Penanti, elegantní skvost každé voliéry

Penanti, elegantní skvost každé voliéry

Jak již napovídá latinský název Platycercus elegans, jedná se vskutku o elegantní papoušky původem z jižní a východní Austrálie a v délce 33 až 36 cm. Pro svoji nenáročnost a ochotu zahnízdit už v jednom roce a prakticky v jakýchkoli voliérách patří mezi první papoušky, které si začátečníci pořizují. V současné době je již známo hodně mutací, a tak jsou penanti mnohdy i zatracováni, když se početné odchovy nedaří prodat tak rychle, jak by si mnozí chovatelé přáli. Někteří preferují přírodní ptáky a jiní se zase vyžívají v genetice a snaží se o odchov určité mutace. A jelikož se každému líbí něco jiného, jsou právě penanti ideální pro to pravé chovatelské vyžití.

Základní údaje

Latinský název:                Platycercus elegans

Výskyt:                Austrálie

Snůška:                4–9 vajec

Inkubační doba:               20–24 dnů

Opuštění hnízda:             35. den

Kroužkování:     8.–10. den

Kroužek:             6,0 mm

Vletový otvor v boudě:                10 cm

Penanti v mém chovu

Před třiceti lety jsem zakoupila první (tehdy přírodní) penanty a po zebřičkách, andulkách a agapornisech to byli moji první „velcí“ papoušci a já jsem z nich byla unešená. A ačkoliv se sortiment mnou chovaných druhů papoušků lety různě obměňoval, penanti byli, jsou a určitě budou druhem, který v mých voliérách chybět nikdy nebude. Po letech, kdy jsem odchovávala přírodní penanty, nastal čas na změnu a přibyli penanti v barvě modré. A jak už to bývá, začala jsem časem pokukovat po skořicích. Páry jsem měla sestavené tak, že sameček byl skořicový a samička obyčejná, takže když jsem při kroužkování objevila červené oči, bylo jasné, že uvedené mládě bude samička. I tato skutečnost byla pro mě přínosem. Poté jsem zakoupila štěpáky na barvu a čekala, zda se mi povede odchovat mládě jiné barvy než červené či modré. Po třech letech se mi konečně povedlo odchovat stříbrné, pak žluté a stříbrné skořice. Ten pocit, když kontroluji mladé a zjišťuji, jaké barvy budou, je nádherný a stále mě naplňuje velkým chovatelským uspokojením. No a poté jsem zatoužila po strakách. Nyní mám v chovu straky modré, červené i oranžové, a dokonce už odchovávám i straky tříbarevné. Další mutace jsem si zakázala. Stejně by už ani nebyly kam dát.

Pro a proti chovu penantů

Pro chov penantů mluví mnoho argumentů. V první řadě je to fakt, že pohlavně dospívají už v jednom roce, takže se dočkáme odchovu mnohem dřív než u jiných druhů velkých papoušků, kteří většinou zahnízdí až po třetím roce věku. Dalším kladem penantů je to, že jsou poměrně tiší, a neměli by tedy vadit ani nepříliš tolerantním sousedům.

V neposlední řadě je přínosem, že to jsou velice otužilí ptáci a mohou se i v našich podmínkách chovat celoročně ve venkovních nevytápěných voliérách.

Ještě bych přidala (aspoň za mě) fakt, že samičky penantů jsou až na malé výjimky skvělé a oddané mámy, které se příkladně starají o svoje potomstvo. Za celou dobu mého chovu se mi pouze jednou vyskytla samička, která mladé sice vyseděla, ale nekrmila.

Proti v současné době hovoří snad jen momentální „přetlak“ na trhu, ale věřím, že ten, kdo podlehl kouzlu penantů, jim zachová svou přízeň a budou mít v jeho chovu i nadále své místo.

Kombinace mutací

Jednotlivé mutace lze samozřejmě různě kombinovat a výsledky bývají leckdy překvapivé, neboť málokdy si můžeme být jisti tím, na co námi pořízený penant štěpí a z jakých rodičů vlastně pochází. Mám na mysli především ptáky zakoupené různě po burzách. Při odběru přímo u chovatele má nakupující většinou možnost vidět chovný pár, z něhož uvedený jedinec pochází, a může si tak udělat celkem solidní představu o tom, co z jakého spojení odchová.

Při sestavování chovných párů záleží hlavně na tom, jaký máme chovatelský záměr a cíl, a nákup pak lze našemu cíli podřídit. Mně osobně se nejvíc zamlouvají tmavé výrazné barvy (penant je podle mě krásný díky své zářivé základní barvě v kontrastu s kresbou) a toho mohu dosáhnout právě u dominantních strak. Avšak kombinace dominantní straky se skořicovou kresbou už potlačí onen jasný kontrast a výsledný odchov již není tak přitažlivý. Naproti tomu spojení žluté či stříbrné barvy se skořicovou dává odchov silných, mohutných a skvěle vybarvených ptáků – a i v současné době hodně žádaných.

Mutací je ovšem mnohem a mnohem více, než může jeden chovatel obsáhnout – jen namátkově ještě kromě základních, skořicových a dominantních strak to jsou pastely, fallow, lutina, albina, recesivní straky, creme–ino a nejspíš ještě mnoho dalších mutací a vzájemných kombinací. Zcela jistě si každý chovatel může vybrat tu „svoji“ barvu i kombinaci a následně se těšit z přesně takových odchovů, jaké si přál.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře