Ojedinělý odchov aratingy skvrnitého v Německu

Aratinga wagleri frontata (Cabanis).
Anglicky: Peruvian red – fronted Conure.
Německy: Perusittich.

Chovatel Schneider

Chovatel Schneider získal v listopadu 2000 z dovozu pár arating, údajně ročník 1995. Ptáky umístil do kombinované voliéry těchto rozměrů: vnitřní voliéra 3×1,20×2,50 (dך×v), výletová část 6×1,20×2,50 (dך×v) m. K hnízdění byla připravena budka zhotovená z 2,5 cm silných prken o rozměrech 35×35×60 cm, vletový otvor měl průměr 8 cm. Byla umístěna těsně pod stropem vnitřní voliéry. Krátce po vpuštění do voliéry chodili aratingové nocovat do budky a stále oštipovali a zvětšovali vletový otvor. V zimě byla ve vnitřní voliéře udržována teplota +12 stupoů Celsia.

Harmonie mezi partnery

Skutečná harmonie mezi partnery nebyla pozorována, stále se opakovaly drobné šarvátky. Při pravidelných kontrolách byla 8. dubna 2001 v hnízdě nalezena dvě vejce, 9. 4. třetí a 12. 4. čtvrté. Samička nasedla po snesení třetího vajíčka. V budce byla vrstva pilin, které samička nevynosila. Sameček nocoval v budce pravidelně, ale i přes den tam trávil dlouhé hodiny. Samička vyletovala z budky třikrát za den, aby se vyprázdnila. Samec se zdržoval v bezprostřední blízkosti hnízda a při nečekaném vyrušení strašně křičel.

Kontroly hnízda

Kontroly hnízda byly prováděné jen tehdy, když oba partneři budku opustili. To bylo ale stále obtížnější, protože čím více se blížil termín líhnutí, vždy byl jeden z ptáků v budce. První mládě se vylíhlo 3. 5. a z hnízda bylo slyšet slabé vřeštění. Doba inkubace byla 24 dnů. Chovatel Ch. byl velice překvapen dlouhotrvajícím a relativně hlasitým vřeštěním mladých, které se z budky ozývalo. Jejich hlas se změnil po uplynutí tří týdnů po vylíhnutí. Nyní zněl mečivě, podobně, jak to známe u kakariků rudočelých. Ve stáří 10 týdnů začali přijímat potravu a podnikali kratší výlety. Opeření nebylo ještě úplné a vybarvením se podobalo rodičům. Nejdéle dorůstala ocasní pera. U aratingů nebylo pozorováno extrémní oštipování dřevěných dílů voliéry. Podávané čerstvé větve a snítky zpracovávali pilně a důkladně.
Ke krmení dostávali aratingové 30–40 % ovoce a zeleniny, běžnou směs semen pro papoušky z obchodu, ořechy a různé druhy prosa. Zrniny byly většinou podávané bui máčené nebo naklíčené, aratingové dávali přednost prosu. Když přinesl chovatel Ch. čerstvé zelené, dávali mu ptáci přednost před veškerým jiným krmivem. K odchovnému krmivu byl podáván grit a příležitostně vitamíny.
Aratingové se velmi rádi koupou i za chladných dnů.

Použitá literatura: AZ 2/02 autor M. Schneider