Ptáci u krmítek a napajedel

Ptáci u krmítek a napajedel
Krmítka před domem.
Krmítko z PET lahve.
Krmítka na zahradě.
Krmítko na zemi.
Strakapud na stromě se špekem.
Sojka u krmítka.
Stehlíci na krmítku.
Různí ptáci na krmítku.

V současné době mají vliv na ubývání drobného ptactva nejen škodlivé změny na polích a v lesích, ale i zvýšený stav jeho nepřátel. Neúměrné přemnožení sojek a strak doslova decimuje drobné ptáky volně hnízdící v křovinách a na stromech. Sledujeme zejména úbytek ptáků, kteří hnízdí na zemi a v křovinách. Na jejich úbytku se podílí i přemnožené kočky ve městech. Dříve byly hřbitovy oázou pro hnízdící ptáky, ale v dnešní době je obsadily toulavé kočky, které návštěvníci hřbitova ještě krmí, a tak dnes při návštěvě hřbitova vidíme místo krmení ptáků, jak návštěvníci krmí kočky. S tímto jevem se setkáváme například na Ústředním hřbitově v Brně. Lidé si neuvědomují, jak tímto jednáním podporují rozmnožování koček, úhlavních nepřátel ptactva. Svoji roli hraje i přemnožení veverek, kterým padne za oběť mnoho hnízd s mláďaty.

Krmítka

Ptákům, kteří na podzim neodlétají, pomáháme tím, že pro ně připravíme různá krmítka a umožníme jim tak snáze přestát zimní období, zejména v době, kdy uhodí silné mrazy a napadne sníh. Krmítka existují různá a lidé využívají i různá krmítka z plastů. Mně osobně se osvědčilo krmítko z dvoulitrové lahve od limonády, do které vyříznu u hrdla dva otvory o průměru asi 5 cm. Víčko provrtám a opatřím provázkem pro zavěšení. Lahev naplním semínkem slunečnice, pověsím na trám před okno a mám o zábavu postaráno. Do takto upraveného krmítka létají všechny druhy sýkorek. Slunečnici v krmítku vyberou do posledního zrníčka. Zpočátku létají na vletový otvor a slunečnici berou, kam dosáhnou. Pak otvorem vletí do lahve, uchopí semínko slunečnice a odlétnou. Krmítko doplňuji tak, že lahev odšroubuji, naplním a vrátím zpět. Výhodou je, že do takto upraveného krmítka nelétají jiní ptáci, zejména vrabci, ale pouze sýkorky. Krmítko se volně pohybuje v prostoru, a tak jiné ptáky odrazuje. Je to stejný způsob, jako když nechceme, aby ptačí budku obsadili vrabci. Ptačí budku, která je volně zavěšená a je v pohybu, vrabci neobsadí.

V předzahrádce u domu mám umístěny ještě dvě klasická dřevěná krmítka, do kterých sypu zbytky od kanárů. Těchto krmítek využívají zejména vrabci polní, kterých je velké množství. Na rozdíl od vrabce domácího, který z naší vesnice úplně vymizel, se vrabcům polním daří. V současné době na krmítko létá hejno asi třiceti vrabců polních. Dřevěné krmítko na kůlu mám umístěné i na zahradě a mám zde upravený prostor na zemi, kam rovněž sypu zbytky od kanárů a slunečnici. Toto krmítko využívají vrabci, zvonci, dlasci, kosi, strakapoudi, šoupálci apod. V loňském a letošním roce však nepřiletěli ptáci ze severu, jako jíkavci, čížci lesní a hýlové. V zimním období roku 2010 bylo těchto hostů ze severu velké množství. Krmítko umístěné na zemi někdy využijí i sojky.

Jelikož sýkorkám prospívá krmení tukem, mám na ořechu před domem zavěšen špek, a to na konci větve, aby k němu neměli přístup nevítaní hosté, například kočka, kuna apod. Špek je zavěšen na provázku a volně se na větvi houpe. Na takto zavěšený špek vidím z okna a je to nádherný pohled, hlavně pro vnoučata. Na špek létají i strakapoudi a zdržují se u něj po celý den.

V okolí krmítek udržuji čistotu, aby nedocházelo ke znečištění předloženého krmiva trusem a následnému přenosu různých nemocí. Je možné krmítka i dezinfikovat různými k tomu určenými přípravky. Po ukončení zimního krmení všechna krmítka vyčistím a uschovám, případně znovu natřu barvou.

Nepřátelé

Jelikož bydlím na okraji vesnice, je občas nevítaným hostem u krmítek krahujec, který bleskurychle zaútočí a pak zase zmizí i se svou obětí. Je zajímavé, že obětí se většinou stanou vrabci. Někdy se stane, že krahujec při nezdařeném útoku sedne na oplocení před naším domem a já mám možnost si ho prohlédnout zblízka. Jedná se o krásného ptáka, který obohacuje naši přírodu, ale nesmí se přemnožit, protože na rozdíl od sojky chytá i dospělé ptáky. Sojka obecná je nebezpečným nepřítelem drobného ptactva, protože plení všechna dostupná hnízda. Dovede plenit i mláďata ptáků hnízdících v dutinách. Vystihne dobu, kdy mláďata opouštějí bezpečí hnízdních dutin, a zmocňuje se neobratných a nezkušených mláďat. Mládě pak roztrhá na kusy a v hrdelním vaku ho odnese ke svému hnízdu, kde nakrmí svá mláďata. Osobně jsem tento jev pozoroval u ptačí budky s mláďaty špačků. Staří ptáci marně doráželi na sojku, která nad nimi měla převahu svou velikostí a silným zobákem.

Odměna

Ptáci v zimním období krmení, a to zejména sýkorky, se nám na jaře a v létě odmění tím, že na zahradě posbírají škodlivý hmyz; tato biologická ochrana zeleninové i ovocné zahrady je lepší než ochrana za použití chemických přípravků, které jsou navíc dost finančně náročné a ptactvu škodí. Vyplatí se nám tedy spíš pro ptáky zakoupit různé krmení než kupovat drahé chemické postřiky. Pro ptáky, zejména sýkorky, mám v okolí svého bydliště vyvěšeny ptačí budky, které v době hnízdění využívají. Jedná se o ptačí budky různých velikostí, které obsazují špačci a různé druhy sýkorek, především sýkorky koňadry, které jsou nejhojnější. Je zajímavé sýkorky pozorovat v době krmení mláďat, kolik různého hmyzu mláďatům nanosí, hlavně různých škodlivých housenek.

Krmiva

Nejvhodnějším krmením pro sýkorky jsou semena slunečnice, semence a ořechu. Vlašské ořechy stačí rozbít a dát na krmítko. Sýkorky vyberou jádra a na krmítku zůstanou pouze skořápky, které odstraním. Výborným krmivem je tuk, a to hovězí lůj nebo špek. Já osobně předkládám špek, který sýkorky a jiní ptáci ozobávají. Kupované lojové koule se mi neosvědčily, protože sýkorky vyzobou pouze semínka a lůj padá na zem, kde se kazí. Tyto koule nemají valnou tukovou hodnotu. Předkládaný tuk nesmí být slaný. Ostatní ptáci, kteří navštěvují krmítka, vezmou za vděk i zbytky krmiva po kanárech, které obsahují semena lesnice, řepky, lnu, máku, prosa, semence a vyloupaná semena slunečnice. Kosi si rádi pochutnají i na jablku a jiném ovoci. Na jaře nás odmění svým zpěvem jako jedni z prvních jarních zpěváků. Ptákům do krmítka nedávám žádné zbytky z kuchyně, protože ptákům škodí a mají zažívací potíže. Můžeme jim ale dát zbytky vařeného masa s kostmi, které oberou. Bez obav můžeme krmit i suchým bílým pečivem. Rohlíky nastrouháme a ptáci je rádi berou. Z bílého pečiva nemají žádné zažívací potíže, stejně jako kanáři, kterým rohlíky předkládám k ozobávání.

Napajedla a koupadla

Milovníci ptactva by neměli v letních měsících zapomínat na různá napajedla a koupadla na svých zahradách. V zimních měsících při nedostatku potravy ptáky přikrmujeme a v letních měsících zase ptákům umožňujeme se napít a vykoupat. Obzvláště v parných dnech, kdy dlouho neprší, přístup k vodě potřebují. Voda je pro ptactvo velmi důležitá a bez vody vydrží kratší dobu než bez potravy.

Jednoduché napajedlo by mělo být hluboké do 5 cm, aby ptáci mohli do něho vstoupit a vykoupat se. Stačí použít větší misky pod květináče, do kterých podle potřeby vložíme oblázky. Čím větší průměr celého napajedla, tím lépe, nemusí však být větší než 60 cm. Takové napajedlo se dobře udržuje a vodu můžeme vyměnit i několikrát za den podle počasí. Nejlépe je vodu vyměnit po vykoupání, aby ptáci nepili vodu znečištěnou. Do vody na pití můžeme přidat i různé vitaminy a minerály. Do vody na koupání různé přípravky proti parazitům. V blízkém okolí koupadla by měl být nějaký keř, kam se ptáci mohou po vykoupání uchýlit, než oschnou a jsou schopni letu. Napajedlo by od keře mělo být ve vzdálenosti asi 20 m, aby ptáci mohli zpozorovat blížící se nebezpečí v podobě číhající kočky, případně jiného nepřítele. Na koupající se ptáky je také hezký pohled a oni si koupel při horkém počasí náramně užívají. U koupadla pak můžeme vidět i ptáky, o kterých jsme neměli ani tušení, že v našem okolí žijí. Jedná se především o různé pěnice, které žijí skrytým způsobem. Například pěnici černohlavou slyšíme krásně zpívat, ale vidět ji moc není. Koupadla však bohatě využívá, obzvláště když v okolí není žádný jiný zdroj vody.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře