Postup líhnutí andulek


Obsah
  1. Příliš nízká vlhkost vzduchu v prostoru
  2. Nedostatečné krmení a délka doby mezi prvním a druhým hnízděním
  3. Co se stane v průběhu posledních 48 hodin před líhnutím?

V německém časopise AZN 3/03 píše chovatel Küppers o svých zkušenostech s líhnutím andulek. Především si klade otázku, proč hynou zárodky ve vejcích po 18. dnech vysezování.

Příliš nízká vlhkost vzduchu v prostoru

Nejrozšířenější je mezi chovateli názor, že vinu na tom má příliš nízká vlhkost vzduchu v prostoru. Toto ovšem může představovat nejvýš 10 % všech případů. Podstatným faktorem, který zde hraje skutečnou roli, je věk chovných párů. Líhnutí z vajec mladých nebo starých samic je obtížné. Také se zde projevuje vliv příbuznosti. Při hledání souvislostí a příčin je třeba přihlížet ke správné délce doby osvětlování v chovném prostoru. Světlo stimuluje ptáky k hnízdění. Příliš krátká doba světla má negativní vliv na výměnu látkovou. Nepříznivé povětrnostní poměry s vysokou relativní vlhkostí a vysokými teplotami vedou k pronikavému zvýšení výskytu virů a bakterií, které mohou infikovat zárodek skrze skořápku. Líhnivost je rovněž ovlivňována parazitárními nemocemi a výskytem prvoků.

Nedostatečné krmení a délka doby mezi prvním a druhým hnízděním

Na předním místě je samozřejmě nedostatečné krmení a také délka doby mezi prvním a druhým hnízděním. Výstavní andulky potřebují více než pouhé zrní a vodu, aby získaly dostatečnou kondici a aby byla snášená vejce oplozená. Chovatel musí pečovat trvale o přísun čerstvého vzduchu s použitím ventilátoru.

Co se stane v průběhu posledních 48 hodin před líhnutím?

 S postupujícím vývojem zárodku ve vejci se zvyšuje podíl kysličníku uhličitého v krvi a způsobuje záškuby týlového svalu. Také stoupá hladina kyslíku v krvi. Žloutkový vak, který dodává embryu po celou dobu jeho vývoje potřebné živiny, se po úplném spotřebování zatáhne do těla a to ještě před líhnutím. Malá zásoba vzduchu ve vajíčku je rychle spotřebována, což má za následek snížení hladiny kyslíku v krvi, naproti tomu se ale podíl kysličníku uhličitého ve stejném poměru zvýší. Je samozřejmé, že se zárodek snaží co nejdříve zbavit skořápky. Když se konečně podaří udělat do skořápky dírku, začne do vajíčka proudit vzduch. Časový úsek mezi prvním vdechnutím a prolomením skořápky se pohybuje v rozmezí 3 – 48 hodin. V okamžiku, kdy si zárodek trochu odpočine, snaží se plnou silou narušit skořápku po jejím obvodu. Nyní již můžeme slyšet první pípání. Jak již bylo uvedeno, žloutkový vak byl zcela vstřebán a tím byl zárodku umožněn volný pohyb. Následuje rozdělení skořápky na dvě poloviny a tím je mládě vylíhlé. Je samozřejmé, že když se má mládě spolehlivě vylíhnout a ve vývoji spolehlivě pokračovat, musí být splněny všechny předpoklady o nichž byla v tomto článku řeč.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5


Autor textu Rudolf Vít

Erudovaný, u chovatelské veřejnosti uznávaný odborník, který své neocenitelné znalosti v chovu exotického ptactva, především jeho oblíbených agapornisů v různých barevných mutacích a papoušíčků, předával všem zájemcům této odbornosti. Téměř celý život se věnoval chovu ptáků, 50 let publicistické činnosti. Za tu dobu uveřejnil přes 2000 článků v odborném tisku v Německu, Rakousku i Švýcarsku, ale především v našich chovatelských časopisech, nejvíce potom v časopise Fauna. 50 roků spolupracoval s časopisem Gefiederte Welt.

Autor fotografií zdroj: Pixabay

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře