Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Zkušenosti z chovu papoušíčků brýlatých
Sdílet:

Zkušenosti z chovu papoušíčků brýlatých

Dostávám časté, většinou písemné dotazy, jak chovat papoušíčky rodu Forpus. Uvedu některé praktické poznatky kolegy Voblera.

Chov

Chovatel si sestavil párek papoušíčků brýlatých (F. conspicillatus), které umístil do klece velikosti 100×80×80 cm (dך×v), do které zavěsil vertikální hnízdní budku s rozměry, jako se používají pro andulky. Klec vybavil větvemi černého bezu a vrby, jejichž kůru papoušíčkové pilně oštipovali. Každý třetí den přinášel čerstvé větve. Zkušenosti, které měl Vobler s papoušíčky z dřívějších let, jednoznačně dokazovaly, že ne všechno, co rádi žerou jim prospívá. To platí především o slunečnici a semenci. Je to výživa jednostranná, která narušuje látkovou výměnu, způsobuje potíže při přepeřování, což může končit úhynem. Je pochopitelné, proč nepotřebují papoušíčkové tolik energie. Především jsou chováni v prostředí, kde je většinou vyšší teplota, nároky na létání a vůbec pohyb jsou velmi nízké.

Krmení a snůška

Ke krmení je třeba podávat proso, lesknici, senegalské klasy s trochou zrnin pro lesní ptáky a jen velmi málo kvalitní slunečnice. Rádi berou polozralou slunečnici i s okvětními lístky, sladké jablko a naklíčené senegalské klasy poprášené hroznovým cukrem. Dáváme-li papoušíčkům měkkou míchanici, má být připravena ze sucharové moučky, pšeničných klíčků, strouhané mrkve, sušeného hmyzu a trošky nabobtnalého nebo naklíčeného ovsa. Před začátkem hnízdní sezóny, dává Vobler papoušíčkům jemně naloupané stavivo z vrbové kůry z budek agapornisů. Samička snáší většinou čtyři vajíčka (někdy ale i více), které sama zahřívá. Budku opouští jen na chvíli, aby se vyprázdnila, nikdy nechodí sama žrát. Sameček výborně samičku krmí v budce, kde také spolu nocují. Po uplynutí 23 dnů se líhnou mláďata, která jsou porostlá šedobílým chmýřím. Po uplynutí šesti týdnů zjistil Vobler, že z budky vylétlo jedno mládě, zbývající uhynula. Příčinou jejich úhynu byla nemoc samečka, který se přestal o mladé starat a samice sama krmení nezvládala. Je ovšem třeba přiznat, že starostlivost samičky o mladé byla od první chvíle od vylíhnutí nedostatečná.

Autor textu: Rudolf Vít
Autor fotografií zdroj: Rudolf Vít
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru