Zkušenosti s chovem alexandrů malých

Zkušenosti s chovem alexandrů malých
Mláďata ve věku 38 dnů.
Chovný pár.
Samec po prvním útoku samice.
Mláďata ve věku 6 dní.
Mládě ve věku 13 dnů.
Mláďata ve věku 19 dnů.
Obsah
  1. Sestavení páru
  2. Série neštěstí
  3. Odchov mláďat
  4. Další sezóna
  5. Historie se opakuje
  6. Krmení
  7. Poděkování

V létě roku 2009 jsem náhodou získal údajně dvouletou oškubanou samici alexandra malého v přírodní barvě. Na burze v Přerově jsem dokoupil stejně zbarveného samce, který byl o dva roky starší, a tak jsem začal s chovem těchto krásných papoušků.

Sestavení páru

Doma jsem tyto papoušky umístil do jejich nové voliéry a hned jsem přidal budku z překližky o rozměrech 30×30×50 cm. Ani jeden z páru o ni ale nejevil zájem. Léto přešlo bez jakýchkoliv podstatných změn. Přišel podzim a s ním i první problém. Údajná samice přepeřila na samce.

Přes známého jsem sehnal čtyřletou samici, která byla původně chována jako domácí mazlíček. Přidal jsem ji do voliéry k samcům, aby si přirozeně vybrala. Během dvou týdnů bylo vidět, že je vybráno, samice si zvolila pěknějšího samce, který neměl problémy se škubáním. Lichý kus jsem prodal a nechal nově sestavenému páru více prostoru.

Série neštěstí

Během měsíce ale přišel další šok. Jelikož bydlím na kraji vesnice a navíc jsou kolem hodně staré stodoly, tak je tady bohužel také hodně škodné. Ta se nevyhnula ani mně, a tak jsem jedno ráno našel zmrzačenou samici bez nohy na dně voliéry. Nohu jí škodná vytrhla i s kusem břicha, takže nezbývalo jiné řešení než samici utratit. Naštěstí jsem brzy sehnal novou, snad ještě pěknější. Byla to krásná samička z roku 2006. Umístil jsem ji do voliéry k samci a čekal jsem, jestli si padnou do oka. Neviděl jsem žádnou agresi, ale zároveň ani projevy sympatie.

Přes zimu jsem nechal tento pár ve voliéře, kde teplota klesla lehce pod bod mrazu, a když bylo venku pěkně, tak jsem je pouštěl na sníh. Na ptácích nebylo vidět, že by jakkoliv strádali.

Přišlo jaro, a tak jsem na začátku března do záletu opět vyvěsil tu stejnou hnízdní budku a začal krmit pestrou stravou. Od tohoto páru jsem však nic neočekával, protože, jak už jsem psal, na pohled k sobě nijak zvlášť nešli. Z počátku samice o budku neměla zájem.

Za deset dní od vyvěšení budky jsem samici poprvé přistihl při úpravách otvoru a za dalších pět dní jsem poprvé viděl páření, které trvalo asi pět minut. Během dalších dnů jsem viděl páření ještě mnohokrát, nejvíce brzy ráno a k večeru. Stále jsem krmil pestrou stravou, tu jsem vysadil až 4. dubna, kdy samice snesla první vajíčko. Další snášela vždy obden a snůšku završila čtvrtým vajíčkem.

V této době jsem krmil jen suchým krmením, ovocem a zeleninou, toto krmení jsem ale podával jen v omezeném množství. Samice od snesení druhého vajíčka poctivě seděla a z budky nevylézala ani při mých každodenních kontrolách.

Třináct dnů po snesení prvního vajíčka jsem našel jedno vajíčko v budce rozbité, odstranil jsem ho a zjistil jsem, že nebylo oplozené. 27. dubna jsem začal dávat vaječnou míchanici a o tři dny později se vylíhlo první mládě. Za další dva dny se vylíhla zbývající dvě.

Rodiče krmili dobře a já jsem měl z nečekaného úspěchu radost. Ta ale netrvala dlouho. Od začátku bylo vidět, že je jedno z dvou mladších mláďat slabší. To se potvrdilo ve stáří jedenácti dnů, kdy jsem našel toto mládě v budce uhynulé. Ještě ten den jsem zbývající dvě mláďata okroužkoval. Rodičům to očividně nijak nevadilo a dál pokračovali v krmení.

To se změnilo až 1. června, kdy jsem našel samce zmrzačeného, měl poraněnou nohu, křídlo a myslel jsem, že přišel o oko. Okamžitě jsem ho odstranil z voliéry, protože samice, která ho napadla, na něj i nadále útočila. Na radu známého, kterému se stalo kdysi něco podobného, jsem samci začal mazat oko, nohu i křídlo Opthalmoseptonexem, který během týdne hodně pomohl, a dokonce se ukázalo, že samec nepřišel ani o oko, jen měl místo kolem oka hodně nateklé.

Hned po odstranění samce z voliéry jsem zkontroloval mláďata, která nebyla nakrmena. Hned jsem volal známému, který mi je naštěstí ochotně začal dokrmovat. Já jsem s dokrmováním v té době neměl žádné zkušenosti.

Po týdnu od této události jsem se dozvěděl, že mladí už nemusí být nutně v inkubátoru, a že bych si je už mohl dokrmit sám. Byl jsem nadšený, že zkusím něco nového, a tak jsem začal dokrmovat injekční stříkačkou. Z počátku mi to šlo hůř, ale během dvou dnů jsem se do toho nějak dostal.

Za dva týdny po napadení samce jsem uznal, že už je v lepším stavu, a tak jsem ho umístil zpátky k samici a čekal, co se bude dít. Oba se k sobě chovali opět normálně, a tak jsem je nechal spolu, k dalšímu zahnízdění už ale nedošlo.

Odchov mláďat

Při dokrmování rostla obě mláďata rychle. Po týdnu umělého odchovu už byla plně opeřená a dno klece s hoblinami vyměnila za bidýlka ve vrchních částech klece. Asi ve věku dvou měsíců jsem začal předkládat jablka, banány, senegalské proso a vodu. Nejdřív si s tímto novým krmivem spíš jenom hráli, ale postupně začali ochutnávat a dokrmování kašičkou postupem času odmítali. Takto přešli i na máčené a později i suché zrní. V tomto stadiu jsem oba prodal. Jeden šel do domácnosti jako mazlíček a druhý do chovu. S lidmi, kteří mají jednoho z nich jako mazlíčka, jsem v kontaktu, a letos se už naučil dokonce i mluvit.

Takto skončila moje první, „poloúspěšná“ sezóna u alexandrů.

Další sezóna

Pár jsem přezimoval jako předešlý rok a letos na jaře jsem jim opět umístil do voliéry tu stejnou budku. 20. března jsem samici poprvé spatřil v budce a o dva dny později jsem je viděl v šest hodin ráno při páření. Následně se opakovala podobná situace jako loni. Téměř každý den jsem je viděl při páření a v neděli 1. května snesla samice první vajíčko. Následně další 3. května, 5. a 7. května. Samice pevně seděla a nevylézala ani při mých kontrolách. Po dvou týdnech byla v noci velká bouřka a samice opět rozbila vajíčka, letos ale dvě. Naštěstí byla obě neoplozená, a to mě donutilo položit si otázku: Vycítí samice rozdíl mezi oplozeným a neoplozeným vajíčkem, nebo to byla v obou případech jen náhoda?

Historie se opakuje

Každopádně 30. května se vylíhla z obou vajíček dvě růžová holátka. Samice důkladně krmila, a tak jsem si říkal, že letos snad vychová mláďata až na bidlo. Omyl! Za patnáct dnů od vylíhnutí obou mláďat samice opět napadla samce a mláďata byla nakrmená jen minimálně. Samce jsem opět odstranil z voliéry a začal znovu ošetřovat, stejně jako loni. Mláďata jsem nechal v budce a přikrmil je dokrmovací směsí, kterou jsem měl už nachystanou, kdyby se něco stalo, a čekal, jestli samice mláďata do večera nakrmí. Mezi tím jsem si sehnal inkubátor, kdybych musel dokrmovat. Samice ani večer nejevila o mláďata zájem, a tak jsem je dal do inkubátoru a začalo moje první dokrmování se vším všudy.

Samec se postupně spravoval, žádné vážnější zranění neměl. Po třech týdnech jsem ho vrátil k samici, ale ta ho opět napadala, a tak jsem ho dal do vedlejší voliéry, kterou jsem měl naštěstí zrovna volnou. Po dvou týdnech jsem to zkusil znovu, ale opačně – samici jsem dal k samci, tentokrát už úspěšně.

Mláďata dál dobře prospívala a ve věku 50 dnů už létala po celé místnosti. To mě překvapilo, protože podle literatury vylétají z budky až po dvou měsících. Za dalších deset dnů jsem začal přecházet na pevnou stravu, což šlo víc než dobře.

V době, kdy píšu tento článek, už jsou obě mláďata prodaná, letos oba jako domácí mazlíčci. Příští rok bych chtěl samce hned po vylíhnutí mláďat oddělit od samice a nechat všechno na ní. Snad se mi takto konečně povede odchovat mláďata až na bidlo.

Krmení

Mimo dobu hnízdění krmím suchou směsí Deli nature číslo 62 a v zimě k ní přimíchám taky směs 64.

Před hnízděním krmím klíčenou směsí Deli nature, vaječnou míchanicí a směsí ovoce a zeleniny, kterou jsem popisoval. Když samice snese první vajíčko vysazují klíčené zrní i míchanici a dávám jen suché. Dva dny před předpokládaným líhnutím opět začínám podávat míchanici a klíčené zrní.

Dále krmím směsí ovoce a zeleniny, kterou každý den nakrájím na malé kostičky a všechny smíchám dohromady. Tuto směs dávám všem papouškům a většinou ji berou beze zbytků. Základ je vždy jablko a mrkev a do toho krájím vždy až další tři druhy ovoce nebo zeleninu, a to například okurku, papriku, rajče, pórek, chilli papričky, celer, broskve, meruňky, pomeranče, mandarinky, třešně, jahody atd. Do této směsi dále taky přimíchávám jeřabiny, jak sušené, tak zavařované. Na piškoty obden kapu čtyři kapky palmového oleje.

Poděkování

Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi v chovu s těmito papoušky pomohli, jak s dokrmováním, tak i radami k chovu. I když už jsou u nás v chovech tito krásní papoušci běžně zastoupeni, tak nás dokážou i dost potrápit. Přeji všem chovatelům nejen těchto pěkných papoušků, ale i všech dalších hodně štěstí v chovu.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (8x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

14.10.2020 10:17

Moc hezké a poučné povídání. Děkuji.smajlík