Amadina diamantová

Když jsem se v letech 1934-1936 začal zajímat o cizokrajné ptáky, patřil můj zájem především australským astrildovitým pěvcům. Nebylo snadné je získávat. Nebyly žádné zkušenosti, chyběly potřebné finance, všechno bylo nutné uskutečňovat postupně. Konec všemu ale udělaly měnící se mezinárodní poměry od podzimu 1938 do jara 1939. Než jsem mohl v této činnosti pokračovat, uplynulo dlouhých deset let. Postupně jsem začal budovat chovatelské zařízení v bytě i na zahradě a získával jsem různé drobné exoty. V roce 1957 jsem si konečně koupil amadiny diamantové, které mne zaujaly krásou barev. Myslím, že zde uveřejněné barevné obrázky mluví za vše. Nepochybuji, že se mnohý z našich čtenářů rád seznámí s amadinami diamantovými blíže.

Rozšíření

Austrálie od jižného Queenslandu po státy Viktoria a Jižní Austrálii. Obývá travinaté stepi jen řídce porostlé stromy a keři. Staví si mimořádně velká kulovitá hnízda s postranním vchodem v hustě olistěných stromech. Jako stavivo používá suchou trávu, na výstelku jemnou trávu a hodně peří. Snůška 4-7 vajec. Hnízdí dvakrát v chovné sezóně. Živí se drobnými semeny všeho druhu, především trávními a hmyzem.

První dovozy do Evropy byly zaznamenány v polovině 19. století a první odchov v roce 1859. Po první světové válce se dostaly amadiny diamantové do Evropy v roce 1926 a početné odchovy se datují rokem 1930. Po druhé světové válce byly nabízeny v r. 1949-1950.

Vlastnosti

Amadina diamantová patří mezi oblíbené exoty. Je snášenlivá a vytrvalá. Ptáci z importu vyžadují velikou péči, protože jsou nároční a citliví. Páry, které harmonují, většinou spolehlivě hnízdí. Naši chovatelé zaznamenali početné odchovy již v letech šedesátých (1961).

Krmení

Mohár, lesknice, senegalské proso v klasech, proso bílé, žluté, šedé ve stavu suchém, polozralém nebo naklíčeném. Zelené krmení je nutné podávat po celý rok podle období růstu (salát, špenát, žabinec ptačinec, smetánka lékařská, pastuší tobolka, čekanka, mléč rolní (Sonchus spec.) a mnohé další. Dávky zeleného krmení musí být přiměřené, jinak by mohly amadiny diamantové dostat střevní katary s následným úhynem. Živočišnou potravu - čerstvé kukly lučních mravenců, zelené mšice, roupice, moučné červy nebo nasmýkaný luční plankton, který je velmi oblíbený - lze dávat po celý rok v menším množství. V době odchovu dávku bílkovin zvýšíme a obohatíme o vaječnou míchanici. Můžeme také dávat vaječné směsi suché, vlhké s medem, které dnes v širokém sortimentu nabízejí naše zooobchody z dovozů. Za zvláště výhodné považuji zkrmování suchých směsí, které mohou být v miskách stále, protože se nekazí.

Hnízdění

Podmínkou pro úspěšný chov je sestavení páru z harmonujících partnerů. Amadiny diamantové jsou v porovnání s jinými druhy astrildovitých pěvců vybíravější. Velice by zde pomohlo, kdyby si ptáčkové mohli vybrat sami svého partnera. To platí pro většinu jiných druhů ptáků.

Pro dobré odchovy jsou také důležité dobře řešené voliéry, protože chov v klecích nelze doporučit. Amadiny diamantové potřebují k proletu větší prostor, aby neztučněly, protože by se potom staly pro chov nepoužitelné. Mně se osvědčily voliéry velikosti 2 x 1 x 2 m (dxšxv). Pokud jde o teplotu v chovné místnosti, vyhovuje v průměru 15 °C. Připomínám, že časté kolísání teplot nebo nízká teplota s vysokou relativní vlhkostí amadinám velice škodí a může docházet k úhynům. Někteří autoři uvádějí, že lze postupně amadiny diamantové navyknout na přezimování v nevytápěné místnosti. Osobně s tímto názorem nemohu souhlasit! Vždy jsem dával přednost přezimování ve vytápěné odchovně.

Amadiny si stavějí hnízda v budkách nebo volně ve větvích připraveného houští. Jako stavivo podáváme seno, sisalová nebo kokosová vlákna, na výstelku peří, pokud možno bílé barvy. Chovatel K. vyzkoušel a doporučuje budky velikosti 18x18x25 cm, aby byla amadinám dána možnost postavit si hnízdo velikosti, jaké používají v přírodě.

Snůška a mláďata

Když si správně sestavený pár zvykne v novém prostředí, projeví zájem o hnízdění. Na vybraném místě začnou stavět hnízdo a často uvidíte samečka tokat. Tok je zajímavý a působí až groteskně (sklánění hlavy směrem doů i do stran), zvýšené dýchání, rytmické pohupování provázené ostrým bzučením). Po uplynutí nejméně 14 dnů se v hnízdě objeví první vajíčko. Snůška čítá obvykle 4-6 kusů. Při vysezování se přes den střídají oba rodiče, v noci sedí oba. Kontrolu hnízda nelze doporučit, protože by ptáci snůšku opustili. Za 13 až 15 dnů se líhnou mladí. Rodiče se o ně většinou svědomitě starají. V této době se musí podstatně zvýšit dávky odchovného krmiva (vaječná míchanice se sucharem, hodně zeleného, dostatek živočišných bílkovin) a minerálií. Může se stát, že některý pár vylíhlá mláďata nekrmí. Stává se to u páru, který neharmonuje. K jejich záchraně využijeme japonských chůviček. Je třeba připomenout, že páru chůviček svěříme ke krmení maximálně dvě - až tři amadiny (více rozhodně ne!), protože by více kusů nebyly schopny uživit.

Mláďata opouštějí hnízdo po uplynutí asi 24 dnů, ale rodiče je ještě dlouho dokrmují, někdy ještě v době, kdy mají v hnízdě další mláďata. Přepeřování do šatu dospělosti trvá 3-4 měsíce. Ve stáří 12 měsíců je možno dát amadiny hnízdit. Mimořádně dobré páry jsou schopné hnízdit v příznivých podmínkách stále, bez přerušení. V tom jim musíme zabránit. Vyhovující jsou dvě, maximálně tři hnízdění po sobě, aby se samičky příliš nevysilovaly. Jak amadiny diamantové pijí? Jako holubi - tedy tekutinu sají.

Barevné odchylky

Jako u jiných ptačích druhů, tak i u amadin diamantových se již vyskytly různé barevné odchylky, např. jedinci s červeným peřím na prsou, s karmínovou páskou přes prsa. Jsou známé i skořicové mutace (barva je shodná se skořicovou barvou zebřiček).

Použitá literatura:

Vít, R. (1978): Cizokrajní ptáci v klecích - astrildovití pěvci, SZN, Praha
a dále práce těchto autorů:
Veger, Zd., Rutgers, A., Immelmann - Nicolai - Steinbacher - Wolters