Příroda pro přírodu II
Plané ovoce
Jelikož jsem již v minulém článku zmínil plody divokých rostlin či keřů, určitě nebude na škodu připomenout si, že v naší přírodě roste i mnoho „planých“ forem ovocných stromů. Z několikaleté osobní zkušenosti podávání tohoto ovoce vám mohu upřímně říci, že papoušci toto ovoce mnohdy upřednostňují dokonce i před kultivary pěstovanými námi lidmi, které pěstujeme či šlechtíme spíše na hmotu, na úkor aktivních látek obsažených v nich. Shodou náhod mně stejný názor potvrdil tento týden i další kolega chovatel, který také obohacuje krmením z přírody. Občas jsem svým papouškům na podzim zpestřil ovocně–zeleninovou směs i nakrájenými „trnkami“ (švestkami). Zaprvé to je u nás na Valašsku skoro trestný čin, když trnka neskončí v bečce s kvasem, a zadruhé papoušci nikdy moc o tuto složku nejevili zájem, i když se jedná o poměrně sladké a voňavé ovoce. Před několika lety jsem začal sbírat po kopcích plané trnky. Nemyslím tím, že jsem okrádal sousedy o jejich budoucí naději na lahvinku slivovice, ale mám na mysli opravdu plané, nikým nepěstované švestky o velikosti větší kanadské borůvky, které jsou nezaměnitelné stromem, na kterém rostou, a také trpkou švestkovou chutí. Tyto plody po nějakém čase ptáci brali naprosto samozřejmě. To samé se mi potvrdilo u planých jablek a hrušek apod., které v současné době již upřednostňují moji papoušci před kultivovanými. Je samozřejmě jasné, že pokud nejsou na tyto složky vaši ptáci zvyklí, nějaký čas ještě zůstanou u starého známého. Popisuji pouze svoji zkušenost, že u mě po naučení tyto plané plody upřednostňují. Samozřejmě nic se nemá přehánět a preferuji způsob „od každého trochu“.
Byliny
Abychom však nezůstali pouze u plodů, chtěl bych vypsat pouze zlomek bylin, které můžeme papouškům podávat z přírody či naší zahrádky. Opět zdůrazňuji, že i tyto složky by měly sloužit pouze jako občasné zpestření a nikoliv jako podstatná složka potravy ptáků. Až po zimě nastane jaro, vzpomeňte si na tento článek a také na medvědí česnek (Allium ursinum), který můžete ptákům podávat, především jeho listy. Je to jedna z prvních možností podávání zeleného ptákům, již v opravdu brzkém jaru. U mě se na něj ptáci poprvé vrhli ihned, aniž by ho znali, a po zimě zajisté toto zpestření uvítají. Někteří lidé namítají, že si medvědí česnek může kdekdo splést s konvalinkou či listy ocúnu. Hlavním vodítkem je typické česnekové aroma. Sběr těchto listů se určitě vyplatí, udělá radost vašim ptákům, kteří naberou vitamíny v ryzí podobě a určitě jím nepohrdnete ani vy ve své kuchyni. Chovatele by mohlo především zajímat, že medvědí česnek obsahuje výše zmíněné vitamíny v pestrém zastoupení, ale i minerální látky, a dokonce i nezanedbatelné množství jódu. Má také mírně antibiotické účinky, proč ho tedy nevyužít.
Další bylinou, se kterou mám pozitivní zkušenosti u papoušků, je oregano (dobromysl obecná). Mnoho lidí se domnívá, že tahle bylina či snad koření pochází někde z exotických krajů (pokud bychom to brali z hodně dávné historie, tak mají pravdu) a musí ji zakoupit přímo někde v obchodě. Dobromysl však po dovezení do Evropy poměrně dobře zplaněla a v teplých oblastech České republiky roste už poměrně hojně v přírodě. Ptáci berou listí a květ a rádi olupují stonky. Dobromysl má antiseptické účinky. Ptákům podávám malý kousek stonku s květem a lístky na pár.
Další rostlinou, která našla uplatnění v mém chovu, je meduňka. Nasekám občas drobné množství do vaječné míchanice a přes zimu dělám ptákům výluh do vody. Meduňka má výrazné uklidňující účinky, podporuje správnou funkci zažívání a nové výzkumy poukazují i na možné protivirové účinky.
Již nějaký čas podávám ptákům i lístky máty peprné. Někdy ptáci zkonzumují vše a někdy se jí ani nedotknou. Máta má velmi dobré antibakteriální účinky, proto ji využívám i při nakličování či máčení semenných směsí pro papoušky. Dobře opláchnutou a vypranou směs nakonec namočím do výluhu máty peprné, která ošetřuje zrní proti případným nežádoucím bakteriím.
Letos jsem na zkoušku zařadil do repertoáru i kerblík. Celé léto jsem do vaječné míchanice vždy přidával najemno nasekaný kerblík, pažitku a natě cibulek, občas i petrželku. Tato kombinace se mi perfektně osvědčila a míchanice mizela bezezbytku, a to dokonce i u agapornisů, které není až tak jednoduché přemluvit na nějaké novinky. Mnoho z vás si může říci, že každý přece jenom nemá zahradu. Ono však stačí několik truhlíků a byliny se vám odvděčí. Pro ptáky mně například stačil jeden truhlík pažitky, která pěkně dorůstá a dá se zkrmovat ještě i nyní na podzim. Také toho hojně využívám.
Další novinkou, kterou jsem zařadil do jídelníčku svých chovanců minulý rok, je kopr. Kopr zcela jednoduše vypěstujete na své zahrádce. Nečekal jsem s ním nějaké rychlé úspěchy. Ptáci mě však přesvědčili o opaku, když se převážná většina na kopr vrhla jako lvice na kořist.
Květy
Když už jsme u bylin, nebylo by od věci zmínit i květy jako zpestření skladby papoušků. Jak už jsem zmiňoval, ptákům podávám květy oregana, máty, ale i měsíčku lékařského, květy heřmánku, který také roste běžně na loukách v naší přírodě. Občas utrhnu i sedmikrásky u nás na trávníku, které jsou oblíbené především u pyrurů. Také květy afrikánu patří mezi poměrně oblíbené poživatiny papoušků.
Množství předložené stravy
Najít nějaké obecné měřítko, kolik by bylo vhodné dát papouškům určité byliny či květů, je poměrně složitá věc. U tohoto podávání potravy bych se řídil pravidlem „méně znamená někdy více“. Volit tedy takové množství, aby se vždy jednalo pouze o zpestření jídelníčku, nikoliv aby tyto složky tvořily hlavní část denní stravy. Nikdy jsem se také nesetkal s tím, že by se nějaký můj papoušek těchto složek potravy přejedl a mělo to nějaké následky. Osobně věřím, že samotné měřítko je již v samotných ptácích. Když chtějí, zobnou si, a když nemají chuť, nechají být. Pokud vyzkoušíte některé složky stravy, které jsem vám v tomto článku informativně nabídl podle mých zkušeností ve svém chovu, a setkáte se s neúspěchem u ptáků vlastních, „nelamte nad tím hůl“. Vše je o návyku ptáků a také o tom, jak pestrý mají jídelníček před tím, než podobné zkoušky začnete provádět.
Pokud by po přečtení tohoto článku někdo nabyl dojmu, že některé složky stravy jsou pro ptáky nevhodné, nebo by měl jakékoliv jiné připomínky, kontaktujte mě s fakty na e-mailovou adresu. Nejsem botanik a ani se nepokládám za nějakého odborníka, takže případné náměty rád uvítám a něco nového se přiučím. Potom mohu vaše opodstatněné reakce vyvěsit například na internetovém fóru.
Jsou tyto složky stravy pro ptáky důležité?
Pokud by před nás postavili dva jedince nějakého druhu papouška, a jeden z nich by byl velmi kvalitně krmen a druhý by byl také velmi kvalitně krmen s přídavky těchto rostlinných zpestření, nejspíše bychom žádné rozdíly vizuálně nepoznali. Avšak nemůžeme vědět, co se odehrává v ptačích tělech a které by bylo silnější, kdyby nastaly nějaké zdravotní komplikace. V dnešní době existuje mnoho umělých přípravků, které by měly dotovat jak vitamíny, tak minerály. U prostředků rozpustných ve vodě však nemáme absolutně žádný přehled, jaké množství se vůbec do ptačího těla dostalo. U papoušků živících se velkou částí ovocem, kteří přijímají minimální množství vody z misky, to bude množství přípravku opravdu nepatrné. U přípravků v podobě prášků se zase mnohdy setkáváme s nechutí papoušků přijímat posypanou potravu apod. Proč tedy nevyužít přirozenější zdroje velkého množství vitamínů, minerálů a látek někdy tak vzácných, že je dozajista nenajdete v žádném umělém přípravku. Každý si může z článku odnést své, nebo ho klidně zavrhnout. Napsal jsem ho především proto, abych předal své zkušenosti s těmito složkami stravy, a možná tak pomohl někomu k lepším výsledkům v chovu. A pokud ne k lepším výsledkům, tak alespoň ke zdraví vašich chovanců.
