Jak krmit papoušky rodu Aratinga

Tento rod jihoamerických papoušků zahrnuje 20 druhů, z nichž dvanáct druhů vytváří poddruhy. Aratingové obývají převážně galeriové lesy, suché a polosuché stepi a savany porostlé keři, stromy, kaktusy aj. Některé druhy aratingů jsou pro své atraktivní zbarvení u chovatelů velice oblíbené.

Ve své domovině se živí aratingové především ovocem, semeny, květy, hmyzem a jeho larvami a různými plody. Mnoho druhů také navštěvuje obilná a kukuřičná pole, kde působí veliké škody. Vyhledávají hlinité břehy řek, kde náruživě konzumují jílovitou hlínu, která obsahuje minerálie. Látky obsažené v hlíně ničí v papouščím organismu jedovaté látky.

V dnešním článku bych chtěl naše čtenáře seznámit s tím, jak své aratingy krmí zkušený německý chovatel Volker. Snad není třeba zvláště zdůrazňovat, že správné krmení je základem úspěšného chovu.

V. dává ráno ovocný a zeleninový koktejl, do kterého nadrobno naseká všechno, co je právě k dispozici, např. jablka, hrušky, banány, hrozny, mrkev, papriku, kukuřici, pomeranče, tyčkový celer, fíky, sušené švestky a mnoho jiného. Ptáci dávají přednost sladkým druhům jablek, hrušek nebo hroznů.

Dále podává ještě ráno kaši z několika osvědčených výrobků Nekton-Lori, Milupa sedmizrnné vločky, Nekton S, zeleninové vločky, pyl z květů a trochu ovoce nakrájeného na malé kousky. Vše dá do mixeru, zalije horkou vodou a připraví těstovitou hustou „polévku“. Aratingové, ale také pyrurové, amazónci a tirikové, ji konzumují ihned po podání bezezbytku, což je dokladem, že jim chutná.

V podvečer dostávají aratingové dietní směs zrnin tohoto složení: 32 % kardi, 23 % dari (jedná se o poddruh prosa), 10 % rýže Paddy, 10 % oves, 5 % pšenice, 5 % pohanka, 5 % semenec, 10 % drobnozrnný čirok. O proso, které obsahuje většina směsí, které dodává zoo obchod, nemají aratingové zájem, totéž platí o senegalských klasech.

Dále dává chovatel pravidelně měkké krmivo pro beo, suchou vaječnou míchanici, vápník, písek a grit. Nechybí také papouščí „snack“, obsahuje směs granulí, suchého ovoce a trochu dýňových zrn. Střídavě dostávají papoušci naklíčená slunečnicová jádra, sušené garnáty, naklíčenou nebo zavařenou kukuřici. V pozdním létě zavěšuje chovatel do voliér celá květenství slunečnic.

Trvale musí být v dostatečném množství zajištěna čistá voda, protože se aratingové často a vydatně koupají. Poněvadž neotropičtí papoušci zaletují na zem jen ojediněle, je třeba jim krmení a vodu předkládat ve voliéře co nejvýše.

Popsaný způsob ranního a večerního krmení považuje chovatel V. za velmi důležitý a dodává, že i v přírodě žerou ptáci pravidelně jen ráno a navečer. Při pevně stanovených a dodržovaných dobách krmení si papoušci brzo zvyknou na tuto přírodní metodu a na krmítko přiletí vždycky, když se tam objeví něco nového. Méně důležité komponenty výživy dává V. vždy po hodině a tak umožní ptákům i malou odpolední „svačinku“.

Při dodržování popsaného režimu krmení docílil chovatel V. toho, že konzumace všech krmiv je zcela bezezbytku.