Papoušek konžský středoafrický

Papoušky konžské středoafrické jsme do chovu získali v červenci r. 1999. Byli to ptáci pocházející z dovozu v r. 1998. Samička byla starší, plně vybarvená, sameček dopeřoval. Zbarvení je u obou pohlaví zcela shodné a nemohu ani potvrdit rozdílné zbarvení oční duhovky jak bylo publikováno v některých článcích. Jediný rozdíl u našich ptáků je ve velikosti hlavy a zobáku. Zatímco samec se svojí plochou a hranatou hlavou dokazuje svoji suverenitu, samička je svým chováním méně nápadná a menší hlavou a zobákem působí jemnějším dojmem.

Dvě mláďata

Pár jsme umístili do voliéry rozměrů 2,5 x 2 x 2 m, kde zůstali až do příchodu mrazíků. Zimní období přečkali v klecovém boxu 1,40 x 0,7 x 1 m, kde měli k dispozici i smrkovou kmenovou budku 65 cm vysokou s vnitřním průměrem 25 cm a vletovým otvorem 11 cm. Výstelku tvořily měkké smrkové hobliny, hrubé piliny a pařezový trouch. V tomto období nejevili ptáci o hnízdění zájem. Upravili si sice vletový otvor a rozkousali celé víko budky, ale jinak ji používali jen k nocování. V polovině dubna r. 2000 jsme ptáky vypustili do původní venkovní voliéry a po nezbytné úpravě jim byla ponechána i budka ze zimoviště. Krom toho, že byla vynesena část podestýlky se ptáci nijak neprojevovali a budku využívali jako úkryt. Přičítali jsme to i tomu, že samec teprve v zimě dopeřil a je tudíž ještě mladý. Vůbec jsme se tedy nezabývali myšlenkou na možné hnízdění. Při krmení 22. 5. jsem nahlédl do budky. K mému překvapení v ní bylo právě snesené vajíčko. Při další kontrole za 14 dní byla v hnízdě 3 vajíčka, z nich dvě oplozena. Další kontroly během sezení jsme již neprováděli a dopřáli ptákům klid. První mládě se vylíhlo 22. 6. a druhé o dva dny později. Třetí čisté vajíčko bylo v hnízdě ponecháno ještě týden, aby mláďata měla oporu, a pak bylo odstraněno. Doba od začátku snůšky do vylíhnutí činila 30 dní. Z počátku byla mláďata bezvadně krmena, což dokazoval velký příjem předkládaného krmiva. Pak však po dva dny byla spotřeba minimální a 14. 7. při kontrole bylo nalezeno jedno mládě uhynulé, ale v dobrém výživném stavu. Druhé mládě jsme proto raději odebrali a umístili v inkubátoru k ručnímu dokrmení. 

Byla použita směs NUTRIBIRD A19 a váhové přírůstky byly tyto:

25. den - 120 g

40. den - 176 g

50. den - 255 g

60. den - 311 g

Po tomto hnízdění jsme ptákům budku odebrali.

V září byl pár přemístěn do celoroční vytápěné voliéry

V září byl pár přemístěn do celoroční vytápěné voliéry a byla jim dána k dispozici jejich budka. Začátkem prosince bylo patrné, že se ptáci připravují k hnízdění, ale první vajíčko bylo sneseno až 16. 1., druhé pak 18. 1. Obě byla oplozena a k líhnutí došlo 14. 2. a 16. 2. Ve stáří deseti dnů si mláďata odebral kamarád k ručnímu dokrmení. Koncem března začali ptáci vynášet podestýlku a upravovat budku. S novou snůškou začali 7. 4. a ta obsahovala celkem tři vajíčka. Kontrolou 20. 5. byly zjištěny zárodky ve všech vajíčkách. První mládě se vylíhlo 6. 5. druhé pak 8. 5. U třetího vajíčka jsme byli přesvědčeni, že je v něm zárodek uhynulý. Nasvědčovala tomu nižší hmotnost a poměrně velká vzduchová komůrka. O to větší bylo naše překvapení, když se při kontrole 11. 5. krčilo mezi staršími sourozenci třetí, právě vylíhlé mládě. Ptáčata jsou po vylíhnutí porostlá bílým ne příliš hustým chmýřím, které kolem desátého dne stáří dostává šedavý nádech. Prohlédnou ve stáří 14 dnů. Kroužkování jsme provedli ve stáří dvaceti dní kroužky o vnitřním průměru 8,5 mm. Ve 28. dnech začíná zeleně prokvétat hlava a o tři dny později se otvírají pysky letek na křídlech. Opeřování je markantní až ve druhé polovině odchovného období. Už od ranného mládí však zaujme mohutný, široký zobák. Ve stáří 30 dní bylo jedno mládě krmeno jen nepatrně a po dvou dnech ho rodiče odstavili úplně. Odebrali jsme ho a umístili v inkubátoru. Po pěti dnech jsme se odhodlali k pokusu vrátit mládě zpět do hnízda. Naše obavy o to, jak budou rodiče reagovat se po hodině ukázaly jako zbytečné. Při kontrole byla všechna mláďata plně nakrmena a k žádnému výpadku v krmení již nedošlo. Ve stáří 75 dní začala mláďata vylézat k vletovému otvoru a v 85 dnech začala opouštět budku. Orientují se dobře, ale jejich let je nemotorný. Překvapilo nás, že již po pěti dnech od vylétnutí projevovali zájem o naklíčené, ale zejména o dužnaté krmivo. Vzhledem k tomu, že jsme během odchovu prováděli kontroly poměrně často, nejsou mláďata divoká, což má jistě své výhody.

Ponechali jsme mladý pár z odchovu

V loňském roce jsme si ponechali v chovu mladý pár z odchovu. Ptáci po odstavu rychle zkrotli a poutali svou hravostí. Ve stáří 6 měsíců začínají ptáci částečně přepeřovat a objevují se jim první červená pírka na hlavě a v ohbí křídel. Po jednom roce je čelo a temeno z velké části přepeřeno, ale červené zbarvení je matné, místy ještě prostoupené zelenými pírky. Je zajímavé, že samička přepeřuje mnohem rychleji než sameček. Co do mohutnosti postav se již téměř vyrovnají dospělým ptákům.

Krmení

Ke krmení papoušků konžských používáme směs zrnin složenou z kardi, slunečnice, semence, ovsa, pšenice, kukuřice a prosa. Podíly jednotlivých druhů zrnin upravujeme podle potřeby. Z doplňků jsou to pak piškoty, buráky, ořechy a nepravidelně granule. Je zajímavé, že piškoty, které mají velice rádi, při odchovu mladých zcela odmítají. Naklíčené zrniny - slunečnici, kardi, pšenici, kukuřici - dostávají mimo hnízdní období 3x týdně, v době odchovu každý den a krmnou dávku tvoří téměř výhradně klíčená slunečnice. Z dužnatých krmiv jsou ptákům podávána jablka, švestky, třešně, okurky, mrkev, rajská jablíčka, ředkvičky, listy špenátu, ptačinec - žabinec, pampelišku, květenství černého bezu, šípky, nezralé klasy obilí, kukuřičné palice. V zimním období některé komponenty ve formě kompotů. O vaječnou míchanici nejeví zájem, ale půlené vařené vejce zpracují celé. Při odchovu i dvě vejce denně. K dispozici mají písek, drcené skořápky, kostky gritu, sepii a dřevěné uhlí.
Do vody k pití dostávají 2 x týdně SUPERVIT - D, na jaře a na podzim po dobu 2-3 týdnů je do vody přidáván PROMOTOR. Ten jsme letos podávali i prvních deset dní po vylíhnutí mladých. Nepravidelně jsou podávány bylinné čaje. K okusu předkládáme větve ovocných dřevin, černého bezu, vrby a borovice.

Závěrem

Podle našich zkušeností se papoušek konžský jeví jako ochotněji hnízdící než třeba papoušek meyerův nebo senegalský, kteří náleží do stejného rodu. Vše pochopitelně závisí na harmonování chovného páru. Papoušek konžský svým zjevem upoutá nejednoho chovatele a pohled na tyto ptáky ve sluncem zalité voliéře je opravdu nádherný.