Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Papoušci rodu ARA
Sdílet:

Papoušci rodu ARA

Rod Ara zahrnuje vedle několika druhů menší velikosti, největší papoušky vůbec. Jediný kakadu arový ze severní Austrálie je předstihuje. Arové jsou...

Rod Ara zahrnuje vedle několika druhů menší velikosti, největší papoušky vůbec. Jediný kakadu arový ze severní Austrálie je předstihuje.

Arové jsou ptáci velikosti holuba až krkavce. Zobák mají velký a silný, poměrně úzký. Horní čelist je značně zahnutá s dlouhou převislou hákovitou špičkou a zřetelným zejkem. Spodní čelist je nápadně vyšší než horní. Skoro u všech druhů jsou líce, okolí oka nebo celé strany hlavy neopeřené, někdy osázené krátkými peříčky v řídkých řadách daleko od sebe. Křídla jsou dlouhá, špičatá, ocas je klínovitý, dlouhý, špičatý.

Jejich vlastí je tropické pásmo Jižní Ameriky. Žijí od nížin do hor až do výše 3500 m. Živí se semeny, plody stromů, ořechy, ovocem. Hnízdí v dutinách vysokých stromů, které často používjí po řadu let. Snůška čítá dvě vejce, na kterých sedí pouze samice, samec ji hlídá a krmí.

Na přiložených obrázcích vidíme aru rudobřichého (Ara manilata), který pochází z jižní Venezuely, Guayany, východního Ekvádoru a Peru.

Popis: je tmavozelený, hřbet olivový, temeno a líce s nádechem do modra, prsa a krk šedé, kostřec červenohnědý. Zobák a nohy jsou černé. Nahá část lící je bílá. Obě pohlaví jsou stejně zbarvená.

Ara rudobřichý je v Guayaně značně rozšířený a podle nejnovějších zpráv svůj biotop stále rozšiřuje. Na Trinidadu byla pozorována hejna o více než 100 kusech. V Kolumbii a Brazílii byla sledována hejna méně početná. Živí se zde různými plody, ovocem, navštěvuje obilná a kukuřičná pole.

Hnízdí od února do června v dutinách odumřelých stromů, většinou palem. Snůška čítá dvě vejce. Ozývají se hlasitým vřískáním.

Ara rudobřichý byl po celá desetiletí chován velice vzácně, což platí vlastně dodnes. Není to příliš dávno, co jsem zjistil, že ve východočeském kraji chová jeden soukromý chovatel pár těchto arů, který snad i úspěšně hnízdí.

Pokud tato informace platí dodnes, musím přiznat, že velmi lituji toho, že jejich majitel nenapsal o svém úspěchu článek do Fauny. Věřím, že zmíněný pár není v naší republice jediný. Uvítal bych zprávy, podle nichž by bylo možno vypracovat přehled o početních stavech s docílenými praktickými zkušenostmi.

Autor textu: Rudolf Vít
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru