Panenky – rod Lonchura 19. díl

Panenka bělobřichá – Lonchura leucogastra
(Blyth, 1846)
Synonyma: amadina bělobřichá
Anglický název: White–bellied Munia
White–breasted Munia
Německý název: Weisbauchbronzemännchen

Velikost:
délka 105–115 mm
křídlo 51–53 mm
ocas 40–41 mm

Rozšíření:
druh vytváří v areálu svého výskytu šest poddruhů.
 

1. L. l. leucogastra – panenka bělobřichá malajská

Zbarvení:
obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Samičky jsou pouze mírně menší. Brada, hlava, krk a boky jsou hnědé, na bocích několik bílých skvrn. Křídla a záda světleji hnědá. Na křídlech, zádech a horním kostřeci světlé ostny některých per. Svrchní krovky ocasní černé. Okraje ocasu žluté. Břicho bílé, spodní krovky ocasní hnědé. Oko hnědé, horní čelist černá, spodní šedá, noha světle šedá.
Mláďata jsou celkově hnědá. V křídlech mají několik bílých ostnů per. Břicho bílé.
Výskyt:
jižní Barma, Thajsko, Malajsie, Indonésie – Sumatra, západní Jáva.
 

2. L. l. palawana – panenka bělobřichá palawanská

Zbarvení:
brada, čelo, maska a prsa jsou tmavě hnědá. Temeno, zadní krk, křídla, záda a kostřec jsou světle hnědé se světlými ostny některých per. Svrchní krovky ocasní tmavě hnědé. Okraje ocasu zelené. Břicho a boky bílé, na bocích šedé a hnědé skvrny. Spodní krovky ocasní hnědé.
Výskyt:
Filipíny – ostrov Palawan, Indonésie – severní Borneo (Kalimantan).

• Panenka bělobřichá malajská.

3. L. l. everetti – panenka bělobřichá luzonská

Zbarvení:
prsa, brada, maska a čelo tmavě hnědé. Temeno, záda a křídla matně světle hnědá. Kostřec hnědý. Na týlu, zádech a křídlech mají některá pera světlé ostny. Okraje ocasních per šedozelené. Boky kaštanově hnědé, s bílými čárkami. Břicho bílé, na bocích s několika hnědými skvrnami. Spodní krovky ocasní hnědé.
Výskyt:
Filipíny.
 

4. L. l. manueli – panenka bělobřichá mindanajská

Zbarvení:
prsa, brada, maska a čelo tmavě hnědé. Temeno, záda, křídla a kostřec světleji hnědé, se světlými ostny některých per. Svrchní krovky ocasní černé, okraje ocasu zelenožluté. Svrchní boky skořicové s černými tečkami, spodní boky bílé s hnědými a černými tečkami. Břicho bílé, spodní krovky ocasní černé
Výskyt:
Filipíny – ostrovy Mindanao a Tawi–Tawi.

• Panenka bělobřichá Mayrsova – dospělý jedinec.

5. L. l. smythiesi – panenka bělobřichá Smithiesova

Zbarvení:
prsa, brada, maska a čelo tmavě hnědé. Temeno, týl, záda, křídla, kostřec a svrchní krovky ocasní matně světle hnědé. Na zádech a křídlech světlé ostny některých per. Okraje ocasu zelenavé. Boky červenohnědé. Břicho bílé s několika hnědými skvrnami. Spodní krovky ocasní černé.
Výskyt:
Indonésie – severozápadní Borneo (Kalimantan).
 

6. L. l. castanonota – panenka bělobřichá Mayrsova

Zbarvení:
prsa, brada, maska, líce a temeno tmavě hnědé. Týl, záda a kostřec červenohnědé. Křídla rezavě hnědá. Svrchní krovky ocasní černé. Okraje ocasu šedavě bílé. Boky rezavě hnědé. Břicho bílé, s několika hnědými skvrnami. Spodní krovky ocasní černé.
Výskyt:
Indonésie – jih středního Bornea.

Pro lepší přehled uvádím tabulku podstatných rozlišovacích znaků pro jednotlivé poddruhy. I v této tabulce mohou být některé barvy interpretovány mírně jinak, nežli v uvedeném popisu. Jedná se o důsledek překladu z angličtiny, ale nechci měnit původní uspořádání tabulky, tedy popisy jednotlivých barevných rozdílů podle R. Restalla.
Panenka bělobřichá je obyvatelem okrajů lesů a jejich světlin, stále zelených lesních porostů. Objevuje se i v druhotných porostech, zahradách, plantážích a v zemědělsky kultivované krajině V otevřených biotopech se ale vyskytují vzácněji, tento druh je do určité míry vázán na lesy. Ani obecně se nejedná o nikterak hojný druh. Místně obecným druhem je pouze na západě a severozápadě Bornea a na Palawanu. Na Malajském poloostrově není výskyt běžný. V zásilkách ptáků z Malajsie, které jsem obdržel, tato panenka nebyla nabízena. Vzácná je na Sumatře i Jávě. Výskyt a početnost na lokalitách středního Bornea není znám. Běžně se vyskytuje v párech nebo v malých, snad rodinných skupinkách. Je až extrémně sociálním druhem (Restall). Skupiny bývají navzájem uzavřené. Ptáci v hnízdech odpočívají přes den a pravidelně zde nocují. Za potravou létají také v uzavřených skupinkách. Základem krmné dávky jsou semena trav, bylin, velmi často navštěvují rýžová pole, ale i plochy obilovin. Hnízdo má kulovitý tvar, s postranním vchodem. Je postaveno ze stébel a lat travin. Obvykle bývá umístěno na okrajích lesních porostů, často je vpletené do listů bambusu. O biologii tohoto druhu je pouze velmi málo zpráv. Snáší 4–6 vajíček, inkubační doba je 12–14 dnů a mladí vyletují asi po 3 týdnech.

Záznamů o chovu tohoto druhu je také velmi málo. Do Evropy byla poprvé (?) dovezena v roce 1936 (R. Vít). Další záznamy v podstatě chybí. Prošel jsem i nabídky některých exportních firem v Malajsii a Indonésii, z konce 20. století, ale nikde jsem nabídku na tento druh panenky nenalezl. Určitý počet ptáků tohoto druhu mohl být (a asi i byl) dovezen jako záměna za druh jiný, ale dovezení většího počtu považuji za málo pravděpodobné. O jejich chovu nelze uvést přesnější informace. Nároky na prostředí, mikroklima i krmení budou zřejmě podobné, jako u příbuzných druhů panenek. Panenky bělobřiché hnízdí často v koloniích, dá se tedy předpokládat, že tomu tak může být i v zajetí. Siegfried Kirschke (Německo) považuje jejich odchov v zajetí za jednoduchý. Ptáci zahnízdí v budce, košíčku nebo si postaví i volné hnízdo. Na jeho stavbu používají seno i čerstvou trávu, sisalová a kokosová vlákna apod. Zajímavý je u tohoto druhu tok. Samec zpívá s otevřeným zobákem, napřimuje opeření a poskakuje – péruje na bidélku. Partneři se také dotýkají zobáky při „polibcích“. Sameček se předklání, natažen dopředu a rozvírá ocas. Tím ukazuje žluté (zelené) okraje ocasu. V sezení na snůšce se ptáci přes den střídají, v noci sedí často oba společně. Na kontrolu hnízda nejsou citliví. Zobákovou kresbu mláďat tvoří dvě podkovovité skvrny na spodní i horní čelisti a čtyři skvrny v koutcích zobáku. Celá kresba budí dojem, jako by byla spojena. Mladé na hnízdě krmí oba rodiče a po vylétnutí je ještě asi dva týdny dokrmují. Do adultního šatu jsou mladí přepeřeni ve 3–4 měsících a pohlavně dospělí jsou zhruba v 5–6 měsících stáří. Krmení tohoto druhu je podobné, jako u příbuzných druhů panenek.