Poznámky k posuzování andulek - 3.díl

Jelikož jsem od loňského podzimu garantem ve sboru posuzovatelů ČSCH pro kategorii andulek, dovolím si reagovat na článek pana Petra Podpěry (Fauna č. 21/2005) a uvést několik faktů, které zřejmě zatím na veřejnost nepronikly. Proč, to bude zřejmé i z následujících řádků.

Posuzování andulek v ČSCH a na výstavách pořádaných ČSCH

osuzování andulek se do září 2005 standardem vydaným v roce 1978 a poté několikrát novelizovaným (úpravy vydány prostřednictvím časopisu Fauna). Sbor posuzovatelů, který změny předkládal a který školil posuzovatele pro hodnocení andulek na výstavách, pracoval dosti „postaru“, dosti pomalu a dosti nekoncepčně (viz moje kritika ve Fauně z listopadu 1999, článek též naleznete na stránkách http://mujweb.cz/www/mhabrcetl_andulky/posuzovani.html).
V roce 2003 bylo zřejmé, že situace je neúnosná a proto dochází k následujícím změnám. Bylo umožněno, aby posuzovatelé byli školeni a posuzovali jen odbornost, které se věnují – tzv. specializace. Umožní to hlubší znalost jedné kategorie a nestane se tak, že andulky bude posuzovat někdo, kdo chová zebřičky a andulky ani doma nemá. Od roku 2004 byli pro každou kategorii vybráni garanti, kteří budou zajišťovat proškolení posuzovatelů kategorií, které mají na starosti. Uvědomíme-li si, kolik přibylo mutací, jak se neustále mění i typ výstavních ptáků, je specializace jedinou možností, jak tyto změny zapracovat do školení a posuzovatele specialisty s těmito změnami seznámit. Rovněž se nositelem odbornosti staly kluby – ne sbor posuzovatelů. V praxi to znamenalo, že na podzim roku 2004 byl vznesen dotaz na oba kluby chovatelů andulek, aby předložili svoji podobu standardu, připomínkovali standard stávající nebo navrhli změnu. KCHA (Klub chovatelů andulek se sídlem v Praze) jakožto člen WBO (World Budgerigar Organisation) zve posuzovatele mezinárodní, kteří posuzují dle Standardu WBO. Proto tento klub navrhl převzít i pro výstavy ČSCH Standard pro andulky dle WBO. MKCHA (Moravský klub chovatelů andulek se sídlem v Brně) zve rovněž mezinárodní posuzovatele, nicméně práce na standardu ponechává plně v kompetenci sboru posuzovatelů.
Dalším logickým krokem tedy bylo na školení posuzovatelů v Čáslavi v září 2005, přijetí Standardu WBO jako závazné normy pro posuzování andulek na výstavách pořádaných ČSCH a posuzovaných členy sboru posuzovatelů ČSCH se specializací na výstavní andulky.
Kompletní Standard je ke stažení na stránkách WBO (http://www.world-budgerigar.org ), český překlad v současné době provádí KCHA a případná tištěná podoba je otázkou finanční, neboť vydat knihu o 100 stránkách pro 100 lidí by bylo zřejmě finančně neúnosné. Ideální andulku vidíte na obrázku. Délku andulky tento standard stanoví na minimálně 216 mm – nikoliv kolik by měla andulka měřit, ale kolik musí minimálně měřit, aby mohla být za výstavní andulku považována.
Tolik k situaci kolem standardu andulek. Pevně věřím, že po provedení nezbytných školení a proběhnutí několika výstav se kvalita posuzování andulek na výstavách ČSCH zvýší na potřebnou úroveň.

Posuzování andulek na výstavách KCHA – 17.CVAM Kněževes, 20. srpna 2005

Výstavu posuzovali němečtí posuzovatelé př. Lehman a př. Reupke. Proti jejich výroku nebyl vznesen žádný protest, který by musel výstavní výbor řešit. Vítězem se stal 1,0 šedá skořicová australská straka (viz andulka vyfocená ve Fauně č. 21/2005 pod označením šedá straka). Na druhé fotce ve zmiňovaném čísle Fauny je vítězný 1,0 šedý opalinový a zde je tedy základním znakem kresby nikoliv opalizace, ale právě opalinová kresba jako taková. Takže za „opalizaci“ tento pták rozhodně penalizován nemohl být, neboť jde o šedého opalinového samce a nikoliv o šedého normálního. Otázkou hrbatosti je často spíše příprava ptáka na výstavu, jeho kondice a nervozita, neboť pak často jeho postoj není ideální. Tato vada se rovněž vyskytuje v důsledku toho, že je kladem co největší důraz na horní partie andulky – horních 30–40 % totiž rozhoduje. Proto se chovatelé snaží vyšlechtit andulky s robustními rameny, na které plynule navazuje široká hlava. Rozhodujícími pozicemi při hodnocení mezinárodních výstav jsou dnes kondice, typ, proporčnost a velikost. Pod pojmem typ si především musíme uvědomit, že ten se skládá z jednotlivých částí těla a jejich souladu v návaznosti na priority. Priority typu jsou následující: hlava, maska, ramena. Proto oněch zmíněných 30 % horních partií andulky! Ano, ty dnes rozhodují!

Posuzování andulek v praxi

Z výše uvedeného bych rád udělal nějaký závěr, který by mohl být návodem pro chovatele i posuzovatele výstavních andulek.
Která andulka má na výstavě šanci na úspěch:
– andulka, která je v plné kondici (nechybí letka, což jsou – 2 body nebo ocasní pero, což je – 5 bodů, není špinavá od mrkve či jiných barviv atd.),
– andulka, která se co nejvíce přibližuje vyobrazenému standardu v typu,
– andulka, která je proporčně v pořádku (žádné dlouhé letky nebo dlouhý pták, ale s malou hlavou nebo naopak andulka malá, která sice hlavu a ramena má dobré, ale nesplňuje ani základní minimální délku),
– a na závěr důležitá pozice, andulka, která má správný postoj, nelepí se na bidlo a plně předvádí svůj šarm.

Andulka, která nemůže výstavu vyhrát:
– nesplňující min. předepsanou délku těla 216 mm,
– andulka bez kondice,
– andulka bez dokonalého opeření, s chybějícími letkami, ocasními pery,
– andulka s nežádoucím pigmentem v hlavě, silně opalizující, s nežádoucími nádechy barev,
– andulka, která v typu nebo proporčnosti neodpovídá standardu,
– a konečně andulka bez tréninku, která nepředvede svoje vlastnosti.

Tolik tedy mé poznatky k současnému stavu v posuzování andulek. Bezvládí tu sice pěkných pár let bylo, nicméně se musím zastat práce KCHA, který na nečinnost ČSCH reagoval po svém a svojí činnost koordinuje od roku 1994 s mezinárodní organizací WBO. Díky tomu je dnes pro členy KCHA samozřejmostí mít své standardní klece (nestandardní = výluka z výstavy), díky tomu je možné uspořádat jednodenní výstavu s otevřeným posuzováním při obsazení výstavy 600 andulkami. Díky práci KCHA má tento klub stále rostoucí zájem o členství a výstavy pořádané tímto klubem, jsou na špičkové mezinárodní úrovni. A i díky tomu, dnes patří andulky českých předních chovatelů mezi mezinárodní elitu, prosazují se na předních mezinárodních výstavách a dosahují úspěchů, na které bychom měli být pyšní. I díky nadčasové koncepci je dnes WBO Standard přijat i pro výstavy ČSCH, což by v brzké budoucnosti mělo přinést zkvalitnění posuzování, výstav i vystavovaných exponátů. A také doufám, že to některé chovatele a posuzovatele vrátí do reality, neboť 90-ti bodová andulka v plné kondici musí být 90-ti bodová jak na lokální výstavě v Horní Dolní, tak i na Evropském nebo Světovém šampionátu a ne, že v Horní Dolní najdete v katalogu deset 90-ti bodových andulek, se kterými ten samý chovatel o týden později na národní výstavě získá bodů jen 80.