Postavoví kanáři

Většina obyvatel naší země si pod pojmem Kanár představí milého žlutého ptáčka, který krásně zpívá. Již méně lidí ví, že ještě v nedávné minulosti si horníci brali sebou do dolu kanára, který sloužil jako indikátor výskytu plynu metanu. Kromě zpěvných kanárů se můžeme setkat také s kanáry postavovými. Podle základní nomenklatury a klíče COM jsou postavoví kanáři zařazeni do 5 skupin, které se dále dělí na třídy a podtřídy. Do skupiny EA patří kadeřaví, do skupiny EB postojoví, do skupiny EC postavoví, do skupiny ED chocholatí a skupiny EE kreslení. Do výstavní třídy EC/3 patří Norwich (Norwich – Plainhead). Přesný původ těchto kanárů již není znám. Nejvíce se rozšířili v Anglii ve městě Norwich, podle kterého byli pojmenováni.

Chovatelským cílem je vychovat kompaktního, všude dobře zakulaceného ptáka. Protože ale existuje několik podobně vypadajících plemen, je třeba pečlivě sledovat charakteristické znaky a při hodnocení je zdůraznit. U plemene Norwich neexistuje chocholatý partner, a je proto zbytečné přídavné jméno Plainhead. Používá se ke zdůraznění toho, že nejde o plemeno crestbreda, kterému je nejvíce podobný. Norwich je kratší s menším ocasem. Celkově je silnější a kulatější a má hladké, všude dobře přilehlé opeření. Od podobného bordera se liší tím, že nemá zalomený krk a větší hlavu. Norwich může být také v červené barvě a uměle přibarvován. Požadovaná velikost ptáka je 160 mm. Postava má být kolem dokola dobře zakulacená, kompletní, krátká. Záda široká, linie krk – prsa – břicho bez zalomení, dobře vyklenutá. Hlava a tělo mají být v jedné linii. Hlava má být kulatá, jak na temeni, tak na tvářích. Zobák je malý, kuželovitý. Krk je plný a co nejméně znatelný, což je důležitý charakteristický znak. Křídla jsou dlouhá a dobře přiléhající, mohou přesahovat kořen ocasu. Křídelní ohbí nesmějí vystupovat. Ocas je mírně nesený, nohy s malými prsty a drápky. Stehna jsou neviditelná, umístěná více dozadu. Opeření je dlouhé a široké, hedvábné, měkké a hladce přilehlé, nesmí být nikde uvolněné. Barva je výrazná a pravidelná bez skvrnitosti. Strakatost je přípustná, nepravidelnost se netrestá. Postoj je vztyčený, tělo svírá s vodorovnou rovinou bidélka úhel 45°. Vzpřímenější postoj má přednost. V žádném případě pták nesmí být v ležící poloze. Zdravý pták má živé pohyby, celkově je čistý a jednotlivé pozice jsou mezi sebou v souladu. Opeření je hladké. Je třeba ho rozlišovat od crestbreda a bordera, má dobře zakulacenou postavu, chybí mu krk, má malý ocas a nohy.
Na výstavě je zvýhodněna vyrovnaná kolekce čtyř ptáků stejných hodnot a má se posuzovat také vybarvenost, postava je ale na prvním místě. Bodovací stupnice: postava 5 bodů, opeření 10 bodů, krk 10 bodů, křídla 10 bodů, ocas 5 bodů, nohy 5 bodů, opeření 10 bodů, barva 5 bodů, postoj 10 bodů, kondice 10 bodů. Celkem 100 bodů. Posuzovatelé přidělují za soulad kolekce 1 až 6 bodů. Jen ve stručnosti se zmíním o chybách, se kterými se můžeme u těchto ptáků setkat na výstavách. 1. Malá a štíhlá postava. 2. Plochá záda. 3. Malá hlava. 4. Hranatá hlava. 5. Silný zobák. 6. Zalomený krk. 7. Vystupující křídla. 8. Visící křídla. 9. Dlouhý a široký ocas. 10. Dlouhé nohy. 11. Hrubé a uvolněné opeření. 12. Nepřilehlé opeření. 13. Úhel postoje nižší než 45°.

Průměrná délka života je 10 až 15 let. Samec na rozdíl od samice zpívá. Inkubace trvá 13 až 14 dní, mláďata vylétají po dalších 18 až 21 dnech. Každý chovatel se samozřejmě těší na odchov. Je zapotřebí si uvědomit, že se v tomto případě jedná o ptáky s krátkým zobákem. Podobně jako u holubů pražských krátkodobých rejdičů je také zde vhodné, aby jejich mláďata byla odchována pod kanářími chůvami. Tyto chůvy se vyznačují tím, že mají dostatečně dlouhý zobák. Prvních pět dnů po vylíhnutí se holátka vyvíjejí pomalu, potom ale je jejich vývoj obdobný jako u jiných kanárů. Po prvním přepeření se peří na hlavě utváří takovým způsobem, že překrývá oči. Také chovatelé andulek výstavního typu se snaží dosáhnout tohoto cíle. V prvních dvou letech života jsou nesmírně temperamentní. Především v době před hnízděním je vhodné držet tyto ptáky samostatně v proletovačkách 900 mm dlouhých, které jsou pro ně ideální a zajišťují jim dostatečný pohyb. Jen málokdo ví, že dva samečkové v jedné kleci jsou schopní se v době před hnízděním vzájemně zabít. Vysoká agresivita se projevuje také u samic. Zklidnění nastává obvykle až ve třech letech. Odchovné klece mají délku také 900 mm a hnízdní košík musí být o něco větší než pro barevné kanáry. Dno klece tvoří drátěné rošty, pod nimiž jsou umístěny výsuvné schránky na odpad. Krmení je zapotřebí přizpůsobovat ročním podmínkám. Je účelné omezit tučná semena a nahradit je lesknicí, po níž ptáci netloustnou. V zimním období budeme teplotu udržovat alespoň na 10 °C, protože chladové podněty přispívají k ukládání velkého množství podkožního tuku, kterého se na jaře jen s velkými obtížemi zbavují. Při sestavování chovného páru dbáme na to, aby vždy jeden pták měl intenzivní zbarvení a druhý neintenzivní (A×B).
Na fotografiích vidíte, že ptáci mají typ opeření BUFF. Znamená to, že před vpuštěním páru do odchovné klece oběma ptákům ostříháme peří v okolí kloaky. Jedině tímto způsobem se dočkáme oplozených vajec! Hnízdění chovného páru je skončeno odstavením výletků do prostorné proletové klece nebo voliéry. Musíme dbát na to, aby klec nebyla přeplněná. Při nedostatku místa nechávají někteří chovatelé výletky společně s rodiči, kteří se snaží znovu zahnízdit. Materiál pro stavbu hnízda získávají tím způsobem, že sbírají peří z těch výletků, kteří právě přepeřují. Pokud toho nedosáhnou, chovní ptáci začnou výletkům oštipovat peří. S oškubanými výletky můžeme na vystavování zapomenout. Někdy se také výletci oškubávají navzájem. Nejčastěji bývají vytržena ocasní pera. Toto oškubávání je ale způsobeno jen hrou výletků. Abychom je odpoutali od takové činnosti, dáme jim do proletovačky různé hračky. Může to být několik houpaček, volně se pohybující konopný provázek, sépiová kost nebo kostka gritu. Když se z výletka stane dospělý pták - škubač peří, je to zaviněno jen nepozorností chovatele. Jakmile výletkovi jednou zachutná peří, jen velmi těžko si odvyká.

Krmení dorůstajícího výstavního ptáka musí být optimální. Musíme mu předkládat plnohodnotné krmivo a umožnit koupání. Dbáme na to, aby semena nebyla příliš olejnatá. Výletek totiž nesmí mít ztučnělé břicho. Při výstavní premiéře by byl potrestán srážkou bodů v pozicích postava a postoj. Pro chovatele nastává v tomto období velmi mnoho práce. Největší význam má nyní úzkostlivá čistota! U výletků nyní probíhá jen částečné pelichání, kdy se mění jen menší část opeření. Při optimální péči a krmení pták získá nové opeření a jemu vlastní barvu. Ti výletci, kteří v době pelichání nedostávají krmivo obsahující karoten, mají potom vybledlé a skvrnité opeření. Takoví ptáci jsou pro výstavu bezcenní. Výletci, kteří musí žít během pelichání ve znečistěných klecích a voliérách, rovněž nemají šanci stát se výstavními ptáky. Následkem znečistěného prostředí je ušpiněné opeření, polámaná ocasní pera a letky, naježené opeření bez lesku, znečistěný zobák a drápky, ptáci nemají hladké běháky a existuje zde podezření na nemoci. Absolutní kvalita ptáka se ukáže teprve po dokončeném přepelichání. U červených kanárů se k zintenzivnění základní barvy používají nejrůznější podpůrné prostředky. Na tuto záležitost dosud není stoprocentně jednotný názor. V každém případě je vhodné se poradit se zkušeným chovatelem a posuzovatelem. Chovatelé, kteří mají kanáry v chladném prostředí, mají větší problém dosáhnout rovnoměrného vybarvení, než ti, kteří je chovají v teple. Příčinou nepravidelného zbarvení může být také náhlá změna krmiva, klimatických podmínek, krátkodobé onemocnění aj. Poté, co skončilo přepeřování výletků, pustíme se do jejich hrubého roztřídění.

Znamená to, že třídění bude probíhat podle kvality, přičemž například lipochromoví ptáci s melaninovými chybami zásadně nepřicházejí v úvahu jako výstavní ptáci. Předpokládaní výstavní ptáci musí být nyní odděleni od ostatních výletků. Přemísťujeme ty nevýstavní, výstavní zůstanou na svém místě! Chovatel musí nyní věnovat výstavním ptákům mimořádnou pozornost, neboť co teď učiní špatně, již nestihne do první výstavy korigovat. Do zahájení výstavy samozřejmě uplyne ještě nějaký čas. Pro chovatele to znamená, udržet ptáky v té nejlepší kondici. Asi tři týdny před první výstavou budou vybraní ptáci umístěni do připravených výstavních klecí. Pro výstavní trénink to je nezbytně nutné. Mnoho zkušených chovatelů postupuje tím způsobem, že na chovný box zavěsí asi na dobu pěti týdnů před první výstavou výstavní klec (viz foto). Výletek má příležitost skočit z boxu do výstavní klece a zvyknout si na ni. Chovatel se musí nyní co nejvíce zdržovat u těchto ptáků a často brát klece do ruky. Pták si musí na takové cvičení zvyknout, aby byl na výstavě ve své kleci klidný. Smyslem tohoto počínání je „zpracovat“ ptáky tak, aby ztratili plachost. Je zapotřebí si uvědomit, že velice neklidní ptáci budou posouzeni hůře než ti klidní. U plachých ptáků také existuje nebezpečí zranění, takže se při premiéře mohou sami vyřadit ze soutěže.
Jakmile nastane termín dodání na soutěžní výstavu, pták bude umístěn do perfektně vyčištěné klece a předán pořadatelům. Dbejte prosím na to, aby výstavní klece odpovídaly příslušné mezinárodní normě. Pokud budete mít jinou, hrozí vám vyloučení ze soutěže. Dodržujte zásadu, že v mřížce klece se nesmí nacházet žádné zkorodované nebo pokroucené dráty a také její barva musí odpovídat předpisu. V souladu s předpisy musí být také výsuvné dno, napáječku a krmítko. Posuzovatele v každém případě ovlivní optický dojem výstavní klece. Začátečník se nemusí ostýchat přijít na soutěžní výstavu s vlastním odchovem, protože právě zde se může poučit o chovu a příští rok vystavit lepší ptáky, než mají jeho konkurenti. Lze si jen přát, aby se na výstavách okrasného ptactva vyskytovalo mnohem více postavových kanárů, než dosud. Doufám, že po přečtení tohoto článku se najdou další zájemci o jejich chov.