Chov výstavních andulek – část IV.

Chov výstavních andulek – část IV.
Poměrně nová mutace Texas clearbody.
Že i zajímavé barevné variety lze dochovat do výborných výstavních andulek dokazuje II. faktorový perlový bílý samec vpravo. Je to vítěz největší německé výstavy Bundesschau. Vlevo jeho příbu
U nás nevídané (alespoň na výstavách): kontinentální straka tmavě modrá.
1.0 bílý, při silně obsazené skupině lze dělit do tříd dle základní barvy. Pak by tento sameček, který vyhrál svému chovateli nejednu výstavu, byl zařazen jako bílý světle modrý.
A nezmínit velmi populární ino mutaci snad ani nejde. Zde 1.0 lutino z výborného belgického chovu.
Obsah
  1. Ujasnění pojmů
  2. Aplikace doplňkových faktorů
  3. Možných kombinací je ohromné množství

Genetika – základní vědomost chovatele výstavních andulek. Úvodem dnešní části bych rád poznamenal, že dnes budeme hovořit čistě o genetice barevných vlastností při chovu andulek. Zabývat se genetikou dalších vlastností, jako je typ, postava, maska, peří či chování, by bylo na menší román a rozhodně by se to nevešlo na stránky k tomu vyhrazené. Navíc problematika genetiky těchto vlastností je stále ve stadiu zkoumání, zatímco u genetiky barevných vlastností je již toho známo poměrně dost.

Tuto část jsem úmyslně zařadil až na závěr tohoto seriálu o andulkách. Možná proto, že je spíše určena pro chovatele výstavních andulek, zatímco v předchozích dílech se leccos našlo i pro chovatele nejen tohoto typu. I když na druhou stranu, proč by se i laik nemohl něco přiučit z možných barevných kombinací andulek a hlavně nezískal alespoň základní znalosti z jejich genetiky? Kolikrát slyšíme i z úst zkušených chovatelů výrazy jako žlutozelená andulka nebo hnědavě šedá …Není cílem tohoto dílu vyjmenovat všechny možné kombinace či výsledky konkrétních párování ani detaily struktury zabarvení. Spíše jen shrnout všeobecně známé dědičné vlastnosti a jejich praktické využití při chovu andulek. 

Ujasnění pojmů

Předně je třeba vysvětlit několik základních pojmů, se kterými budeme v následujících řádcích pracovat.
1. Barva – je základní položkou, barvou v tomto případě myslíme barvu opeření vyjma letek, ocasních per, masky a hlavy. U barvy se také vyskytuje strakatost a její přesné provedení popisuje standard. Známé jsou tři varianty – australská dominantní straka, kontinentální straka a recesivní straka. Barvy u andulek jsou následující: zelená, žlutá, lutino, modrá, bílá, albino.
2. Kresba – doplňující položka, jedná se o zabarvení typické kresby andulek – vlnkování. Dále pak o zabarvení letek, škrabošky a ocasních per. Kresby známe následující: skořicová, opalinová, šedokřídlá, světlekřídlá, perlová, lacewings (krajková), texas clearbody, saddleback.
3. Doplňkové faktory.
– Faktor tmavnutí (světle zelená – nemá tmavý faktor, tmavě zelená – jeden tmavý faktor, olivově zelená – dva tmavé faktory).
– Fialový faktor (viditelně se projevuje pouze u tmavě modrých andulek, avšak při důkladném pozorování a znalosti chovných jedinců lze pozorovat i u ostatních andulek, které ho mají zděděný po předcích).
– Šedý faktor (známé šedozelené či šedé andulky jsou vlastně zelenými, respektive modrými andulkami s šedým faktorem).
– Perlový faktor (velmi rozšířené perlové andulky).
Samozřejmě jsem na něco zapomněl, ale pro většinu u nás běžných barevných mutací andulek a jejich různých kombinací by toto mělo postačovat. A tak se dostáváme k vlastním dědičným zákonům, které bych shrnul do následujících kategorií. U každé kategorie se pokusím vyjmenovat známé příklady.
A. dominantní dědičná vlastnost – spočívá v tom, že párujeme-li jedince s touto vlastností a jedince bez této vlastnosti, pak potomstvo je z 50 % s touto vlastností a 50 % nikoliv (ani na ni např. neštěpí, to jest nepředává dále na své potomstvo). Do této skupiny patří: dominantní australské straky, dominantní kontinentální straky. Příklad: andulka s normální kresbou×andulka dominantní australská straka, potomstvo: 50 % andulek normálních a 50 % andulek dominantních australských strak. Uvedených 50 % andulek normálních neštěpí na dominantní australské straky.
B. recesivní dědičná vlastnost – znamená, že v první generaci se neprojeví viditelně, ale získané potomstvo ji má v sobě geneticky zakódovanou – tzv. štěpí na tuto vlastnost. Známe tyto příklady recesivní dědičnosti: modrá řada andulek (recesivní vůči zelené řadě), recesivní straky, šedokřídlé, žluté a bílé (pozor, neplést se žlutými či bílými tmavookými), saddleback, australské II. faktorové žlutolící. Příklad: andulka zelená×andulka modrá, potomstvo: 100 % andulek zelených štěpitelných na modrou.
C. dědičná vlastnost vázaná na pohlaví – je u andulek velice častá a spočívá v tom, že níže popsané vlastnosti se dědí na potomstvo v závislosti na tom, který z rodičů (zda otec či matka) má či nemá tuto vlastnost. Do vlastností vázaných na pohlaví patří: kresba skořicová, opalinová, texas clearbody, dále lutino, albino a lacewing  krajkové). Příklad:
samec normální×samice normální = 100 % normálních
samec lutino×samice normální =
100 % samců normálních / lutino (lomítkem se myslí štěpitelných)
100 % samic lutino
samec normální×samice lutino =
100 % samců normálních / lutino
100 % samic normálních
samec normální / lutino×samice normální =
50 % samců normálních
50 % samců normálních/lutino
50 % samic normálních
50 % samic lutino
samec normální/lutino×samice lutino =
50 % samců normálních / lutino
50 % samců lutino
50 % samic normálních
50 % samic lutino
samec lutino×samice lutino =
100 % samců lutino
100 % samic lutino
Vyplývá z toho, že samice nikdy není štěpitelná na vlastnost vázanou na pohlaví!

Aplikace doplňkových faktorů

Ještě bych v krátkosti zmínil aplikaci doplňkových faktorů. Tyto faktory mění vzhled základní barvy nebo kresby, ale nemají žádný vliv na výše popsané dědičné vlastnosti. Andulky mohou tyto faktory mít jednoduché nebo zdvojené a pro přehlednost to popíši na následujícím příkladě:
Tmavý faktor
andulka zelená bez tmavého faktoru = andulka světle zelená
andulka s jedním tmavým faktorem = andulka tmavě zelená
andulka se dvěma tmavými faktory = andulka olivově zelená
(u modré řady pak světle modrá, tmavě modrá, mauve)
Šedý faktor
andulka zelená bez šedého faktoru = andulka zelená (světle, tmavě nebo olivově zelená)
andulka s šedým faktorem = andulka šedozelená (vizuálně lze sledovat, zda má či nikoliv tmavý faktor, ve starší literatuře se tento jev popisoval jako tři stupně šedozelených, ale jde čistě o přítomnost tmavého faktoru)
andulka se dvěma šedými faktory = andulka šedozelená (vizuálně není odlišná od šedozelené s jedním faktorem, ale má odlišnou dědičnost, viz níže)
Fialový faktor
andulka zelená s fialovým faktorem = andulka zelená pouze s tmavším zabarvením základní barvy
andulka modrá s fialovým faktorem = andulka modrá pouze s tmavším zabarvením základní barvy (vyjma tmavě modrých, viz níže)
andulka tmavě modrá s fialovým faktorem = andulka fialová
Perlový faktor
andulka bez perlového faktoru = andulka normální
andulka s I. perlovým faktorem = andulka perlová
andulka s II. perlovými faktory = andulka II. faktorová perlová (celá žlutá nebo bílá, modré nebo hnědé ozobí, černé oko s bílou duhovkou)
Dědičnost těchto faktorů je následující:
andulka bez faktoru×andulka bez faktoru =
100 % potomstva bez faktoru
andulka s I. faktorem×andulka bez faktoru =
50 % potomstva bez faktoru
50 % potomstva s I. faktorem
andulka s II. faktory×andulka bez faktoru =
100 % potomstva s I. faktorem
andulka s I. faktorem x andulka s I. faktorem =
25 % potomstva s II. faktory
50 % potomstva s I. faktorem
25 % potomstva bez faktoru
andulka s I. faktorem×andulka s II. faktory =
50 % potomstva s I. faktorem
50 % potomstva s II. faktory

Možných kombinací je ohromné množství

Již teď je jasné, že možných kombinací je ohromné množství a vyznat se vyžaduje opravdu dlouhodobé studium a zkušenosti. Ovšem na druhou stranu, pokud se nezabýváte šlechtěním nových mutací a chováte výstavní andulky kvůli výstavám, pak za pár chovných sezón zjistíte, že na tom vlastně nic tak těžkého není.
Příště: Chov výstavních andulek – část V. – Příprava andulek na výstavu

Pozn.: obr.2: Že i zajímavé barevné variety lze dochovat do výborných výstavních andulek dokazuje II. faktorový perlový bílý samec vpravo. Je to vítěz největší německé výstavy Bundesschau. Vlevo jeho příbuzná fialová opalinová perlová a další potomci z této linie ovládli výstavy v následujících letech.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře