zkušenosti s chovem Stračky velké

Chtěl bych se s Vámi podělit o své zkušenosti s chovem tohoto nepříliš rozšířeného druhu drobného exotického ptactva.

Dva kusy straček velkých

Stračka velká - Spermestes fringilloides - nebudu se rozepisovat o areálu rozšíření a popisem těchto ptáků, neboť tyto údaje byly již několikrát publikovány v odborné literatuře, např. P. Podpěra - Chováme exotické ptactvo (str. 70), kterou vydalo nakladatelství Svépomoc v roce 1979.

V loňském roce jsem v květnu zakoupil na chovatelské burze v Přerově dva kusy straček velkých. Jednalo se o ptáky pocházející z odchytu. Prodávající mi sdělil, že se pohlaví určí podle barvy očí (samice má světlejší). Ptáky jsem umístil do skleníkové voliéry o rozměrech 150×100×100 cm společně s párem amadin páskovaných a párem křepelek čínských. Ptáci byli po vpuštění do voliéry velmi plaší a i přesto, že voliéra byla dobře zarostlá vegetací, při vyrušení naráželi do pletiva.

Rozšíření chovu

Z důvodu, že ptáci spolu neudržovali žádný kontakt, kdy sedávali a spali každý odděleně, jsem se rozhodl pořídit do chovu další dva ptáky. Tyto jsem pořídil v měsíci září opět na burze v Přerově u stejného prodejce. Po vpuštění těchto nových ptáků do voliéry nastala velká rvačka mezi starousedlíky a nově vpuštěnými ptáky. Rvačka trvala asi minutu a vyvrcholila tím, že se jeden z nově dovezených ptáků dvořil a tlumeně zpíval před jedním starousedlíkem.

V období od září 2002 do března 2003 žili všichni čtyři ptáci ve zdánlivé shodě. Střídavě stavěli hnízda v otevřených budkách a v hustých větvích pámelníku, ale žádné známky dvoření a páření jsem nepozoroval. Pravidelně jsem kontroloval vystavěná hnízda, žádná vajíčka jsem nikdy nenašel.

Jelikož jsem nechtěl držet čtyři dospělé ptáky, kteří navíc nehnízdí (z důvodů mi neznámých), rozhodl jsem se, že tyto ptáky prodám. Proto jsem se začátkem května tohoto roku vypravil opět na Přerovskou burzu, tentokrát obtěžkán přenoskou, ve které byly čtyři stračky velké. V průběhu této chovatelské akce jsem prodal dvě stračky neznámé chovatelce s tím, že nevím, jaké je pohlaví těchto ptáků. Zbylé dva ptáky jsem vezl zpět domů.

Po příjezdu domů jsem celou voliéru nově instaloval, vybavil rákosovými stvoly, instaloval uzavřené i polootevřené budky a na stěny instaloval rukávy zhotovené z pletiva. Jako stavební materiál jsem ptákům předložil seno, slámu a sisalová vlákna. Tahle výbava byla více než pro stračky velké určená pro pár zebřiček a pár chůviček, u kterých, přiznám se, měly být stračky jen tak do počtu.

Koncem měsíce jsem dělal prohlídku budek a kromě snůšky vajec v hnízdě zebřiček a chůviček jsem si všiml, že v jednom rukávu z pletiva je vypleteno hnízdo ze sena a sisalových vláken. Kontrolou hnízda pohmatem jsem zjistil čtyři vajíčka. Jelikož už v té době měly zebřičky mladé, myslel jsem si, že se jedná o druhou snůšku. Jaké však bylo mé překvapení, když se po kontrole na hnízdo vrátila stračka a ne zebřička. Nevěděl jsem rovněž, zda jsou vajíčka oplodněna a já mám skutečně pár. Kontrolu hnízda jsem dále neprováděl, abych ptáky zbytečně nerušil. Začátkem června jsem už dále neodolal pokušení podívat se do hnízda, a to i z důvodu, že se extrémně zvýšila spotřeba vaječného krmiva. Kontrolou jsem zjistil šest zebřiček, tři chůvičky a tři stračky velké. Stračky byly asi týden staré a dobře nakrmené. Čtvrté vajíčko z hnízda zmizelo.

Agresivita straček

V době, kdy píšu tento článek, jsou již všechna tři mláďata skoro opeřena a před opuštěním hnízda.

Po celou dobu chovu byli u mě ptáci krmeni směsí různobarevného prosa, moháru a lesknice v suchém stavu, klasy senegalského prosa, v sezóně semeny všech dostupných plevelů. Dále je ptákům podávána míchanice v různých obměnách.

Na závěr svého článku si neodpustím napsat pár řádek o agresivitě straček a jejich skoro až krvelačnosti. Ve většině česky psaných knihách jsou stračky líčeny jako ptáci, kteří se pro svou agresivitu musí chovat odděleně. Sám nemám s jinými druhy straček žádné vlastní zkušenosti, ale za necelé dva roky, co chovám stračky velké, jsem nezaznamenal žádný náznak agrese vůči jiným ptákům ani jejich mláďatům, i když tito ptáci byli ve voliéře společně s mladými zebřičkami a chůvičkami.

Proto prosím všechny chovatele, kteří mají nějaké zkušenosti s chovem straček (jakéhokoliv druhu) nebo s určením pohlaví u těchto ptáků, ať se zapojí do diskuse formou článku v odborném chovatelském tisku. Jedině vlastními novými poznatky a zkušenostmi můžeme přispět k většímu rozšíření krásných a zajímavých ptáků, jakými stračky bezesporu jsou.

Autor textu: Tomáš Gřes
Autor fotografií zdroj: Petr Podpěra
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru