Amadina Gouldové a její chov (14. část) - Veterinární problematika chovu amadin Gouldové

Nemoci způsobené prvoky. Protozoální invaze jsou častým typem onemocnění v chovech amadin Gouldové. Určitě jsou častější, než-li virová a bakteriální onemocnění dohromady.

Kokcidióza

Původci onemocnění jsou prvoci rodu Eimeria. Invaze vniká do organismu alimentární cestou. Nakažení jedinci vylučují oocysty (stádia životního cyklu původce) exkrementy. Ty jsou velmi odolné vůči mrazu, vysychání a dostatečně odolné vůči běžným dezinfekčním prostředkům. Také mohou infikovat potravu nebo pitnou vodu. Dostávají se do střev, kde způsobují vznik zánětlivých ložisek. Tím jednak snižují využitelnost živin a jednak otevírají cestu ke vzniku sekundární infekce (bakteriální). Způsob jejich rozmnožování je složitější a nemá cenu se jím nyní zabývat. Příznaky jsou obecné – hubnutí, nechutenství a průjem (často zelenavé barvy). Kokcidióza má, i v chovu tak malých ptáků, jako jsou amadiny gouldové, většinou (95 %) chronický průběh. Existuje ale nebezpečí postupného promoření celého chovu. Pokud jsou ptáci v dobré kondici, neznamená slabá invaze žádné větší nebezpečí. Objevují se i názory, že slabou invazi není příliš dobré léčit, protože žije v jakési rovnováze s hostitelem. Ten, na druhou stranu, udržuje obranné systémy v pohotovosti a nedovolí malé invazi zesílit natolik, aby mohla být nebezpečná. Změna může nastat při oslabení jedince (stres, vyšší zátěž apod.). Pokud ptáky se slabou invazí přeléčíme, může nastat stav, kdy nebudou udržovány obranné mechanismy na potřebné úrovni a při reinfikaci, která je velmi pravděpodobná, hrozí masivnější napadení, které již může znamenat zdravotní problém. Je to jeden z názorů, nutno ale dodat, že není převažující. Léčba je celkem jednoduchá. Použít lze preparáty na bázi sulfadiazinu (Gelliprim), toltazurilu (Baycox), sulfaclozinu (ESB 3), sulfadimethoxinu (Coxi plus), sulfadimidinu (Sulfacombin) apod. Ve většině případů se jedná o dělenou léčbu, kdy se provádí medikace po určitou dobu (jeden až tři dny), která se po třech až patnácti dnech opakuje. Většina uvedených preparátů by se neměla používat v době snůšky, protože mohou proniknout do žloutkové koule a tím ohrozit zárodek. Prevencí kokcidiózy je důsledné karanténování nově získaných jedinců a navrátilců z výstav a jejich eventuelní přeléčení. Dále je dobré, alespoň dvakrát ročně provést laboratorní vyšetření trusu na kokcidiózu a případnou nákazu přeléčit. Důležité je to zvláště před zahájením chovné sezóny (zhruba měsíc předem). Vhodná je ochrana krmítek a napáječek před jejich kontaminací trusem. Při chovu astrildovitých v uzavřeném prostoru (místnosti) je, při dodržení preventivních opatření, pravděpodobnost zavlečení invaze do chovu relativně malá. Větší riziko je při sezónním chovu v otevřených zahradních voliérách, kde hrozí nebezpečí přenosu přes volně žijící ptáky.

Lankasterella

Původcem onemocnění jsou prvoci r. Isospora (asi nejčastěji Isospora serini). Jedná se vlastně o „specifickou“ formu kokcidiózy. Původce parazituje v bílých krvinkách. Vnímavost mají především mladí ptáci. K proniknutí invaze dochází alimentární cestou, při styku krmiva nebo vody s exkrementy napadených jedinců. Prvok postupně napadá slezinu, játra, kostní dřeň, ledviny a plíce. U dospělých ptáků probíhá onemocnění chroničtější formou, u mláďat může mít akutní až subakutní průběh. Tato protozoální invaze nemá příliš specifické příznaky. Ptáci se chovají pasivně, posedávají bez zájmu, hubnou. Snižuje se příjem potravy. Při prohlídce napadených jedinců vidíme játra, jako vystouplou tmavou skvrnu v břišní krajině. Léčba je podobná, jako u kokcidiózy. Použijeme sulfadimethoxin (Coxi plus) nebo sulfaclozin (ESB 3). Medikace by ale měla být delší, než-li u kokcidiózy. Prevence je podobná jako u předešlého typu invaze. Onemocnění je ale oproti kokcidióze nebezpečnější a častěji ohrožuje amadiny Gouldové bezprostředně na životě.

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění jsou prvoci rodu Toxoplasma, také podobní Eimeriím. Tento typ nemoci není v chovu amadin Gouldové tak častý, jako kokcidióza nebo lankasterella. Zdrojem invaze je krmivo, nápoj nebo např. písek, znečištěný exkrementy koček, u kterých je toxoplasmóza běžnější. Prevencí je nakupovat krmiva a písky od renomovaných výrobců. Písek lze nouzově ošetřit vyžíháním plamenem. Příznaky onemocnění jsou značně variabilní. Dostavují se poruchy nervového systému - ataxie, křeče. Vyjímkou nejsou ani otoky v oblasti očí a výtok z nich. Játra a slezina vystupují, jako jasně patrné skvrny na břiše napadených jedinců. Poměrně výrazně se snižuje i plodnost. Léčba i prevence je obdobná, jako u předchozí protozoální invaze.

Atoxoplazmóza

Je ve své podstatě formou kokcidiózy, která se od ostatních (běžnějších) forem liší tím, že nepostihuje pouze sliznici střeva, ale šíří se krví do dalších orgánů – plic, sleziny, jater. Ptáci trpící atoxoplazmózou mají často tmavou skvrnu na obou stranách břišní dutiny, protože bývá zasažena jak slezina, tak i játra. Atoxoplazmózou onemocní nejčastěji mláďata, do stáří jednoho roku. Častá je, obecně, v chovu drobných exotů a kanárů. Dospělí ptáci, nakažení touto nemocí bývají asymptomatickými (bezpříznakovými) přenašeči. Jejich prostřednictvím se mohou infikovat mláďata na hnízdech. U nich může úhyn dosáhnout až 80 %. Ptáci, kteří invazi nepodlehnou na hnízdech, mohou uhynout později, asi do jednoho roku nebo se stát přenašeči prvoků. Nákaza tak může velmi snadno kolovat v chovu, protože oocysty odcházejí s trusem. Ty jsou velmi stabilní a odolávají většině dezinfekčních prostředků. Infikovaní jedinci vylučují tyto oocysty nepravidelně a chovatel je tak nemusí zaznamenat ani při vyšetření trusu. Ke vzniku a propuknutí invaze v chovu přispívají zejména nevhodné zoohygienické podmínky, příbuzenská plemenitba a oslabení imunitní reakce ptáků (např. v důsledku mykóz). Atoxoplazmóza se vyskytuje častěji tam, kde je v malých prostorách větší množství ptáků. Při umístění v pravidelně čištěných bednových klecích, s omyvatelným povrchem je toto onemocnění vzácnější. K infikaci dochází pozřením oocyst (např. trusem potřísněné krmivo, voda apod.). Mimo již uvedené skvrny na obou stranách břicha, které se ale mohou objevit pouze jednostranně nebo se nemusí objevit vůbec, je dalším příznakem hubnutí, nafouknutí bříška, průjem a někdy i neurologické příznaky – nekoordinované pohyby, kroucení hlavičkou apod. Jak již bylo uvedeno, diagnostika této invazní choroby je složitá a v některých případech je možná až post mortum, v otiskových preparátech. Na atoxoplazmózu neexistuje v současnosti jednoznačně spolehlivý lék. Někteří výrobci (Oropharma) doporučují častější a dlouhodobější používání antikokcidik (Coxi plus, ESB 3, Baycox apod.). Podle některých výzkumů je ale jejich účinnost pouze omezená. Aplikace v době hnízdění může bezprostředně ochránit mláďata před úhynem, ale stávají se z nich pak většinou skrytí přenašeči invaze, která v chovu koluje dál. Podle některých zahraničních pramenů může být dobrou prevencí podávání pampeliškového čaje v období přípravy na hnízdění? Účinnou ochranou je dobře fungující imunitní systém ptáků, který je může ochránit před invazí.

Cochlosomóza

Původcem jsou prvoci–bičíkovci rodu Cochlosoma. Žijí ve střevech a kloace amadin Gouldové. Výrazně promořeny jsou chovy chůviček (až 80 %), amady červenohlavé a tříbarvé (asi 60–70 %). O něco lépe jsou na tom zebřičky (40 %). Amadiny Gouldové se šestnácti procenty si vedou relativně dobře. Nebezpečí vzrůstá při jejich odchovech realizovaných pod chůvičkami. Uvedené hodnoty pocházejí z německých průzkumů. Jde o jedno z nejrozšířenějších invazních onemocnění. Mnohdy může probíhat inaparentně (bez klinických příznaků, apod.). Ukazatelem by pak mohl být výrazně retardovaný vývoj mláďat na hnízdech nebo jejich úhyny. Právě mláďata jsou nejrizikovější skupinou. Mimo špatného růstu, zaostává i vývoj opeření a mohou se objevit také kožní změny na nohou a prstech. Typickým příznakem je páchnoucí průjem s obsahem nenatrávených zrn. Invaze proniká do organismu alimentární cestou a jejím zdrojem je voda a krmivo, kontaminované trusem napadených ptáků. Léčba je možná preparáty na bázi ronidazolu (Tricho plus) nebo metronidazolu (Metrozol). Prevencí cochlosomózy je důsledné karanténování nově získaných jedinců a navrátilců z výstav a jejich eventuelní přeléčení. Dále je dobré, alespoň dvakrát ročně provést laboratorní vyšetření trusu na přítomnost prvoků a případnou nákazu přeléčit. Důležité je to zvláště před zahájením chovné sezóny (zhruba měsíc předem). Vhodná je ochrana krmítek a napáječek před jejich kontaminací trusem.

Trichomoniáza

Původcem jsou prvoci rodu Trichomonas (nejčastěji Trichomonas gallinae). Onemocnění je velmi časté v chovu holubů a holoubků. Invaze proniká do organismu krmivem a vodou (nejčastěji) kontaminovaných trusem napadených jedinců, ale k průniku může dojít i vdechnutím. Doba inkubace je čtyři až osm dnů. Onemocnění má vrchol především v letních měsících. Náchylná jsou hlavně mláďata, která se nakazí od rodičů (při krmení). Příznaky jsou ochablost, průjem, později žlutá, sýrovitá ložiska v dutině zobákové a hltanu, v další fázi nalézáme tvarohovité povlaky na sliznici. Ptáci těžce dýchají, často s otevřeným zobákem. Léčbu provádíme preparáty na bázi ronidazolu (Tricho plus) nebo metronidazolu (Metrozol). Prevencí je důsledné karanténování nově získaných jedinců a navrátilců z výstav a jejich eventuelní přeléčení. Důležitá je ochrana krmítek a napáječek před jejich kontaminací trusem. V chovu guld se toto onemocnění vyskytuje pouze sporadicky.

Giardióza

Původcem jsou prvoci rodu Giardia. Invaze proniká do organismu alimentární cestou, přes potravu nebo vodu kontaminovanou trusem napadených jedinců, zdrojem může být i neošetřený písek znečištěný trusem savců, zvláště koček. Příznaky této invaze nejsou nijak specifické. Ptáci trpí nechutenstvím, hubnou a mají průjem. Přesné stanovení diagnózy komplikuje podobnost s jinými protozoálními invazemi (lankasterella, kokcidióza apod.). Léčebně používáme preparáty na bázi ronidazolu (Tricho plus) nebo dimetridazolu (Anprodazolo). Naproti tomu metronidazol (Metrozol) není tak účinný. Prevence je obdobná, jako u předchozích invazí prvoků.

Histomoniáza

Původci jsou prvoci rodu Histomonas (H. meleagridis, gallinarum apod.). Toto onemocnění není v chovu amadin Gouldové nijak běžné. Invaze se šíří trusem napadených, ale i již klinicky zdravých jedinců. Nebezpečí představuje krmivo a voda kontaminovaná exkrementy těchto ptáků. Největší vnímavost mají mláďata. Příznaky nejsou specifické a mnohdy nebývají výrazné. Ptáci posedávají, špatně přijímají potravu, hodně pijí. Trus je obvykle řídký a silně páchne. Ptáci hubnou. Také peří bývá neupravené, zježené. K léčbě používáme preparáty na bázi metronidazolu nebo ronidazolu. Prevence je obdobná, jako u předchozích invazních chorob.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kryptosporidium

Původce postihuje sliznici trávicího, dýchacího a močového ústrojí. V dýchací soustavě způsobuje nadměrnou tvorbu hlenu, zánět horních cest dýchacích, spojivek, dutin hlavy a zánět vzdušných vaků. Nemoc se projevuje obtížným dýcháním a nechutenstvím. V trávicím ústrojí ničí původce výstelku střev, kloaky a slinných žláz. Postižení jedinci trpí průjmem. Postižení ledvin je vzácnější, ale bylo popsáno právě u drobných ptáků. Klinická forma onemocnění se objevuje hlavně u jedinců s poškozeným imunitním systémem. K šíření dochází polknutím nebo vdechnutím spór oocyst, které se nacházejí v trusu napadených ptáků. Oocysty jsou v prostředí velmi odolné. Účinná léčba není známa, proto je možné použít pouze obecné povzbuzení imunitního systému.