Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Ara arakanga (Ara Macao)
Sdílet:

Ara arakanga (Ara Macao)

umělý odchov Velikost: přibližně 90 cm. Hmotnost: 900–1200 g. Popis: samec i samice mají zbarvení stejné, celkové zbarvení je šarlatově červené...

umělý odchov


Velikost: přibližně 90 cm.
Hmotnost: 900–1200 g.
Popis: samec i samice mají zbarvení stejné, celkové zbarvení je šarlatově červené, přední část křídla žlutá se zeleným koncem, vnější ruční a loketní letky modré, ocasní péra šarlatová.

Horní část zobáku má rohovinovou barvu s černým okrajem, špička je šedá, spodní zobák je černý. Duhovka je světle žlutá, většinou s vnitřním kruhem světle šedým.
Rozšíření: jeden z nejrozšířenějších arů, od východního Mexika, včetně střední Ameriky, severní Bolívie, jižní Peru, střední Brazílie, Panamy a severní Kolumbie.

Dne 10. 3. a 12. 3. 2007 rodiče vyvedli dvě mláďata. Po čtrnácti dnech přirozeného odchovu (do 30. 3. 2007), jsem ráno při kontrole a současném kroužkování mláďat zjistila, že jedno mládě je nenakrmené, slabé, hlasitě se ozývalo, volalo rodiče, mělo hlad. Druhé mládě mělo plné volátko a bylo podstatně větší. Celé dopoledne jsem do odchovu nezasahovala a doufala, že rodiče mládě nakrmí. Bohužel, nestalo se tak. Při odpolední kontrole bylo mládě stále nenakrmené, ještě slabší, přestalo se úplně ozývat. Leželo bez vlády. Druhé mládě mělo stále plné volátko. Obě mláďata jsem zvážila – větší mládě vážilo 467 g, menší 270 g. U většího mláděte kroužek číslo čtrnáct držel velice hezky, z nožičky nepadal, kdežto pro slabší mládě byl stejný kroužek veliký, z nožky mu sjížděl.
Rozhodla jsem se mládě odebrat a pokusit se o umělý odchov. Umístila jsem maličkého aru do inkubátoru s teplotou 35,5 stupňů Celsia, o vlhkosti 42 %. Krmit jsem začala Nutribirdem A 19, poměr 1 : 3 (jeden díl Nutribirdu, tři díly převařené vody). První krmení začalo dávkou nízkou – šest mililitrů. Mládě bylo velice slabé, musela jsem jej rozkmit, obnovit funkci veškerých trávicích orgánů. Po hodině jsem krmení opakovala, dávku jsem zvýšila na deset mililitrů. Za dvě hodiny jsem v inkubátoru objevila trus s močí, což pro mě byl signál, že trávicí orgány jsou v pořádku. Dala jsem mu dalších 10 ml, ale po krmení byl velice unavený, apatický, okamžitě usnul. Po hodině spánku jsem ho opět nakrmila – 10 ml. Po vložení prstu do zobáčku jsem ucítila slabé krmicí pohyby. Malý ara byl však stále velmi slabý.

Ve 23.00, to bylo po dvou a půl hodinách, jsem aru opět nakrmila, tentokrát už zvedal hlavičku a dožadoval se krmení, krmící pohyby zesílily. Dostal dávku 26 ml. Množství trusu naznačovalo dobré trávení.
Ve čtyři hodiny ráno měl stále volátko plné. Až v sedm hodin ráno bylo volátko zcela prázdné. Dostal dávku 30 ml. Kroužek měl ještě veliký, vážil 322 gramů, takže přibral 52 gramů. Byl 16 dní starý. Nutribird jsem stále podávala v poměru 1 : 3. Odpoledne začal aroušek otevírat oči, v inkubátoru si pobrukoval. Při dalším krmení, což bylo ve čtrnáct hodin, zvedal spokojeně hlavičku a snažil se posadit.

Další krmení probíhalo až za čtyři a půl hodiny. Tehdy jsem zjistila, že se arouškovi rozjíždějí nožky do stran a navíc se mu pravá nožka vytáčí směrem ven. Byl mnohem silnější a vitálnější, když jsem ho vzala do ruky, mával křídly. Krmící pohyby byly mnohem výraznější. Na ocásku se rozbalovala červená peříčka. Vstávala jsem k němu několikrát za noc, abych se ujistila, zda je všechno v pořádku. Ve tři hodiny ráno měl úplně prázdné volátko, nakrmila jsem ho – 20 ml Nutribirdu. Po celou dobu spinkal, krmící pohyby byly dokonalé.
Další den vážil 331 gramů. Nožky se mu stále rozjížděly. Rozhodla jsem se dát mu mnou speciálně vyrobenou gumičku na nožky tak, aby zabránila rozjíždění nožek a zároveň vytáčení pravé nožičky do venkovní strany. Gumičku jsem mu jednou až dvakrát denně sundávala. Aby si ara odpočinul a abych mohla zkontrolovat, zda má moje léčba úspěch. Po dvou dnech používání gumičky jsem zvolila jinou metodu léčby. Posadila jsem arouška do speciálně upraveného košíčku a tím jsem fixovala nožky ve správné poloze. V košíku trpělivě seděl celé hodiny, vesele mával křídly a zvedal hlavičku. Tato fixace mu plně vyhovovala. Gumička z nožky nepadala a začala plnit svou funkci.

Arouška jsem již nechávala přes den v líhni bez košíku, na froté utěrkách, které zabraňovaly rozjíždění nožek. Na noc jsem ještě košík používala. Stále jsem hlídala držení těla. Po několika dnech jsem si byla jistá. Vyhráli jsme. Nožka se zcela upravila. Měl 21 dní a vážil 476 gramů, dostával Nutribird A 19 v poměru 1 : 2,5, teplota v líhni byla 33,6 stupňů Celsia, vlhkost 42 %. Celková denní dávka 180 ml byla rozdělena do pěti dávek.
V té době jsem zaznamenala, že aroušek začíná vnímat okolí, reagovat na zvuky. Každý večer si při usínání v líhni slabě pobrukoval.
Protože arouškovi začala velice rychle růst brka na křídlech, ocase, hlavě i na dalších částech těla, postupně jsem snižovala teplotu v líhni. Každý týden o jeden stupeň, až jsem se dostala na pokojovou teplotu 25 stupňů Celsia ve dne, v noci zůstával ještě v líhni při teplotě 27 stupňů. Měl 49 dní a vážil 992 gramů. Krmení bylo zredukováno na čtyřikrát denně, v celkové dávce 205 ml, o hustotě krmné směsi 1 : 2. Každý večer po krmení jsem arouškovi dělala tak zvanou „masáž brček“. Stejně jako jeho rodiče i já jsem se snažila jemně „pročesávat“ jeho brka, přičemž jsem narušovala obaly a napomáhala pomalému rozbalování brk. Pro arouška to bylo velice příjemné. Vypadal spokojeně.
Ara vyžadoval stále větší volnost. Čím byl starší, tím měl větší potřebu delšího mávání křídel. Nejvíce mával křídly ráno před krmením. To byl jeho denní rituál. Večer pak vyžadoval pohyb jiného druhu. Chodil ve velikém košíku a okusoval věci, seznamoval se s okolím. Později se naučil vylézt na okraj košíku a vesele protřepávat křídla. Byl čím dál šikovnější.

Od 65 dne, kdy vážil 1010 gramů, jsem mu začala přidávat vařenou kukuřici, piškoty, rohlík z tmavého těsta, banán, čínské zelí, jablko. K tomu jsem ho ještě třikrát denně přikrmovala Nutribirdem A 19, celkem asi 200 ml za den. Zpočátku si tuhé krmení jen prohlížel a hrál si sním, občas do něj zvědavě jakoby kousl. Později pochopil, že každý kousek má svou chuť a vybíral si podle toho. Preferoval piškot, celozrnný rohlík, čínské zelí, později vlašské ořechy a hroznové víno. Podávala jsem mu i větve k okusování.
Ve stáří zhruba dvou měsíců se váha ary ustálila. Vážila jsem ho každé ráno před snídaní, váha se pohybovala v rozmezí 998–1024 gramů. Od 72. dne jsem musela arouška umístit do větší klece o rozměrech 150 cm×100 cm×50 cm (výškaךířka×hloubka). Byl stále zvědavější a aktivnější, nemohla jsem ho již udržet ve speciální plastové bedně s víkem o rozměrech 75×55×32 (dך×v), ve které měl svůj domov asi jeden měsíc.
Do klece jsem mu pro začátek umístila i jeho plastovou bedýnku s umělým zeleným kobercem na dně, aby nebyl v úplně cizím prostředí. Klec jsem vybavila bidly a větvičkami k okusování. Celá klec byla postavena do blízkosti jeho rodičů a sourozence, který ještě v té době byl stále v boudě. Kromě svých rodičů, měl v místnosti ještě ary militaris mexicany, takže si aroušek mohl pomalu zvykat na své příbuzné. Hlasově se začal okamžitě projevovat. Kupodivu se začal ozývat i jeho sourozenec, který ještě zůstával v boudě. Stále jsem ještě dvakrát denně přikrmovala směsí Nutribirdu A 19, v poměru 1 : 2, množství 100–120 ml na jedno krmení. Každé ráno jsem ho vážila, předkládala ovoce, zeleninu a máčené zrní. Nejraději měl kukuřici v klasech a vlašské ořechy.

Aroušek si celkem rychle zvykl na klec a na své sousedy. Po kleci začal šplhat, stával se obratnější a obratnější. Avšak stále hubnul. Přestože potravu okusoval, neuměl ji polykat. Ještě několik dní byl závislý na umělém krmení. Po sedmi dnech strávených v zoo zhubl o 120 gramů, ale v té době také poprvé pochopil, že nožky slouží i k přidržování a podávání potravy do zobáku. Jeho váha se pohybovala v rozmezí 850–890 gramů.
Když bylo pěkné počasí, což bylo téměř každý den, nosila jsem arouška do venkovní voliéry, aby si užil sluníčka. Venkovní voliéra byla dostatečně veliká, aroušek zde mohl vesele mávat křídly, přelétávat z bidla na bidlo, okusovat větve a samozřejmě přijímat veškerou předkládanou zeleninu, ovoce, zrniny a jiné pochutiny. Přestal hubnout, jeho váha neklesala pod 850 gramů, což bylo znamení, že už sám přijímá potravu, protože jsem ho přestala přikrmovat. Čerstvé krmení jsem mu předkládala čtyřikrát denně čerstvé.
Dnes je arovi pět měsíců a váží 930 gramů. Je úplně samostatný. Vyrostl z něho nádherný samec, se kterým počítáme do chovu.
Autor textu: Yveta Svobodová
Autor fotografií zdroj: Yveta Svobodová
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru