Zajímavosti z chovu zvonohlíka mozambického

Zvonohlík mozambický (Serinus mozambicus) je často nabízen z dovozů za přijatelnou cenu. V kleci to je vytrvalý, nenáročný a proti chladnu málo citlivý druh. Je velmi snášenlivý a lze ho chovat v kleci či voliéře s jinými druhy carduelidů nebo astrildovitých pěvců. Sameček pilně a příjemně zpívá, zvláště když je chován sám v kleci.

Popis: témě hlavy je olivově zelené, kostřec žlutý, hřbet olivově zelený. Horní krovky ocasní šedohnědé. Uzdička černá, čelo a pásek nadoční žluté. Spodina žlutá. Křídlo a ocas černohnědé. Zobák rohově hnědý, nohy černohnědé. Délka 11-13 cm.

Rozšíření: V devíti poddruzích obývá travnaté stepi jihovýchodní Afriky, na západ až po Kongo. Běžně se vyskytuje v zemědělsky obdělávaných územích, na plantážích, v zahradách a parcích. Vyhýbá se tropickým deštným pralesům.

V době hnízdění žije v párech, později v rodinných skupinách nebo v hejnech s jinými druhy zvonohlíků a snovačů, společně si hledají potravu. Živí se drobnými semeny travin a bylin, také drobným hmyzem, který si hledají na zemi.

Držení zvonohlíků: Jak bylo uvedeno, jedná se o nenáročný a málo citlivý druh ptáků. Při uvykání importovaných jedinců se ale doporučuje velká opatrnost. Ptáci často trpí záněty očních víček, špatně vidí, někdy dokonce nemohou najít krmení a mohou uhynout hlady. Proto se doporučuje umístit zvonohlíky po dovozu na několik týdnů do bednové klece, kde budou mít dostatek krmiva, stále tolik potřebnou vodu k pití i koupání, nebudou trpět stresy, budou klidní a brzo se plně zaklimatizují. Pokud ještě vybavíme klece jehličnatými větvemi, budou se cítit ještě lépe.

Pro chov zvonohlíků se hodí klec asi 100 cm dlouhá, ale rozhodně je vhodnější umístit je do voliéry. V době hnízdění by měla být v místnosti teplota nejméně 15 °C. Je známo, že zvonohlíci byli mnohdy přezimováni i při nižších teplotách, ale dobře se při tom necítili. Chovatel by se měl nejdříve rozhodnout, zda bude zvonohlíky mozabické chovat celoročně ve vnitřní voliéře, nebo je umístí do vnitřní voliéry jen v zimě a od jara do podzimu je přemístí do venkovní voliéry. Voliéry - včetně stěn - by měly být hustě vybaveny jehličnatými větvemi, případně stromky. Do tohoto větvoví umístíme do různých výšek košíčky nebo ploché krabičky jako základy pro postavení hnízd. Budeme-li chovat zvonohlíky ve vnitřní voliéře, je nutno nařídit délku svícení na 14 hodin denně.

Hnízdění: Hnízdo staví sama samice v houští na připraveném základu. Jako stavivo nabídneme jemné peří, vlákna konopí nebo vlny, případně bavlněnou cupaninu, žíně, kokosová vlákna ap. Samec se zdržuje v blízkosti hnízda a samičku obveseluje zpěvem. Snůška čítá 3-4 žlutavá nebo zelenavá vejce na tupém pólu s hnědými skvrnami. Doba vysezování je 12-13 dnů, obstarává je jen samice. Sedí pilně a hnízdo opouští, jen aby se vyprázdnila, krmí ji samec a také se stará o bezpečí samičky. Vylíhlá mláďata mají tmavou kůži, hlava a záda jsou řídce porostlá bílým chmýřím a jsou zahřívána více jak týden. Ve stáří tří týdnů opouštějí hnízdo, ale po několik následujících dnů se na noc do hnízda vracejí. Létají velice obratně. Mláďata se kroužkují ve stáří 5-7 dnů. Staří krmí mláďata až do úplné soběstačnosti, ale pak už je začíná samec pronásledovat a je nutno je odchytit a umístit do samostatné voliérky. Přemístění by se nemělo odkládat, protože agresivita samce se může zvyšovat. Při zvyšující se hnízdní aktivitě samičky pozorujeme, že začne mladým vytrhávat peří.

Krmení: směs drobnozrnných pros, speciální směs pro zvonohlíky z obchodu s obsahem travních semen, lesknice, salátového semene, perily, čekanky, máku a nigru. Nejraději sbírají zvonohlíci zrniny se země, proto je podáváme na větších nízkých miskách, které se používají pod květináče. Pamatujme také na směs minerálií s hlínou ze zpuchřelých pařezů. Rozhodně nesmějí chybět polozralé zrniny, trávy s nedozrálýmni semeny. V době pelichání a v zimě podáváme zvonohlíkům jablka, salátové okurky a salát. Při odchovu mladých se dává několikrát za den malé množství živočišného krmení. V tomto případě by měl mít chovatel dostatečný cit pro stanovení dávek. Je-li živočišného krmiva málo, mohou mláďata uhynout, při příliš vysokých dávkách by mohli jít chovní ptáci předčasně do toku a mladé by nedokrmili. Výběr vhodných krmiv je veliký a proto budeme nabídku často měnit (mravenčí kukly, komáří larvy, mšice, roupice, různě velké larvy, kukly potemníka moučného, krmivo pro akvarijní rybky TUBIFEX. O vaječnou míchanici mají zvonohlíci většinou malý zájem. Při odchovu mladých a v době pelichání se dávají ve vodě nebo v krmivu vitamíny. Ještě bych připomněl, že někteří chovatelé dávají při odchovu mladých buď odchovné krmivo z obchodu nebo rozmočený chléb smíchaný s vařeným a nastrouhaným žloutkem.

Jak je z popisu patrné, mají zvonohlíci mozambičtí mnoho dobrých vlastností, pro které si stále získávají obdivovatele.

Použitá literatura:
Karásek, J. (1935-1941): Cizokrajní ptáci chovaní v klecích KPEP, Praha
Neunzig, K. (1921): Fremdländische Stubenvögel
Creutzsche Verlag, Magdeburg
Rutgers, A. (1970): Handbuch für Zucht und Haltung
fremdländischer Vögel
Neumann-Verlag, Radebeul
 

Rudolf Vít