Novější barevné rázy barevných kanárů

Novější barevné rázy barevných kanárů
Kanár běločerný s klasickým melaninem.
Kanár běloachátový s klasickým melaninem.
Kanár běloachátový opálový, melanin neklasický.
Kanár červenočerný opálový mozaikový CII–melanin neklasický.
Uložení melaninu na spodní straně letek a rýdovacích pér u opálových.
Kánár červenočerný onyxový – kresba zad.
Kanár červenočerný onyxový – portrét.
Kanár žlutočerný, intensivní, melanin klasický.
Kanár žlutočerný kobaltový a – intensivní, melanin neklasický.
Rozdíl v uložení melaninu klasického (světlé břicho) a neklasického kobaltového.

Barevní kanáři se šlechtí ve svém celkovém vybarvení těla tak, aby dosáhli co největší dokonalosti podle předem daných představ, které jsou obvykle vyjádřeny ve standardu. Nejde o nějaká náhodně vzniklá zbarvení! Pokud má být nějaký barevný ráz uznán jako cíl šlechtění, musí být geneticky upevněn. To znamená, že spáříme-li čistokrevného samce uznaného vybarvení s čistokrevnou samicí téhož vybarvení, jejich potomstvo musí být stejného zbarvení jako rodiče.

To v praxi znamená, že nově vzniklé vybarvení může být uznáno až po opravdu dlouhé době, anebo nemusí být uznáno vůbec, a to z mnoha rozličných důvodů. Jako první na takové cestě je nutné získat čistokrevné jedince, což je cesta zdlouhavá. Nicméně dnes a denně se někdo o něco nového pokouší, má nějaké představy o tom, čeho by se dalo dosáhnout, ale málokomu se to skutečně povede. Jak již tomu mezi lidmi bývá, na takové cestě se může zjevit ledacos, od nereálných představ až po všemožné podvody, či kanadské žertíky nebo postupy odporující dobrým zvyklostem.

Zbarvení kanárů

Jsem toho názoru, že pokud se chci zabývat zbarvením kanárů, nikdy neuškodí zopakovat si v kostce, jak to s jejich vybarvením vlastně je. A také trochu odbočit k nauce o barvách vůbec. Celkové zbarvení původního divokého kanára, u kterého to všechno začalo, je dáno dvěma typy barviv, které jsou v jeho peří obsaženy. Je to jednak světlé, lipochromové barvivo, které je rozpustné v tucích, proto se mu také někdy říká tukové. Toto barvivo je rozloženo rovnoměrně po celém těle kanára od kořene zobáku až po konec ocasu. Původně bylo jen žluté. Pomocí křížení bylo docíleno až druhotně toho, že kanár může být i červený. Toto křížení přineslo s sebou ještě jeden jev, a to výrazný pohlavní dimorfismus. V důsledku toho může být lipochrom uložen na těle kanára jen na určitých místech těla a takovým kanárům říkáme mozaikoví. Lipochrom však může v těle kanára zcela chybět, proto jsou někteří kanáři úplně bílí. Všechny ty kombinace u lipochromu nejsou až tolik složité. A také jejich potenciál je, jak se zdá, v dnešní době vyčerpán, takže nějaké nové mutace světlých kanárů se dlouho neobjevily. Mluví se jen o kanárech s červenými zobáky. Ovšem není zatím dosud potvrzeno, že se skutečně objevili. Několik obrázků na internetu zatím nic neznamená. Toho lze docílit i zcela podvodnou cestou, buď úpravou fotografie na počítači, nebo třeba obyčejnou rtěnkou. Ovšem vyloučeno není nic. Důležité jsou jen vlastní oči pozorovatele a jeho úsudek.

Druhým barvivem, které dává kanárovi jeho vybarvení, je tmavé barvivo melanin. Tady je situace o mnoho složitější, protože toto barvivo je dvojího typu. Černý melanin – eumelanin a hnědý melanin – phaeomelanin. Výraznou komplikací při rozpoznávání barevných rázů kanárů je pak skutečnost, že tmavá barviva nejsou po těle kanára uložena rovnoměrně. Jednak jsou tato barviva téměř u každého kanára uložena v malém opeření plošně a potom jsou koncentrována v obrysovém peří na některých místech silněji, čemuž říkáme kresba. Tato barviva mohou být různým způsobem oslabena nebo naopak zesílena a také uložena na nových místech, kde dříve nebyla. Dokonce různě i na spodní nebo vrchní straně rýdovacích pér nebo letek. Pokud jsou tyto dva typy melaninových barviv pouze zeslabeny, ale uloženy na původních místech těla, mluvíme o klasickém melaninu. Pokud se k takovému zeslabení pojí i další okolnosti, mluvíme o melaninu neklasickém. Ještě nedávno, počátkem tohoto tisíciletí, bylo neklasických melaninů počítáno sedm. Pastelový, šedokřídlý, opálový, phaeo, saténový, topasový a eumo. V současnosti přibyly další dva, a to onyxový a kobaltový. Proces jejich uznávání není ještě ukončen. Technická komise německého DKB je uznala v roce 2003. V současnosti není ještě připuštěn kobaltový ráz na šampionáty C.O.M. Nejsou pro něj vytvořeny soutěžní výstavní třídy. I pohled na onyxový melanin se jaksi změnil a v současnosti se mluví o opálovo–onyxovém faktoru uloženém na o–lokusu. Původně se hovořilo o faktoru, který působí proti hnědému melaninu, a dokonce způsobuje jeho částečnou přeměnu na melanin černý. Proti hnědému melaninu ten faktor asi skutečně působí, ovšem ne tolik, jak se původně předpokládalo. Takže to bylo jaksi zapomenuto a v dnešní době mají třeba v Německu i Itálii výstavní třídy pro hnědý onyx, je však sotva viditelný. Izabelový onyx již není vůbec viditelný, proto se s ním nepočítá.

Oba nové barevné rázy, onyxový a kobaltový, jsou takzvané faktory tmavnutí. Ptáci těchto rázů jsou na první pohled tmavší než nejtmavší kanár s klasickým melaninem, což je kanár černé řady, značené a. Oba nové rázy však mají zesílené tmavé barvivo uloženo na těle poněkud jiným způsobem. Ptáci se u nás již objevili, a byli dokonce i vystavováni. Jsou však i jiné rázy neklasického melaninu, které se u nás již také objevily. Řekl bych, že to ovšem nebyli ptáci příliš vysoké kvality. A také se vedly vášnivé debaty, jak mají vlastně vypadat. Jde třeba o barevný ráz topasový. Slyšel jsem mnohé scestné výklady o jejich vzhledu. Ponejvíce šlo o to, že takoví ptáci byli zaměňováni často s ptáky opálovými. Opálové ptáky lze poměrně snadno rozeznat podle toho, že jejich melanin je výrazně uložený na spodní části velkého opeření, tedy spodní straně rýdovacích pér a letek. Avšak tento znak není ve standardu zmiňován jako charakteristický. Jako charakteristické je zmiňováno jen čárkování na horní pernici, bohužel to je dosti variabilní a navíc ovlivňováno lipochromem, takže skutečně takové barvy, jaká je použita ve slovním popisu, dosahuje jen v běločerné či běloachátové kombinaci.

Standardy

U nás byl vždy standard pro barevné kanáry v podstatě přejímán ze standardů německých. Němci byli a jsou v mnoha ohledech před námi. Není proto důvod z jejich standardu nevycházet. Avšak přece jenom je rozdíl mezi jejich standardem jako výchozím bodem a mezi jeho prostým opsáním. A vezmeme-li v úvahu ještě otrocké překlady, může dojít až k pěkným zvěrstvům spáchaným na rodném jazyce. Třeba der Schimmel znamená v němčině jednak plíseň, ale i bělouš, což již dávno přešlo i do češtiny. Bílý kůň je bělouš, potažmo šiml. A potom se nám sem vloudila organizace C.O.M., která pořádá takzvané světové šampionáty, ale má jen takový předpis, jak je pořádat a sjednotit pravidla. Národní standardy jsou v mnoha ohledech odlišné, třeba italský a německý. Italové jsou spíše anarchisti, kdežto Němci zase konzervativci, dbalí pravidel. My Češi jsme jaksi „za vozem“. Často bezradně tápeme. Velkých chovatelů barevných kanárů je u nás neporovnatelně méně než ve srovnatelně velkých zemích, jako je třeba Belgie nebo Holandsko. O odbornících, posuzovatelích vůbec nemluvě. Proto také nikdy neexistovala nějaká diskuse o našem standardu, jak by co mělo vypadat nebo jak to všechno zařídit, aby to fungovalo v našich poměrech co nejlépe. On ani ten německý standard není více než často dostatečně srozumitelným. Němci si potrpí na takové nějaké básnické vyjadřování, které má k vyjadřování právnickému daleko. A standard je právnický text, který nemá mít povícero možných výkladů.

Velkým problémem je obvykle správné pojmenování barevného tónu. Třeba německý standard říká, že u achátově topasových je eumelanin antracitové barvy. Kruci písek, co je to vlastně za tón? Viděl jsem v dětství antracit a zůstalo mi v paměti, že to bylo uhlí sytě černé barvy. Kolega si pamatuje, že byl černý se stříbrným převlekem. Tak jsem si našel barevnou tabulku jednoho výrobce barev a antracitem nazývali takovou spíše tmavší šedou, která však neodpovídala topasovým kanárům, kteří mají mít černohnědou barvu (schwarzbrauner). Jenže černohnědá není totéž jako hnědočerná. Můžete si to třeba vyzkoušet na vlastní oči. Vezměte obyčejné vodovky, rozmíchejte si černou barvu a přidejte do ní pět kapek hnědé. Pak vezměte tutéž hnědou a přidejte do ní pět kapek černé. Výsledek uvidíte na vlastní oči, nebude stejný. Každý barevný odstín nemá svoje vlastní pojmenování. Jsou však zcela jednoznačné barevné odstíny, které svoje jména mají. Třeba slonová kost, signální modř, země zelená, pruská modř, kobaltová modř, ale i kobaltová zeleň a celá armáda dalších. Když chci popsat co nejdokonaleji představu barevného odstínu, měl bych nalézt nejbližší odstín se jménem a malý rozdíl stručně popsat. Nezdá se mi, že v dnešní době někdo zná dobře skutečnou barvu antracitu. Možná, že ani většina lidí nebude vůbec vědět, co to antracit vlastně je? Správným pojmenováním barevného tónu otazníky samozřejmě nekončí. Hezkým příkladem budiž třeba předpis zbarvení zobáku a nohou u černých opálových. Německý standard říká, že zobák a nohy mají být tak černé, jak je to vůbec možné. Ale jak je to možné? Většina těchto ptáků má opravdu tmavé zobáky, ale neřekl bych, že jsou černé. Jenže na internetu jsem zachytil obrázek jednoho žlutočerného opálového ptáka, který měl zobák tak tmavý, zvláště při slemeni, že se dalo hovořit o černé barvě. V současnosti tedy existuje vzor pro to, jak je to skutečně možné. V porovnání s tím musí však všichni opálově černí dostat srážku jednoho až dvou bodů na zbarvení zobáku, protože ta barva mohla být černější. Trochu jsem tady rozvedl některé otázky popisů, a to proto, že se podobné vyskytují i u dvou posledních barevných rázů, o kterých vlastně tento článek je.

Barevný ráz onyxový

Držet se čistě slovních popisů, třeba jak je popisuje náš standard, nedokážete si ty ptáky vůbec představit. Ostatně názor na ně se mění. Pokusím se představit barevné rázy na obrázcích, jedině tak si může člověk udělat nějakou představu. U klasického melaninu je to tak, že v řadě a jsou zařazeni ptáci, kteří mají oba typy melaninu v plné, původní síle. V řadě c – hnědé – pak ptáci, kteří nemají již žádný černý melanin, jsou proto hnědí. Jestliže typ onyxový se vyznačuje tím, že je nepřítomen hnědý phaeomelanin, jak říká hned první věta standardu, jak potom mohou být ptáci hnědí onyxoví v řadě c? Jestliže jsou vytvořeny v Německu a vlastně i u nás výstavní třídy pro hnědé onyxy, pak tady něco nehraje. Jisté je jedno. Ptáci jsou celkově tmavší než nejtmavší ptáci s klasickým melaninem. Mám na obrázku jednoho vysoce hodnoceného černožlutého ptáka s klasickým melaninem někdy asi ze sedmdesátých let. A mohu představit i červenočerného onyxe. Je možné tedy jisté srovnání. Kresba na zádech onyxových je stejně tmavá jako u červenočerných, je však viditelně širší. Melanin uložený v ploše zesílen není, proto kresba vyniká. Je změněno uložení melaninu na hlavě, zvláště pak na tvářích, kde uložení postupuje směrem od vousu dozadu. Pták je na tvářích spíše „umazaný“, než že by měl nějaký závoj. Dá se tedy popsat jako kanár černé řady, který je na první pohled tmavší než pták s klasickým melaninem a má i o nějaký stupeň tmavší zobák. Na zádech má viditelně širší husté čárkování a má rozšířenou kresbu na tvářích, která silně podporuje celkový tmavší dojem. Tento faktor tmavnutí se netýká, nebo jen v malé míře, takzvaného plošného melaninu, proto je širší kresba ještě zvýrazněna. Bylo by to možné demonstrovat nejlépe na kanárovi běločerném onyxovém, bohužel jeho fotku k dispozici nemám. V řadě achátové není kresba jednoznačně černá, ale tmavě šedočerná. Dost dobře však nechápu, proč do tmavého rázu křížit zeslabující achátový faktor. Prostě to tak je a někdo to tak má třeba rád. Onyxový barevný ráz se měl poprvé objevit v roce 1993 na mistrovství C.O.M. v Bredě v Holandsku. Oproti klasickému černému melaninu má být recesivní.

Barevný ráz kobaltový

Jde o kanáry, kteří vzbuzují zatím ten nejtmavší dojem ze všech. Protože tmavá, černá melaninová kresba dosahuje v místech svého soustředění takového černého tónu, který v podstatě nemůže být více zesílen, a to již u klasického melaninu, je zřejmé, že tmavý dojem musí být dosahován na jiných místech rozložení melaninu, než je kresba. Melanin je silněji uložen na celé ploše. Melanin prostupuje do každé špičky péra! Proto ani nelze rozeznat ptáky neintenzivní B podle klasického předpisu převleku „bělouše“ neboli světlých špiček pér opeření na krku, břiše a zádech. Rozeznávají se spíše podle poněkud světlejšího vybarvení. Zvýšená přítomnost melaninu potlačuje lipochromové zbarvení. V běločerné kombinaci, když nepřekrývá žádnou lipochromovou barvu, je plošný melanin zřetelně nejtmavší ze všech možných kombinací. Avšak v kombinaci se žlutou jsou ptáci stále zřetelně zelení. Důležitým znakem je, že melanin je přítomen po celém těle, a to i na břiše, které je u jiných ptáků světlé. Přítomný hnědý phaeomelanin je šedohnědý. I melaninová kresba na hlavě je zesílená a překrývá takzvaný achátový vous. Zobák je tmavý a musí mít horní i dolní polovinu stejného zbarvení. Kdy se vlastně kobaltoví objevili, jsem nezjišťoval. V roce 2005 byli však nabízeni v Bad Salzuflenu italským chovatelem v ceně 400 eur za pár. Dnes již jejich cena klesla na cenu obvyklou za kvalitní barevné kanáry. Ta je však vyšší, než je zvykem u nás, a může dosáhnout i ceny 100 eur za kus. Můžete je samozřejmě sehnat i podstatně levněji.

Tyto nejtmavší barevné rázy kanárů můžeme chápat jako předstupeň k dosažení zatím nedosažitelného snu, totiž vyšlechtění zcela černého kanára. To samozřejmě vyloučeno není. Když si to však trochu přebereme, měli bychom se na takové cestě zbavit jak lipochromu, tak i phaeomelaninu a ovšemže i všech zesvětlujících faktorů. To nebude nijak snadné, protože ne všichni chovatelé chtějí jít touto cestou. To dokazuje skutečnost, že někteří vlastně chovají zeslabené onyxy i kobalty až v hnědé řadě. Takoví ptáci se potom mohou plést do cesty těm, kteří usilují o skutečně černého kanára. Jestliže se to však jednou podaří, o to větší úspěch to potom bude.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

22.12.2012 00:53

Srdečne pozdravujem autora článku a čitateľov dlhých príspevkov. smajlík



Využívam túto možnosť verejnej debaty na konkrétne téma o farbách farebných kanárikoch.



Téma mimoriadne vážna kvôli kvalifikácii dvoch skupín farieb, a to tmavých farieb „melanín“ a svetlých farieb „lipochrom“. Pričom farebné kanáriky tmavých farieb sú súčasne stále zložené z obidvoch týchto skupín farieb t. j. tmavej (melanínovej) a súčasne svetlej (lipochromovej) farby. Tmavé farebné kanáriky (melanínovolipochromové) sú v rade čiernej, hnedej, achátovej a izabelovej.



Svetlé (čisto lipochromové) farebné kanáriky sú zásadne iba zo svetlých troch farieb žltej, červenej a bielej. V praxi poznáme kanárikov týchto svetlých farieb, ako extrémne zosvetlených bez akejkoľvej melanínovej farby. Po nemecky = Farbenkanarien Aufgehellt, po holandský = vetkleur.



Takéto zosvetlené, číro lipochromové farby kanáriky (farby žltej, červenej a bielej), majú zásadne číro biely podklad spodného základného prachového operenia.



Priesvitný kanárik bez farby, ako cisárové nové šaty neexistuje, kožu má mäsovo svetlej farby. Taktiež tmavý, číro čierny kanárik s číro čiernym operením neexistuje, aj keď poznáme farebných kanárikov z čiernej rady s čiernou kožou. Čierny opál, čierny onyx, čierny kobal. Taktiež intermediálne vzájomné spojenie týchto v čiernej rade veľmi tmavých vymenovaných kanárikov s čiernou kožou (konyx), vie vytvoriť, urobiť dojem veľmi tmavého, takmer celkom čierneho farebného kanárika.



Je tento článok staršieho dáta, alebo PC škriatok vynechal zo ŠTANDARDU C. O. M. nám známe farebné skupiny výstavných farieb ONYX a KOBALT?? Avšak vývoj farby ONYX nie je určite ukončený. To je dlhá debata na celý nový článok.



Dovoľujem si zrekapitulovať, že súčasný ŠTANDARD C. O. M. pre farebných kanárikov má spolu 328 výstavných triedach, kde v princípe nepárne čísla od 1 do čísla 327 sú pre štvorčlenné kolekcie konkrétnej farby a párne čísla od 2 do čísla 328, sú tých istých farieb a kresieb kanárikov, avšak pre súťažne vystavovanie sólo kanárikov, ako jednotlivci.

Posledné dve výstavné triedy 327 a 328 sú vyhradené pre nedošľachtené, oficiálne ešte neštandardne farby farebných kanárikov. Takéto farebné kanáriky sú s názvom Jaspe, farebné kanáriky nazývané jaspisové. Takéto kanáriky budú na najbližšej 61. Svetovej výstave vtáctva v Belgicku v januári 2013, odborne posudzované a definitívne definované, ktoré z nich budú výstavné farby. http://www.mondial2013.com/nl/home



Čo najviac ovplyvňuje skúseného čitateľa, že článok je trochu zastaralý? Okrem neúplného vymenovania výstavných farieb podľa ŠTANDARDU C. O. M., sú to najmä staré reprodukcie fotografii, ktoré sú prerobené z negatívu a pozitívu. V digitálnom prevedení vidíme takto veľmi slabo, nedokonalo farebných kanárikov. Kvôli tomu, že sú pôvodne vyrobené v starej chemickej technológii. Týchto 10 obrázkov je málo z toho, čo dokáže fotoaparát - digitálna zrkadlovka v rukách mladého umelca. Osobne vidím iný názov pre staršie foto dokumenty,

Obr. 1 žltá slonovina z čiernej rady

Obr. 2 achátový kanárik žltá slonovina, (čo je inou terminológiou lipochromový pastel)

Obr. 3 bieloachátový opál dominantný s červeným faktorom

Obr. 4 a 5 červenočierny opál CII (celkom súhlasí s pomenovaním autora článku)

Obr. 6 červeno čierny onyx, (tu vidíme onyx, ako náznak šedokrídlosti, resp. budúca šimel farba)

Obr. 8 podľa nôh jednoznačne kanárik je z rady čiernej, podľa farby peria vidíme žltohnedého kanárika A – intenzívneho, nie žltočierneho, ako je uvedený text k obrázku!

Obr. 9 technicky veľmi skreslené, je tu preexponovaná umelá modrá farba. Takáto živá farba kanárika v praxi neexistuje.

Obr. 10 Veľmi dobrý záber, ktorý ukážkovo reprezentuje správne rozdiely medzi žltočiernym kobaltom A-intenzívnym a prírodným klasickým žltočiernym kanárikom tiež A-intenzívnym.



Číže z desať foto záberov je obr. 10 výborný obr. 4 a 5 dobrý a ďalšie sú pre súčasné možnosti veľmi slabé, až podpriemerné.





Vážení čitatelia, chovatelia kanárikov a ďalší odborníci. Vyjadrite svoj odborný postreh k téme článku pána autora Petra Podběru a taktiež svoj názor ku komentáru. Prosím buďme taktní, aby sme neublížili chovateľom, ktorí sa v šťastí dožili starobného dôchodku. Tak, ako autor článku a autor tohto komentára. Nezatŕpnite na všetkých starších, ktorým informačné technológie (IT) až tak neslúžia, nepomáhajú, ako nám pomáhali v minulosti vývojka a ustalovač v tmavej fotokomore.



Vám mladších, krajším a šikovnejším, prajem, aby ste sa učili na našich chybách a dotiahli to ďalej. V dobe kybernetických vojen v boji medzi dezinformáciami a informáciami. Nebudujte svoju kariéru na hroboch iných.



Pokojné Vianoce 2012 Vám praje Pavelka.