Soutěžní výstava ptáků - zaostřeno na zebřičky

Chovat ptáky, to je disciplina naveskrz individuální. Člověk sám však není tvorem nijak samotářským, právě naopak. Proto také chovatelé pořádají r...

Chovat ptáky, to je disciplina naveskrz individuální. Člověk sám však není tvorem nijak samotářským, právě naopak. Proto také chovatelé pořádají různé společenské akce, burzy, výstavy, schůze i večírky. Tam se mohou setkat lidé se společnými zájmy, případně změřit i míru svého úspěchu. Konec každého roku se nese ve znamení soutěžních výstav. Těch je u nás poměrně hodně, ani se nedá přesně říci kolik. Jsou pak i výstavy různě velké a také rozdílné kvality. Dokonce známe v podstatě i dvě zásadní pojetí takových výstav. Jedno z nich klade důraz na kolektivní pojetí, to druhé je v podstatě individuální soutěží. Každý pták sedí ve své vlastní kleci a jako jednotlivec je posuzován, ten nejlepší vítězí. Kolektivní pojetí je spíše určeno širší veřejnosti, propaguje chovatelství, druhé pojetí je určeno odborníkům. I taková kolektivní výstava se dá stále zdokonalovat, zlepšovat, jak jsme například mohli vidět jen kousek za hranicemi v Saské Kamenici. Odborníky však více vzruší výstava soutěžní, kde mohou vidět dokonale propěstované jedince, kde se mohou obdivovat cílevědomé práci. I takových výstav je u nás hodně a jsou stále hojnější. Nicméně soutěžní výstavy jsou u nás stále trochu roztříštěné a jen některé si získaly větší váhu. Dokonalá velká výstava, na které by se sešli všichni nejlepší, u nás stále chybí. Je tu sice Exota, ta ovšem není ani zdaleka dokonalá. Ta poslední neměla ani výsledkovou listinu, takže je neporovnatelná. Katalog Exoty není nic jiného než jen seznamem přihlášených ptáků. To nemůže stačit. Katalog je základem každé soutěžní výstavy. A musí mít určité znaky. Ptáci musí být seřazeni podle soutěžních podmínek, musí být uvedeno jejich ohodnocení, musí být uvedeno pořadí vítězů a co je nejdůležitější, v katalogu musí být uvedeno i číslo kroužku vystavovaných ptáků! Jedině tak si můžete porovnat jednotlivé výstavy mezi sebou. A to je asi tak to nejdůležitější.
Soutěží je v posledních letech poměrně hodně, takže je všechny stihnout nemůžete. Jsou speciálky andulek, kanárů a také i drobných exotů. Jsou výstavy, které máte blíže ke svému bydlišti, jsou však i vzdálenější a třeba o některých nemáte ani ponětí. Chtěl bych se dnes zabývat jen třemi výstavami, které jsem buď viděl na vlastní oči, anebo získal jejich katalog, který splňoval požadovaná kriteria. A chtěl bych se věnovat zebřičkám, protože je to druh, který u nás zaznamenal neobyčejný posun směrem k absolutní kvalitě. Jsou to výstavy, na kterých se pravidelně schází i naše špička v zebřičkách. Nemohu bohužel sledovat moravské výstavy, přeci jenom to mám poněkud z ruky. V Čechách máme především výstavy na Kladně, v Nemošicích a v Lysé nad Labem. Bývá i výstava ve Stránčicích, ale ta se mi zdá příliš brzy, většinou někdy začátkem října. Ty další výstavy bývají o měsíc a půl až dva měsíce později a to by již i tohoroční ptáci měli být v dokonalé kondici. Dokonalá výstavní kondice je velmi důležitým předpokladem k úspěšnému vysokému hodnocení. I velmi dobře rostlí ptáci mohou zaznamenat značné bodové rozdíly v hodnocení, pokud nejsou na výstavu dostatečně připraveni, nejsou v dokonalé kondici. Tak mohou zaznamenat i větší bodové rozdíly na různých výstavách. Peří je křehká věc a může se snadno poškodit a protože konkurence je stále vyrovnanější, musí nastoupit um chovatele. Ten musí svoje ptáky připravit. Kolik jen ptáků na našich výstavách bylo ve špatné kondici, protože neuměli pít vodu z napáječek, kolika šampionům chyběl ocas nebo část letek, protože při přechytávání do výstavních klecí zůstala tato část opeření chovateli v ruce. Přesto právě u zebřiček můžeme zaznamenat rok od roku výrazný pokrok v kvalitě. Je to asi tím, že tady působí okruh výrazných specialistů a také tím, že postupují opravdu cílevědomě. Kromě toho zebřičky nejsou zase tak stará disciplina a specialisté si stačili uvědomit chyby v postupech u jiných disciplin. Zdá se mi, že u zebřiček není tolik mnohonásobně štěpitelných ptáků co se týče zbarvení jako u jiných disciplin a chovatelé se tak mohou větší měrou věnovat typu, což je při posuzování nejdůležitější pozice. Je to možné dokladovat tím, že právě u základního zbarvení, totiž u tak zvaných zebřiček šedých, najdeme ptáky v té nejvyšší kvalitě. Druhým výchozím typem jsou pak zebřičky skořicové a to v základní barvě, které opět najdeme v nejvyšší kvalitě. Chovatel sám se pak musí rozhodnout, k jakému zbarvení se vrátí, potřebuje-li u svých ptáků zlepšit typ. Když použije pro křížení kvalitní čistokrevné jedince základní barvy, potom jejich dědičný vzorec není příliš komplikovaný, je známý a ono je to na ptácích vidět. Ptáci, kteří štěpí na příliš mnoho barev, nemohou být dokonalí.
Pokusím se shrnout poznatky z těchto špičkových výstav za poslední dva roky. V Lysé nad Labem obvykle posuzuji, takže mám pocity dosti bezprostřední, i když ne právě u zebřiček. Zebřičky v Lysé nad Labem, tuším již po třetí za sebou, posuzoval Hans Harting z Porta Westfalica v Německu. To je posuzovatel, který působí nejen na největších výstavách v Německu, ale i v Anglii nebo Holandsku. Takže máme tu nejlepší možnost srovnávat, jak na tom jsme u nás s kvalitou zebřiček. Letošní výstavu v Nemošicích rovněž posuzoval specialista z Německa, tedy opět ta nejlepší možnost srovnání. A jak to tedy vypadá? Kvalita jde slušným tempem nahoru. Posuzoval jsem výstavu v Nemošicích v roce 2003 a tu výstavu vyhrál skořicový samec neobyčejné kvality. Ostatně tentýž pták následně vyhrál i výstavu v Lysé nad Labem. Dostal ode mne 93 bodů, jeden bod můžete počítat pro vítěze, tak jak je zvykem na výstavách C.O.M. Tam bývají vítězové odlišeni jednobodovým rozdílem, aby dodatečně nevznikala nějaká nedorozumění. V Lysé nad Labem potom dostal 92 bodů. Takový exemplář neobyčejně usnadní posuzovateli práci. Jestliže jasně vyčnívá nad ostatní soutěžící, je to pro posuzovatele žolík. Ale takových ptáků tam bylo více, jenže tenhle přeci jenom byl vítěz. V letošním roce jsem výstavu v Nemošicích neviděl, protože byla podzimní ornitologická schůze a tam jsem chtěl také být. Dostal jsem ovšem katalog, takový, jaký má správně být. Číslo kroužku loňského vítěze jsem nenašel, nezúčastnil se. Škoda, to by byla ta největší možnost srovnání. Chovatel však v letošním roce opět dosáhl na vítězství ve třídě skořicových samců, když ten jeho získal 90 bodů. Absolutní pořadí v letošních Nemošicích bylo následující.

Samci:
1. místo zebřička mramorová – 91 bodů, chovatel Střelka.
2. místo zebřička isabelová – 90 bodů, chovatel Vančura.
3. místo zebřička skořicová – 90 bodů, chovatel Švadlenka.

Soutěž samic:
1. místo zebřička skořicová černoprsá – 91 bodů, chovatel Švadlenka.
2. místo zebřička skořicová světlehřbetá – 90 bodů, chovatel Felt.
3. místo zebřička oranžovoprsá – 90 bodů, chovatel Makyňa.

Výstava v Lysé nad Labem byla s nemošickou výstavou jen těžko srovnatelná. Jednak se jí zúčastnila jen polovina soutěžících z Nemošic a ti, kteří se zúčastnili i v Lysé, tak s jinými ptáky. Na druhou stranu se pak v Lysé objevili vystavovatelé z absolutní špičky, kteří se v Nemošicích nezúčastnili. Zúčastnil se vlastně jenom vítězný pták z Nemošic, mramorová zebřička, která však získala v Lysé nad Labem pouze 87 bodů, čemuž se nelze divit, protože ten pták měl mezi oběma výstavami jen 2 dny odpočinku, třetí den byl již zase v přenosce. Je to jasný důkaz toho, jak důležitá je při posuzování momentální kondice ptáka.
V Lysé nad Labem byl vítěz výstavy mezi samci:
1. zebřička skořicová – 91 bodů, chovatel Švadlenka,
2. zebřička šedá – 91 bodů, chovatel Švadlenka.
3. zebřička isabelová – 91 bodů, chovatel Vančura.
V soutěži samic se v Lysé nad Labem umístili tito ptáci:
1. zebřička bílá - 92 bodů, chovatel Švihovský. (Tento pták vyhrál v Nemošicích svoji třídu, když dostal 90 bodů.)
2–3. opět bílá samice s 91 body chovatele Švihovského a mramorová samice chovatele Hájka, rovněž s 91 body.

Ptáků hodnocených více než 90-ti body pak bylo v Lysé nad Labem více. U některých barevných rázů to nijak nepřekvapuje. Například bílé zebřičky obvykle nesou dobrý typ a protože nemají vlastně žádnou kresbu, jsou v tomto ohledu zvýhodňovány. Musí mít ovšem dokonalou kondici a skutečně sněhobílou barvu. Dále třeba vítěz skořicových černoprsých zebřiček získal rovněž 91 bodů, chovatel Kefurt. A zase, černoprsé zebřičky nesou velmi dobrý typ. Je to vlastně první mutace zebřiček, která sebou přinesla opravdovou výstavní postavu. Vysoké hodnocení tedy opět příliš nepřekvapuje. Vysoké ohodnocení je však velmi překvapující u zebřiček černolících. Tato mutace sebou nesla až do nedávna jen drobnou postavu. Jestliže tedy vítěz této třídy získal 91 bodů, chovatel Halada a rovněž i druhý pták byl ohodnocen 90-ti body, chovatel Švadlenka, je to podle mého názoru přímo senzační výsledek. Vysokou kvalitu chovu zebřiček u nás potvrzuje nakonec i ohodnocení zebřičky kombinované mutace skořicová, rudoprsá, vousatá, což jsou vlastně ptáci téměř celí červení, 90-ti body. Chovatel Švihovský. U takto kombinovaných barevných rázů se jen těžko dosahuje dobrého typu. Na druhou stranu však musíme vidět, že okruh chovatelů, kteří dosahují opravdu špičkových výsledků, je přeci jenom poněkud malý. Ovšem umí to. Jak důležitá je specializace, dokazuje třeba případ chovatele Střelky, který se léta věnuje zebřičkám mramorovým. Ale při pohledu z druhé strany si uvědomíme, že některé staré barevné rázy u nás zmizely. Dlouhou dobu jsem třeba neviděl zebřičky bělobřiché, někdy nazývané také pinguin.
Výstava na Kladně poněkud zaostala za oběma výstavami, kterým jsem se dosud věnoval. Bylo tam vystaveno na 84 kusů zebřiček a nejvýše ohodnocený exponát získal 88 bodů. Abych se přiznal, na Kladně jsem se sice byl podívat, ale vystaveným exponátům jsem se nijak hluboce věnovat nemohl. Je tam příliš mnoho lidí, které znám důvěrně a tak jsem spíše tlachal než se věnoval vystaveným ptákům.
Domnívám se, že nastal čas, aby naši specialisté vyrazili soutěžit za hranice. Budou k tomu mít docela dobrou příležitost. Pořadatelé v Sasku, jen asi 10 km za hranicemi, opět chtějí někdy začátkem června pořádat soutěžní výstavu a rádi přivítají naše vystavovatele. Tady se rýsuje velice dobrá příležitost. Každý musí mít ovšem svoje vlastní výstavní klece. Že je to nákladná záležitost? Klece si přece můžete ponechat pro další použití a úspěšné zebřičky prodat na místě. Jejich obvyklá a to nízká cena se pohybuje tak okolo 20 nebo 30 Euro. I třeba 15 Euro je lepší cena než u nás. Zkuste u nás prodat zebřičku za 300 Kč. Proč si tedy jenom pořád hrát na vlastním písečku, když Evropa je dneska otevřená i pro nás.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Petr Podpěra

Český chovatel exotického ptactva, dosáhl několika prvoodchovů ptáků Střední Asie a Dálného východu. Od roku 1971 byl posuzovatelem exotického ptactva a od roku 1975 pak posuzovatelem mezinárodním organizace C.O.M. Vydal dosud tři knihy pro chovatele: Chováme exotické ptactvo, Zrnožraví pěvci celého světa, Andulka – domácí pták. Věnoval se fotografování portrétů jednotlivých druhů exotických ptáků a tyto fotografie byly použity asi v šedesáti různých knihách.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře