Zvonohlík sírožlutý – Serinus sulfuratus

Další z exotických zvonohlíků, vyskytujících se v chovech velmi vzácně. Popisovaní zvonohlíci pocházejí z Mozambiku, jedná se o tzv. jižní formu, výskyt lze zhruba určit na jih Afriky, zejména východní část. Jsou mohutné postavy, velikosti asi našeho vrabce domácího, s mohutným zobákem.

První odchov

Zpočátku po dovozu bylo téměř nemožné rozeznat pohlaví, neboť se vesměs jednalo o mladé ptáky, kteří nebyli ještě dostatečně vybarveni a ani nezpívali, ale nakonec se přeci jenom podařilo sestavit alespoň jeden pár. Trvalo snad půl roku, než se sameček trochu rozezpíval, ale asi vzhledem k jejich velikosti chvíli potrvá, než dospějí. K jedné z jejich výhod patří, že nejsou agresivní vůči ostatním exotům, ovšem dalšího zvonohlíka i jiného druhu bych k nim přidal velmi opatrně. Zcela jistě není možno k páru, připravujícímu se k hnízdění, přidat dalšího jedince stejného druhu.

První odchov se mi povedl v kleci dlouhé 360 cm, výšky 90 cm a hloubky 50 cm, v kleci s nimi byli panenky Nevermannovy a hnědoprsé, dále astrildi běločelí a šedoprsí, oliváčci běločelí, rudoušci karmínoví a později panenky tmavé. Celá tato ptačí společnost se snášela velmi dobře.

U harmonizujícího páru lze v období před hnízděním pozorovat krmení samičky samečkem. Zahnízdili v nejvzdálenější části klece až u stropu, takže kontrola nebyla možná. Kontrolu nebylo možno provést i z toho důvodu, že celé hnízdění proběhlo velmi skrytě a teprve pípání z hnízda mne upozornilo, že je tam nějaký potomek. V té době také sameček často vedle hnízda vyzpěvoval a jednalo se o teritoriální zpěv. Když se již zmiňuji o zpěvu, lze jej rozdělit do tří skupin. První zpěv je hlasitý a jedná se o výše zmíněný teritoriální, kterým si značí hnízdní okrsek. Další zpěv je velmi tichý a lze jej slyšet pouze v období, kdy se dvoří samičce. Přednáší jí ho nakloněn k její hlavičce a jedná se velmi tiché, melodické a příjemné trylky. Nejkrásnějším zpěvem se ozývá, když samička sice sedí na hnízdě, ale on je na úplně jiném místě, nejčastěji někde u dna klece a jak já říkám „jamuje!“ (muzikanti vědí o co jde, je to jako zpěv pro radost). V této chvíli dle mého názoru překonává i našeho slavíka, vždyť ty slavičí klokoty jsou tam občas také slyšet. Chovám ptáky již od dětství, ale takový zpěv jsem ještě neslyšel. V této chvíli se nenechá ničím rušit a tak jej často pozoruji ze vzdálenosti asi 2 metrů, jemu to však nevadí! Samozřejmě musí být na svého chovatele zvyklý, jinak nezazpívá! Mnozí moji známí, když telefonuji a právě „jamuje“, se nestačí divit. Proto nemohu souhlasit s údajem o zpěvu v Goslerově Atlasu ptáků světa.

Mládě v hnízdě

Jak jsem se již zmínil, až pípání mne upozornilo, že v hnízdě je mládě. Samička se chovala velmi skrytě a nikdy v mé přítomnosti nekrmila. Když mládě opustilo hnízdo, sundal jsem je ke kontrole, ale bylo tam pouze jedno další vajíčko a neoplozené. Zajímavé ale je, že na vylétlém mladém zvonohlíku bylo hned patrné pohlaví, což například u importovaných mladých ptáků nešlo určit! Jednalo se o samečka, který byl zdárně rodiči dokrmen, ovšem jakmile se osamostatnil, musel jsem jej od rodičů odchytit. Ale to se týká všech zvonohlíků. Z mladého samečka jsem měl radost a to zejména proto, že jeden z majitelů dovozní firmy měl volnou samičku, takže se nám podařilo sestavit další pár. Mladý sameček vyspěl, dorostl a v současné době je mohutnější postavy než importovaná samička.

Rodičovský pár zahnízdil až za půl roku a z dvou vajíček snůšky se vylíhlo jedno mládě. Zdá se, že u některých zvonohlíků, zejména větších druhů, nebudou odchovy v zajetí nijak početné, stejnou zkušenost jsem udělal i se zvonohlíky skvrnitými a zvonohlíky bělobřichými.

Ještě zbývá se zmínit o krmení. Tak jako všichni moji exoti i zvonohlíci sírožlutí měli jako základ potravní dávky směs PRESTIGE PREMIUM, k tomu nějaké to naklíčené (při 60 °C) a doplněné žlutým ALL PETem. V době, kdy hnízdili, měli mladé i astrildi běločelí a tak v kleci denně byly nějaké ty květy a ovoce, občas moučný červ, co z toho ale brali, těžko říci. Mladý pár, který byl v jiné kleci (360×110×50 cm) spolu s panenkami muškátovými, moluckými, velkými mozambiky a rudoušky karmínovými dává z ovoce přednost granátovým jablkům a sušeným fíkům, vše samozřejmě rozkrojené.

K dispozici měli libovolné množství písku s drcenými ulitami (MARINE), vitamíny do vody a ani žádné další „preparáty“ nepoužívám, vše potřebné je v základním krmivu. Ze zrnin občas použiji i jiný druh, vždy ale pouze značkové krmivo od některé firmy, v poslední době lze ještě použít krmivo DUFKY. K naklíčení používám opět krmivo od firmy PRESTIGE a sice směs pro drobné exoty (bez granulí), k tomu drobný nahý oves, kardi, směs pro lesní ptáky a další. V letním období klasy všech dostupných ruderálních a plevelných rostlin a ptačinec žabinec, v zimě hlávkový salát. V zimě jsou vítaným doplňkem tenké vrbové větvičky.

Odchov není snadný

Přes zdánlivou jednoduchost odchov rozhodně není snadný. Nějaký čas trvá, než zvonohlíci sírožlutí zahnízdí a asi se odchov nepovede v malé kleci. I vzhledem k jejich velikosti potřebují trochu prostoru k proletu. O odchov v menší kleci jsem se též pokoušel, ovšem bez úspěchu, na druhé straně se povedl kamarádům odchov v karanténě v kleci o obsahu asi 0,5 m3 ve společnosti dalších exotů. Částečný úspěch měla i naše plzeňská ZOO.

Zvonohlík sírožlutý určitě nebude ptákem pro chovatele bez jistých znalostí a jeho vzácnost je tak trochu dána i jeho cenou. Firma ZOO IMPORT je prodávala po 1200 Kč za pár, což je vlastně zlomek jejich skutečné ceny. Jen pro srovnání uvedu zkušenost se zvonky himalájskými. Zatímco u nás se cena pohybovala okolo 1000 Kč, v Německu by vás tito zvonci přišli zhruba na 6000, ovšem za předpokladu, že by se vám je povedlo vůbec sehnat.

Literatura:
Bielfeld – Zeisige,Girltze und andere Finkenvogel
Gosler – Atlas ptáků světa
Classen, Massoth – Handbuch der Cardueliden – Band 1