Návod na krmení agapornisů

Na toto téma bylo už napsáno mnoho článků, ale stále se hlásí chovatelé se žádostí o poskytnutí informací. Platí to nejen u nás, ale i v zahraničí....

Na toto téma bylo už napsáno mnoho článků, ale stále se hlásí chovatelé se žádostí o poskytnutí informací. Platí to nejen u nás, ale i v zahraničí. Zajímavě o tom pojednává v německém časopise AZN 7/2000 E. Lietzow.

Cituji: V 70. letech, kdy jsem s chovem agaponisů začínal, bylo málo poznatků o účelné výživě agapornisů. Byly používány hotové směsi a podle vlastního názoru chovatele přidávány další druhy jednotlivých zrnin. Je až neuvěřitelné, že podstatnou část výživy agapornisů tvořily zrniny s vysokým obsahem tuku (slunečnice, semenec, niger). Také příliš bohatě odměřená množství krmiva, která dovolují ptákům si z nabídky vybírat, neodpovídá více současným poznatkům.

Začneme tedy u množství krmiva. Asi před dvěma roky jsem se mohl na pozvání významného výrobce krmných směsí podílet na pokusech při sestavování nových krmných směsí. Po dobu 71 dnů byli sledováni tito agapornisové: 1,1 ag. růžohrdlý v “důchodcovském věku”, 1,1 ag. hnědohlavých asi dvouletých a více ag. hnědohlavých ve stáří méně než 6 měsíců. Každý pár byl umístěn do klece velikosti 120x65x120 (dxšxv) cm. V podstatě rozlišuji krmení podle období klidu a období hnízdění. V období klidu jsou ve směsi redukovány zrniny s vysokým obsahem bílkovin a tuků, proto zde chybí slunečnice a semenec. Naklíčené zrniny jsou v nejlepším případě podávány jen 1x v týdnu. V průběhu let, co se chovu agapornisů věnuji, se složení směsí často měnilo. Původně jsem dával 3-4 různé směsi, nyní dávám pouze dvě.

Směs č. 1 pro agapornise růžohrdlé, etiopské, škraboškové, fišeri a hnědohlavé

Směs č. 2 pro agapornise šedohlavé, růžohlavé (lilianae) a oranžohlavé (pullarius)

      směs č. 1(%) směs č. 2(%)
  1 kardi 15 10
  2 semenec 2 2
  3 lněné semeno 3 3
  4 niger 5 5
  5 oves 12 8
  6 pohanka 10 5
  7 rýže paddy 3 3
  8 lesknice 15 15
  9 bílé proso 10 5
  10 proso plata 5 8
  11 proso japonské 5 6
  12 proso senegalské 5 15
  13 proso mana 5 15
  14 dari (sorghum) 5 -

Poznámka: Pro okamžitou orientaci každého zájemce doplním tyto údaje daty o složení směsi, kterou pro agapornise dodává firma Ježdík, Vsetín (výrobcem je belgická firma Versele-Laga, číslo výrobku 21587):
proso plata 36 %, proso bílé 14 %, proso japonské 4,5 %, lesknice 18 %, oves 9 %, pohanka 4 %, rýže paddy 3,5 %, oves derby 3 %, kardi 4 %, lněné semeno 2 %, semenec 2 %.
E.-Lietzow pokračuje: v době hnízdění míchám několik komponentů dohromady. Podíl suchých zrnin činí 35 - 45 %, k tomu přimícháme 45 - 55 % zrnin naklíčených a ještě asi 10 % odchovného krmiva a zeleninových vloček pro psy. Tuto směs mírně navlhčíme a přidám minerálie a vitamíny v práškové formě v množství podle návodu výrobce. Důležité je, aby se směs podávala v množství odpovídající denní dávce. K případnému pokrytí zvýšené spotřeby krmiva mají ptáci k dispozici misky s jednotlivými semeny a senegalskými klasy.
Po celý rok dostávají agapornisové ráno kus oloupaného jablka, brzo odpoledne střídavě mrkev, fík, hrušku nebo jiné ovoce podle ročního období. Čerstvé bobuloviny (jeřabiny, hložinky, šípky) berou moji agapornisové vždy jako “hladoví”. Zkrmování sušených bobulovin se ne vždy setkává se zájmem agapornisů. Zelené krmení dávám ptákům výhradně ze své zahrádky. Především se jedná o listy smetánky lékařské, různé trávy a bylinky. Kulturní rostliny, jako je např. mangold a petržel jsou často opomíjeny. Vodu dávám denně čerstvou bez jakýchkoliv přídavků, čerstvé vrbové větve 1 - 2x v týdnu.
Jaká byla při těchto pokusech zjištěna denní spotřeba zrnin na jednoho agapornise:
6,4 g (odpovídá 10,9 % živé hmotnosti) je nejnižší nárok starých agapornisů růžohrdlých
7,1 g (16,6 % ž.h.) je spotřeba dvouletých ag. hnědohlavých
10,0 g (26 % ž.h.) je spotřeba v období plného vývoje

Na závěr je třeba ještě dodat, že důležitým doplňkem je ještě tzv. “holubí koláč” (něm. Taubenkuchen), který se používá k posypu dna klecí místo hrubozrnného písku. Jednou za týden dávám do vody roztok aminokyselin.

Poznámka:
Informace zahraničního chovatele jsou jistě zajímavé a není pochyb o tom, že by stálo za vyzkoušení doporučených návodů. Jistě by to prospělo zdraví chovaných agapornisů. Ze svých praktických zkušeností s agapornisy musím říci, že to asi nebude snadné. Agapornisové jsou, pokud jde o příjem potravy, dosti konzervativní a chceme-li provést v jídelníčku docela malou úpravu, musíme mít hodně trpělivosti, aby se to podařilo. Určitě by se to ale vyplatilo!!
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu  Rudolf Vít

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře