Aratinga sluneční (Aratinga solstitialis)

Aratinga sluneční (Aratinga solstitialis)

Velikost: přibližně 30 cm Hmotnost: 100–120 g Rozšíření: jihovýchodní Venezuela, severní Amazona a Pará, pravděpodobně severozápadní Amapá, seve...

Velikost: přibližně 30 cm
Hmotnost: 100–120 g
Rozšíření: jihovýchodní Venezuela, severní Amazona a Pará, pravděpodobně severozápadní Amapá, severovýchodní Brazílie. Nebyli zaznamenáni poblíž jižní Amazonie.
Popis: samec a samice jsou stejně zbarveni. Mají žluté čelo, po stranách hlavy, na prsou, břiše, hřbetě a částečně kostřeci převládá oranžový nádech. Spodní ocasní péra jsou žlutozelená. Ocas je zelený, oko tmavohnědé, zobák světle šedý, bílé okruží kolem očí.


26.5.2007

Mladí ptáci jsou na temeni, zádech a lopatkách převážně zelení se žlutým nádechem, kostřec mají s nádechem do červena, vrchní a spodní krovky ocasní zelené, křídelní krovky zelené taktéž, zobák je světlejší než u dospělých ptáků. Zbarvení dospělých ptáků dosahují kolem druhého roku.
Pohlavní dimorfizmus nebo také pohlavní dvojtvárnost je nevýrazná, nevyvinutá. Dožívají se 25–30 let. Vyskytuje se pouze nominátní subspecie Aratinga solstitialis.


27.6.2007

Aratingy sluneční chováme v ostravské zoo od roku 1998. Do loňského roku jsme odchovali patnáct mláďat od jednoho páru, všechna mláďata přirozeným odchovem. Aratingové jsou schopni se rozmnožovat po dovršení třetího roku života, kdy se stávají pohlavně a tělesně dospělými, tzn. že snášejí oplozenou snůšku a pečují o ni v plné míře. Jsou to ptáci nenároční na budky, mohou mít budky kmenové i prkenné. Bez problémů v nich úspěšně hnízdí i odchovávají. V naší zoo chovný pár hnízdil jedenkrát až dvakrát ročně v hnízdní boudě o rozměrech 30×30×80 cm (šířka×hloubka×výška), průměr vletového otvoru byl deset centimetrů. Budka byla umístěna na nejvyšším místě ubikace. Mláďata byla krmena oběma rodiči. Zhruba po dvou a půl měsících vyletěla z boudy, avšak ještě nebyla plně samostatná, rodiče je krmili další měsíc až dva.


29.5.2007

V současné době máme dva páry těchto nádherných papoušků. V roce 2007 jsme bohužel tragicky přišli o chovnou samičku tohoto druhu. V té době už měla samička snesena čtyři vajíčka, která do poslední chvíle svého života inkubovala. Vajíčka jsme tedy museli odebrat a vložit do líhně. Vajíčka byla inkubována při teplotě 37,1 °C, vlhkosti 52–54 %. Před líhnutím jsme vlhkost zvýšili na 60 %. Vajíčka byla čtyři, ovšem pouze tři byla oplozená. Po 24–26 dnech, 11. 5., 13. 5. a 16. 5. 2007 se vyklubala tři krásná mláďata. Váha mláďat se pohybovala mezi pěti až šesti gramy při vylíhnutí. Mladé aratingy jsme umístili do inkubátoru o teplotě 37,0 °C, aby mláďata oschla. Asi po dvou dnech jsme snížili teplotu v inkubátoru na 36,5 °C. Teplotu jsme postupně snižovali, zhruba asi o jeden stupeň za týden, až jsme se dostali na pokojovou teplotu 24–26 °C ve stáří mláďat asi osmi týdnů. V této době byla už mláďata téměř celá opeřená. Pokud bychom teplotu nesnižovali, hrozilo by riziko přehřátí.
První krmení po vylíhnutí nastalo asi po dvanácti hodinách. Čerstvě vylíhlá mláďata prvních 12–24 hodin přijímají potravu ze žloutkového váčku. První dávky krmení musí být menší a častější, nedodržováním této zásady mohou nastat problémy se zatvrdnutím směsi ve voleti nebo jejím kvašením. Mladé aratingy jsme krmili směsí pro umělý odchov mláďat Nutribird A21. Krmivo jsme připravovali přesně podle instrukcí výrobce, neboť trávení mláďat je velice citlivá věc a připravovaná směs přesně kopíruje složení a konzistenci potravy rodičů. Zpočátku musela být směs řidší než běžná krmná kaše. Těsně po vylíhnutí jsme připravovali poměr Nutribirdu A21 k převařené vodě v poměru 1 : 6. Postupně jsme toto ředění měnili, vzhledem k vývoji mláďat tak, až jsme se dostali na poměr 1 : 2. Teplota potravy byla 39–41 °C. Pokud byla směs chladnější, mláďata směs odmítala. Vylíhlé aratingy jsme v prvních dnech krmili každé dvě hodiny, asi desetkrát denně. Postupně jsme intervaly krmení prodlužovali, od desátého dne jsme krmili šestkrát denně, od dvacátého dne pětkrát denně. V deseti dnech aratingové vážili 30 g, ve stáří dvacet dnů 80 g a ve stáří dvacet sedm dní 106 gramů.


27.6.2007

Ve stáří deseti dnů jsme je okroužkovali kroužkem číslo 6,5, v té době se jim již také začaly otevírat oči.
Každé ráno jsme mláďata vážili a váze tak přizpůsobovali denní krmnou dávku. Ta odpovídala devíti až dvanácti procentům jejich váhy při jednom krmení, takže pokud mládě ráno vážilo 32 g, dostalo ke krmení množství 3–3,2 ml směsi na jedno krmení. Důležité bylo také kontrolovat volátka, která nebyla před krmením úplně prázdná. Také jsme věnovali pozornost konzistenci a barvě trusu, která odpovídala hustotě a barvě krmné směsi. Po každém krmení jsme mláďatům měnili podestýlku.


16.6.2007

Ve věku čtyřiceti tří dnů, kdy se váha ustálila na 136 gramech, jsme započali pomalý přechod na pevnou stravu – nastala doba odstavu. Strava v době odstavu musí být nutričně vyvážená, s dostatečným množstvím vitamínů a minerálů. Potrava by měla být pestrá, různě barevná, aby podporovala zájem mláďat. Čím bohatší a pestřejší potravu mláďatům v době odstavu předkládáme, tím více se tato zkušenost v dospělosti odrazí – v té době si papoušci vytváří potravní návyky.
Mláďata byla v tomto období zcela opeřená, přestávala přibývat na váze a začínala zkoumat okolí. Bylo vhodné je přemístit z inkubátoru do větší klece, kde se postupně naučila létat, pohybovat se po kleci a protřepávat si křídla. Samozřejmě v tomto období docházelo k poklesu váhy vlivem zvýšeného pohybu a stresu z nového prostředí. Mláďata ztratila až deset procent své váhy. Ovšem brzy si zvykla a během čtrnácti dnů až měsíce se situace uklidnila a váha se vrátila do normálu.

Při odstavu jsme mláďatům předkládali kousky ovoce, vařené zeleniny, kousky piškotů, loupanou slunečnici. Neoblíbené krmivo jsme jemně sypali krmnou směsí pro ruční odchov, což mláďata často nalákalo svou známou chutí k tomu, aby krmivo přijímala. Všechny potraviny jsme vždy podávali čerstvé. Samozřejmě jsme podávali v misce i čerstvou převařenou vodu, později vodu pitnou, nepřevařenou. Postupně jsme snižovali krmení Nutribirdem. Krmnou směs jsme předkládali pouze dvakrát denně - ráno a večer v malých dávkách, aby si mláďata zvykala přijímat pevnou stravu. Ke konci jsme směs úplně odbourali.
Zpočátku si mláďata s předkládanou pevnou stravou jen hrála, avšak zanedlouho zjistila, že se dá i pojídat. Asi v deseti týdnech již byla mláďata samostatná, přijímala potravu bez lidské pomoci. V té době jsme začali podávat čerstvé omyté větvičky ovocných stromů, které aratingové zbožňovali, olupovali je a učili se na nich obratnosti.
Nyní se mladí aratingové těší dobrému zdraví, jsou krásní a vitální. Aratingové sluneční se mohou stát dokonalými mazlíčky, pokud se jim budeme věnovat, naučí se i dobře mluvit.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Yveta Svobodová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře