Panenka hnědoprsá Sharpova

Panenka hnědoprsá (Lonchura castaneothorax J. Gd.) je i u nás dobře známý druh. Moje osobní vzpomínky se datují do 50. let a jsou velice pozitivní....

Panenka hnědoprsá (Lonchura castaneothorax J. Gd.) je i u nás dobře známý druh. Moje osobní vzpomínky se datují do 50. let a jsou velice pozitivní. Jeden pár dovezl v r. 1951 p. Ladislav Němeček z Týniště n. Orl. a prodal mi ho. Zakrátko jsem si koupil druhý pár od p. Hokynáře z Prahy ze Zverexu. Jednalo se o ptáky z odchytu a jejich celkový stav byl vynikající.

O zeměpisné formě panenky hnědoprsé Sharpovy, kterou Němci nazývají také “zakrslá”, byla podána první zpráva v odborném tisku v r. 1927. Proč byl použit název “zakrslá” si lze těžko vysvětlit, protože je tato forma jen asi o 1 cm kratší než nominátní panenka hnědoprsá.

Popis: na první pohled jednoznačně řekněte, že se jedná o panenku hnědoprsou nominátní formy, ale při pozorném pozorování určitý rozdíl objevíte. Témě hlavy je velmi světlé, šedobílé s tmavšími středy per. Kostřec a vrchní krovky ocasní jsou mahagonově hnědé.

Rozšíření: severní oblasti Nové Guineje.

Pojmenování: německy - Der Sharpes - oder Zwergschilffink, anglicky - Sharps Chestnut - breasted Mannikin.

Krmení: jako všechny druhy rodu Lonchura, tak i panenky hnědoprsé je nutno krmit většími dávkami polozralých pros. V době odchovu mladých dáváme nejméně 2x denně polozralé proso v klasech (nebo bílé proso v klasech, jak nám to situace dovolí). Dáváme také naše domácí druhy travin s nezralými semeny v klasech. Panenky Sharpovy mají sice v oblibě moučné červy a červy buffalo, ale chovatel by je měl dávat velmi opatrně v menších dávkách (pozn. uvedená krmiva mají vysoký obsah tuku, který panenkám zřejmě příliš nesvědčí).

Chov: první odchov na světě se podařil v r. 1981 a od té doby se panenka hnědoprsá Sharpova odchovává sice pravidelně, ale nikoliv ve velkém množství. Podle získaných informací sestavil chovatel HM v roce 1993 a 1994 pět chovných párů této zeměpisné formy. Část ptáků byla z dovozu, část byli v Německu odchovaní dvouletí jedinci.

Chovatel HM umisťuje panenky hnědoprsé ve velkých voliérách společně s různými druhy astrildovitých pěvců. Jsou velice mírumilovné i vůči příslušníkům vlastního rodu. K hnízdění umišťuje panenky po páru do klecí 140 x 60 x 220 cm, kde odchovávají mladé stejně úspěšně, jako ve větších voliérách. Pocházejí-li ptáci z odchytu, jsou dosti bojácní a plaší, proto se doporučuje vybavit jejich klece či voliéry dostatkem úkrytů s použitím např. borových větví, borovice vejmutovky, douglasky tisolisté, smrku, jedle, tůje a dalších.

Chovatel HM zaznamenal od svých pěti párů celkem 16 hnízdění, včetně pokusů o zahnízdění. Téměř bez výjimky si páry postavily hnízda volně v borovém křoví, pouze ve dvou případech zahnízdily páry v budkách. Ke stavbě hnízd byla použita 30 cm dlouhá stébla tráv a kokosová vlákna. Hnízda byla ve výšce 1,7 - 2 m, jen jedno bylo umístěno ve výšce 1,30 m nad zemí. Šestnáct snůšek obsahovalo 3 až 4 vejce (jiný chovatel uvádí 3-6). Ve čtyřech snůškách byla oplozená všechna vejce, v ostatních bylo nejméně jedno vejce neoplozené. Jeden pár snášel dokonce všechna vejce neoplozená. Mladí se líhli za 14-15 dnů (ptáci začali zahřívat po snesení třetího vejce). Mláďata bylo možno kroužkovat ve stáří 8-10 dnů s použitím kroužků o průměru 2,5 mm. Za 19-21 dnů opouštějí mláďata hnízdo, ale létají velmi neobratně. Do hnízda se na noc vracejí pravidelně. Přepeřování do šatu dospělosti začíná ve stáří 8-10 týdnů a zcela ukočeno je za 2-3 měsíce.

V současné době je stav panenek hnědoprsých Sharpových v Německu velmi nízký. V nabídkách se objevují jen ojediněle a to jak ptáci z odchovu, tak i z odchytu. Bylo by zajímavé se dovědět, zda se chovu této zeměpisné formy věnuje u nás některý náš čtenář a jakých dociluje v odchytu výsledků.

podle zahraničního pramene připravil Rudolf Vít

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře