Reakce na článek Špaček obecný

Vážení čtenáři, dovolte mi uvést pár poznámek k článku pana Petra Podpěry „Špaček obecný (Sturnus vulgaris)“, Fauna č. 11/2006, ve kterém autor rádoby vtipně glosuje jednotlivé pasáže vyhlášky Ministerstva životního prostředí, aniž by však cokoliv věděl o limitech stávající právní úpravy či legislativních normách, kterými se musí příprava dané vyhlášky řídit.
Příkladem mohou být ironické poznámky pana Podpěry ke skutečnosti, že bude moci špačka střílet pouze myslivec, který se předem ohlásí u příslušného orgánu ochrany přírody: „pokud jste tedy vinař, musíte se dát k myslivcům či si nějakého myslivce sjednat. A taky si musíte zjistit, co je příslušný orgán ochrany přírody, protože ten blíže jmenován není a není vyloučeno, že k této činnosti se bude hlásit orgánu více“. Špaček obecný je přitom podle mysliveckého zákona zvěř (nelze ho však běžně lovit, jelikož nemá mj. stanovenou dobu lovu), přičemž zvěř může usmrcovat pouze osoba oprávněná podle zákona o myslivosti, tj. myslivec. Toto je zákonný fakt, navíc dle mého názoru fakt rozumný, opravňující k usmrcování špačků jen osoby k dané činnosti způsobilé (tj. znalé, jak zacházet se zbraní, s poraněnou zvěří apod.) a ne kohokoliv a jak se mu zlíbí. Formulace „příslušný orgán ochrany přírody“ je zcela v souladu s legislativními pravidly vlády a jedná se o formulaci naprosto jednoznačnou – kompetence orgánů ochrany přírody jsou vymezeny zákonem č. 114/1992 Sb. a v tomto případě je tedy příslušným orgánem ochrany přírody pouze jediný, a to obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Bohužel pan Podpěra navíc ve svém příspěvku pracuje s pracovní verzí vyhlášky, která se od její konečné podoby, značně liší. Komentuje např., že je možno špačky střílet „od 15. srpna do 31. října, a to 30 minut po východu slunce až po hodinu před jeho západem“ s dodatkem „pozor, nesmíte špačka střílet třeba ze silnice, pěšiny, louky, ale jen z vinice“, ačkoliv je podle vyhlášky možno střílet špačka hned po východu slunce a to na druhu pozemku vinice a v pásmu o šířce 50 metrů kolem vinice (tj. i z cesty, louky apod. kolem vinice). Jinde v textu autor zase uvádí, že „dva výstřely se dají právě tak vztáhnout na to hejno špačků, přičemž není jasné, jestli tisícihlavé hejno špačků bude druhý den považováno za hejno jiné, anebo až do doby, kdy špačci odtáhnou do zimovišť to bude pořád stejné hejno a tudíž na něj již nesmíte střílet“, ačkoliv je ve vyhlášce uvedeno, že lze na špačky střílet opakovaně v případě návratu hejna do dohledu střelce. A takto by bylo možno s příklady pokračovat dál a dál.
Tolik z mé strany k článku pana Podpěry. Doufám, že pan Podpěra příště zvolí korektnější způsob práce, kdy bude při „zatraceně dobrých námětech ke psaní“ alespoň pracovat s aktuálními podklady a v případě neznalosti problematiky tuto zkonzultuje s odborníky v dané věci, tak jak tomu koneckonců učinilo i Ministerstvo životního prostředí, když při přípravě vyhlášky spolupracovalo jak se zástupci ochrany přírody, tak se zástupci Svazu vinařů ČR. Vyhneme se tak především zbytečnému matení čtenářů. K lítosti autora nad skutečností, že není také úředníkem Ministerstva životního prostředí – výborně placeného a jezdícího mercedesem – jen poznamenávám, že by jeho požadavky bohužel uspokojil pouze post ministra životního prostředí.