Klece na burzách


Tento článek vznikl jako soubor připomínek v reakci na debatu vedenou pod stejným názvem téma na iFauně (anonymní diskuse). Předesílám, že nejsem členem ani sympatizantem žádné z velkých chovatelských organizací (ČSCH, KPEP, ACHEP) a jedná se jen o mé soukromé postřehy a připomínky. Ale k věci.

Základním faktem, který vidíme asi všichni, je stav prodeje ptáků na našich burzách. A ten je mnohdy otřesný. Zdá se, že chovatelů, kterým to vadí a mají snahu o zlepšení, přibývá. To je dobře. Jejich snaha není zatím podložena žádnou autoritou, a jak je vidět, jsme v Čechách, bez ní se to neobejde. Přesto jsem přesvědčen, že dohoda na zlepšení stavu burz by možná byla. K tomu se ještě dostaneme. Pokusím se proto některé připomínky, a někdy bych řekl až výkřiky, vyvrátit pomocí argumentů.

Pouze bodovačky

Tento názor je rozšířený, ale mylný. Běžná opatření k nápravě mají své parametry. Jde o to, aby prostor, ze kterého dochází k prodeji, byl přiměřeně velký, byl v něm umístěn přiměřený počet ptáků, zvířata měla přístup ke krmivu a nápoji a tento prostor byl čistý. Je pravdou, že bodovačky tomu odpovídají asi nejlépe. Nikde ale není napsáno jen bodovačky. Pokud budou uvedené podmínky splňovat patrové přenosky, je to také v pořádku. Zásadní je čistota a přiměřené množství ptáků v přiměřeném prostoru.

Záměrně používám slovo „přiměřený“. Jde o to, že je ještě čas, aby obsah tohoto slova naplnila shoda širší chovatelské veřejnosti, a to ve formě řekněme návrhu k připravovanému zákonu nebo vyhlášce. Pokud tento čas mine, naplní obsah tohoto slova někdo jiný – státní úředník, „ekoterorista“, příkaz z Bruselu? To se asi chovatelům bude líbit ještě méně.

Zranění a stres

Několik přispěvatelů se domnívá, že při takovémto umístění hrozí větší pravděpodobnost úrazu nebo vzniku stresové reakce. To nelze vyloučit nikdy. Na druhou stranu, chovám a prodávám z bodovacích klícek drobotinu již asi 10 let. Za tu dobu se mi nestalo, že by se nějaký ptáček zranil nebo uhynul v důsledku stresu. Ptáky umisťuji do prodejek odpoledne před cestou na burzu, mají tedy určitý čas si zvyknout. Stresový faktor lze do určité, a to překvapivě vysoké míry eliminovat přípravou ptáků na prodej. Běžně podávám 3–5 dnů před akcí ptákům preparát, který je nabízen pod názvem elektrolyt (výrobky tohoto typu). Postačí se zeptat chovatelů poštovních holubů, kteří jej dobře znají. Také pouhým naskladněním normálního počtu ptáků do normálního prostoru, přístup k vodě a krmivu sníží pravděpodobnost stresu o další procenta v řádu desítek. Vozím s sebou maximálně 3 boxy, tedy 12 bodovaček – to dle mého názoru představuje maximálně 24 kusů drobotiny.

Strašení zákonem nebo Bruselem

Poznámky tohoto typu mám nejraději. Vznikají snad pouze na anonymní diskusi, protože pod to by se asi těžko někdo podepsal.

Nejedná se o strašení, ale o realitu. Představa mnoha chovatelů se pohybuje ještě stále 10–15 let v minulosti. Stav je bohužel takový, jaký je. I když se nám mohou zdát nařízení z Bruselu hloupá, ve vztahu k chovu exotických ptáků (a ona většinou opravdu hloupá jsou), mají jednu základní vlastnost. Jsou platná pro celou EU. Někde hned, jinde trochu později, ale časem všude. Existuje totiž předpis, který stanoví, že rozhodnutí komise EU musí být ve všech členských státech implementováno v plném rozsahu nebo mohou být podmínky v národním nařízení ještě tvrdší. Ne benevolentnější. Pro implementaci existuje tzv. přechodné období, které může mít různou délku, ale nařízení v závěru platit musí nebo je může národní orgán ještě zpřísnit. Řekl bych, že v žádném případě nejde o strašení, pouze o popis reality.

Mně nikdo nebude nařizovat, jak mám ptáky prodávat

Názory tohoto typu mi také působí radost. Již současná legislativa dává kontrolním složkám (SVS, KVS – státní a krajská veterinární správa nebo ČIŽP) dostatečný prostor nejen pro kontrolu, ale i postih. Navíc od ledna 2014 platí NOZ (nový občanský zákoník), kde došlo ke změně právní kodifikace zvířete. Zvíře již, zaplať bůh, není věc, ale živý tvor s nejrůznějšími potřebami, které chovatel musí respektovat. A nevím, zda 20–30 zebřiček namačkaných na ploše 20×10 cm nemá potřeby vyšší. Nehledě na čistotu uvedeného prostoru. Přepravku čistil naposledy truhlář na hoblovce, když ji vyráběl. A takových případů jsou na větších burzách desítky. Změna kodifikace je pochopitelně správná, ale bylo by dobré, aby si to uvědomila i část chovatelů – „špindírů“. Je to i v jejich zájmu. Postih je nemalý. Jinou věcí je, že není ze stran uvedených orgánů využíván – zatím.

Budu prodávat před vchodem

To je časté a velmi roztomilé řešení. Nu, v Čechách to možné pravděpodobně je. Zkuste to ale udělat v Nizozemsku, Belgii nebo Německu. Prodej na veřejném prostranství je zakázán – obecně, a pokud chce někdo prodávat, musí mít povolení místního úřadu nebo úřadů. Takže tento prodej by se nemusel vyplatit. To platí i u nás. Řada chovatelů si jistě vzpomene na městské strážníky, kteří se snažili eliminovat takovýto prodej v Uherském Hradišti, když byla burza v tělocvičně. Takže při tomto typu prodeje je byznys nejistý a člověk se může dostat i do prodělku. Zvláště je-li pokutován v eurech.

Zdlouhavý přístup na burzu

Řada přispěvatelů se domnívá, že případná kontrola velikosti prostoru a počtu ptáčků v něm by zabrala hodně času a pak vzniknou fronty. Jezdím dnes prodávat převážně do Německa, mám to z Plzně blíž. Musím říci, že je to mýtus. Kontrola např. ve Straubingu trvá, i se zaplacením, 1–2 minuty. Možná že mají němečtí pořadatelé jiná časová měřítka, to nevím, ale mají příjem dobře organizovaný, a to vím.

Vše se hodí na pořadatele

Také velmi zajímavý názor. Na pořadatele je toto „hozeno“ již z merita věci. Pokud já, jako chovatel, upozorním kolegu chovatele na burze, že prodává ze zahumusené přenosky a má tam našlapáno moc ptáků, je pravděpodobné, že mě pošle někam a bude vesele prodávat dál. Nanejvýš jej naštvu opakovaně a pak se, v lepším případě, posune někam jinam. V horším budu inzultován. Nic se nestane a bude prodávat dál. Pokud mu totéž řekne pořadatel, bude také patrně poslán někam. Ani tak se nic nestane, pouze s tím rozdílem, že „špindíra“ se zahumusenou a přeplněnou přenoskou se na burzu nedostane, a tudíž tam nebude prodávat. Je to jednoduché – pořadatel je první autoritou, která rozhoduje o stavu burzy. Ve Straubingu (když už jsem se na tuto burzu odvolával jednou) si pořadatelé kontrolují stav průběžně. Upozorní (slušně), aby chovatel dal napáječky, prohlédnou, zda je krmivo, apod. Důvod je jednoduchý. Na burzy nechodí jen chovatelé, ale i kontrolní orgány. Nebudou-li ze strany chovatelů dodrženy stanovené podmínky, žádné další burzy již nebudou!!! Legislativní možnosti jsou i u nás. A odpovědnost nese jak chovatel – „špindíra“ – tak pořadatel. I pokud jde o penalizaci. Pouze u pořadatele by pokuta byla asi vyšší. Je hezké, že chovatel upozorní kolegu, ale pravomoc a zároveň odpovědnost má pořadatel.

Ať se nejdříve podívají na překupníky

Také častý argument. Ten je do určité míry relevantní. V tom smyslu, že hygienická úroveň a zacházení s ptáky jsou u některých výkupčích také hrozné. V tom se s tímto názorem shoduji. Na druhou stranu je to asi vše, co s tím lze dělat. Předpisy pro burzy se vztahují na prodávající. U kupujících se na to trochu pozapomíná (i když platí citovaný NOZ). Druhým faktem je to, že podmínky pro transport jsou dány jinými předpisy (ty vytváří a navrhuje IATA – sdružení leteckých dopravců). A tyto podmínky většina výkupčích splňuje. Navíc se jedná buď o právnické osoby, nebo osoby fyzické, ale podnikající, tudíž v podstatě také právnické. Poměřovat je s chovatelskou veřejností, v tomto směru, je zavádějící.

Mohl bych pokračovat dál, ale nechci unavovat čtenářstvo Fauny dalšími perlami. Nicméně vidím možnou dohodu a s ní i řešení tohoto problému. Chovatelská veřejnost je v současné době rozdělena – ve vztahu k tomuto problému – asi na tři části. Jedné stav na burzách vadí. Druhé části - „špindírům“ – naopak vyhovuje. Asi nejpočetnější je skupina chovatelů, kterým je to jedno.

Kudy na to?

Část chovatelů, kterým stav vadí, není třeba o ničem přesvědčovat. Ti prodej realizují v pohodě, ve slušných podmínkách. Skupinu „špindírů“ také nemá cenu přesvědčovat – nejde to. Jsou přesvědčeni, že způsob prodeje svých ptáků si určují pouze oni a nikdo do toho nemá co mluvit. Takže působit se dá pouze na skupinu chovatelů, kteří o tomto problému neuvažují, nebo jde mimo ně. Velká část z nich ale také prodává své ptáky v odpovídajících podmínkách. Zde bych viděl jednu možnost. Ti, jimž stav vadí, by se měli snažit získat na svoji stranu slušné chovatele, kteří se prozatím o tento problém nestarali.

Jak na to?

Pokud dojde ke shodě většiny chovatelské veřejnosti na tom, že je třeba stav prodeje na burzách zlepšit, a já věřím, že k této shodě dojde, je řešení celkem jednoduché. Zásadní roli v něm musí hrát pořadatelé burz, rozhodující jsou pak tři největší burzy (podle abecedy) – Kladno, Přerov, Týniště nad Orlicí. Ostatní, menší burzy a jejich pořadatelé, se přidají. Ti mohou zamezit vstupu „špindírů“. Jak jsem napsal, tuto skupinu chovatelů nelze přesvědčit. Proto je jedinou možnost represe – nepouštět je na burzu! A to může učinit jen pořadatel.

Chápu pořadatele, že musí platit nájmy prostor, lidi na zajištění chodu burzy, a tak mají obavy z menšího počtu návštěvníků. Myslím si, že tato obavy mají opodstatnění pro jednu, maximálně dvě burzy. Pak se počty návštěvníků vrátí do starých kolejí, bez „nejzatvrzelejší části špindírů“. Pořadatel si pak musí položit otázku, zda se burza bez těchto lidí obejde, nebo zda jejich absence není nakonec pro burzu přínosem. Myslím si, že bez těchto „pseudochovatelů“ se obejde každá burza.

Co tedy udělat?

Cest k realizaci záměru bývá vždy víc. Osobně jednu vidím. Na druhou stranu nemám patent na rozum a ani si to nemyslím. Takže uvedený názor je jenom jednou z možností. Tím je třeba začít, aby si každý jednotlivý chovatel, ať organizovaný kdekoli, nebo neorganizovaný nikde, uvědomil, že je součástí toho, co zde nazývám „širokou chovatelskou veřejností“. Podle stavu celku je pak nahlíženo i na něj – kladně, nebo záporně a naopak. Tím chci říci, že každý účastník burzy má právo se k jejímu stavu vyjádřit. Už tím, že tam bude jezdit rád nebo nebude jezdit vůbec. A myslím si, že to je nejsilnější možná forma projevení názoru. Druhým krokem pak je „dát hlavy dohromady“ a vymyslet parametry, které budou vyhovovat většině. Za sebe si myslím, že nejvhodnější jsou bodovačky. Jde ale jen o můj názor. Proč by stejně vhodné nemohly být přenosky určitých rozměrů s možností krmení a napájení? Považuji za nutné, aby konečná dohoda vyhovovala většině chovatelů. Asi není reálné vyhovět všem. Pro tuto diskusi by byl nejvhodnější některý portál – Fauna, Exota nebo web některého z chovatelských klubů apod.

Před časem se mi zdálo, že se o něco podobného pokusí ACHEP. Dnes jsem přesvědčen, že způsob komunikace asociace s chovateli neposunul tuto problematiku nikam. Prostě proto, že nebyla s širší chovatelskou veřejností konzultována, určitá koncepce jí byla prostě oznámena. To nebyla, alespoň dle mého názoru, nejvhodnější forma komunikace. Za nejlepší cestu bych považoval setkání velkých chovatelských organizací – KPEP, ČSCH – a různých specializovaných klubů na jedné straně a pořadatelů burz, především těch velkých (Přerov, Týniště, Kladno), ale i menších na straně druhé. Opět nemusí jít o jednání fyzické (i když by asi bylo lepší), ale třeba i virtuální, na některém z výše uvedených portálů nebo webů. Pravidla vzešlá z této širší diskuse by pak sloužila jako podklad pro připravovanou legislativní úpravu ve vztahu k prodeji zvířat ze zájmových chovů.

Jak jsem napsal již nejednou, tuto možnost vidím já, ale jistě to není možnost jediná. Může existovat několik lepších řešení. Zásadní je začít nějaké hledat a dohodnout se na něm. Za sebe jsem připraven napomoci každému rozumnému opatření, které bude sledovat zlepšení podmínek prodeje ptáků na burzách. Je podstatné, aby vytvořené podmínky prodeje vyhovovaly těm nejdůležitějším – tedy ptákům.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

21.5.2015 17:06

Súhlassmajlík

18.5.2015 08:02

Dobrý den. Naprostý souhlas z Michalem protože přesně vystihuje problém burz.

15.5.2015 11:37

Zdravím kolegové,

je to tak, že není třeba vymýšlet další řády. Stačí když na všech burzách výstavách atd budou pořadatelé vyžadovat a dodržovat to základní. Přiměřenou velikost (to je snad jediné co by mělo být na papíru), vybavení a čistotu. Na tom se jistě můžou pořadatelé domluvit sami mezi sebou. Takže jediná věc je začít.

Držím palce.

15.5.2015 11:24

Souhlasím s příspěvkem pana Víta

15.5.2015 10:37
15.5.2015 09:58

Dobrý den.

Stejný postoj k problematice úrovně burz mám i já, přestože jsem za něj byl na diskuzním fóru mnohokrát napadán. Mnohdy dost nevybíravě a hrubě. Přesto si na svém názoru stojím a děkuji panu Vítovi, že se této iniciativy ujal.

S pozdravem Ing. Miroslav Zedlitzer.