Chov jeřábů královských (Balearica regulorum)
Poté, když jsem na jednom fóru nalezl chovatele, který si je nějaký čas zpátky pořídil do chovu, neodolal jsem a chtěl jsem se dozvědět více. Pan Jindřich Veselský, který vlastní pár jeřábů královských (Balearica regulorum), sice ptáky ještě neodchoval, přesto jeho chovatelský záměr beru jako velmi zajímavý a věřím, že si spousta chovatelů ráda přečte alespoň základní informace týkající se chovu těchto krásných ptáků. Kdo ví, jakými směry se chovatelství bude do budoucna ubírat, a pro někoho může být tento článek také krásným impulzem a „nakopnutím“ pro další cestu chovu ptáků.
Pořízení
Nejvíce mě zajímalo, jak se pan Veselský k chovu těchto ptáků vůbec dostal a co ho zaujalo na těchto ptácích natolik, že si je pořídil do chovu. Pro chov těchto ptáků se rozhodl, stejně jako i u jiných chovanců ve svém chovu, náhodou při „brouzdání na internetu“. Jednou uviděl inzerát, kde byli nabízeni tito ptáci, který původně jen tak přešel a až po týdnu se k němu vrátil. To bylo impulzem pro shánění informací a poptávání se. Ptáky nakonec koupil od pana Drozdka. Na těchto ptácích ho nejvíce zaujalo to, že jsou to krásní elegantní ptáci s krásnou korunkou, a především také to, že jsou to tak vzácní chovanci v soukromých chovech. Počty v soukromých chovech jsou opravdu minimální a daleko častěji se dají vidět v různých zoologických zahradách.
Chovatelské zařízení, nároky
Dalším důležitým faktorem, který mě velmi zajímal u chovu takovýchto ptáků, bylo chovatelské zařízení a nároky těchto ptáků. Pan Veselský má názor na chovatelské zařízení následující: „Chovatelské zařízení by mělo být poměrně veliké s bujnou vegetací a mokřadem. O zvláštních nárocích zatím nevím, mám je poměrně krátce asi čtyři měsíce, tak zatím mapuji. Jediný mně známý nárok je, že musejí zimovat ve vytápěném prostoru. U mne mají k dispozici oplocený prostor o velikosti asi 8×13 m, voliéra má pouze boční oplocení, tak musím počítat s přelétnutím chovanců, které není zase tak časté, a přeletí vždy pouze jeden jedinec a ten se nevzdaluje daleko od druhého a po otevření sám dojde na své místo. Na noc je zavírám kvůli napadení škodnou. V oplocence mám malý domek, do kterého se naučili se soumrakem chodit nocovat (jako slepice). Voliéru jsem nedávno zbudoval, tak zatím dostatečně nezarostla zelení, ale i tak velice rádi zobají trávu. Také mají k dispozici malé jezírko, které velmi často navštěvují a brouzdají ve vodě.“
Krmení
Dalším důležitým faktorem je krmení ptáků. Pan Veselský krmí své jeřáby granulemi od firmy Lundi, které mají pořád k dispozici. Dále vyzobávají všelijakou zeleň a hmyz v trávě. Dále je běžný přídavek moučných červů, myšat, ovoce a zeleniny.
Budoucnost
Dále mě zajímalo, zda plánuje pan Veselský chov i jiného druhu jeřába a jaké má plány do budoucna. Odpověď zněla takto: „Tak určitě ano, rád bych si pořídil pár jeřábů pavích (Balearica pavonina), ale mám toho hodně na dodělávání u ostatních chovanců a i u jeřábů bych to chtěl ještě celé předělat. K tomu jsem se rozhodl po posledním úletu jeřába, kdy jsem ho viděl letět (to je opravdu krásný pohled, ale nesmí to být váš chovanec, kterého najdete po 300 metrech letu). Aby k těmto úletům nedocházelo, musím zvětšit a postavit zimoviště přímo v oplocence, předělat jezírko a hlavně přestavět ještě jednu voliéru pro druhý pár. Chybami se člověk učí a praxe ukázala nedostatky. Jinak na zimu je musím přemístit do vytápěných voliér. Plány mám veliké, místa mám dost, chuti taky, jenom ty kačky.“
Na závěr
Závěrem by bylo dobré ještě dodat, jak je to s legislativním rámcem v chovu tohoto ptáka. Jeřábi královští nepodléhají povinné registraci. Pan Veselský ještě na závěr dodal, že jsou to krásní ptáci, plní života, v některých situacích mu však přijdou neohrabaní.
