Parazité v peří

U ptáků popisujeme v peří a na kůži mnoho parazitů. Hodně chovatelů trápí stav peří jejich ptáků a správně nejdříve pátrají po parazitech. Pro hrubý přehled uvádím systematické zařazení.

Třída: Arachnida – pavoukovci

Řád: Acarina roztoči

Sem patří původci vápenky, čmelíci, perohubi.

Třída: Insecta – hmyz

Řád: Phthiraptera – vši a všenky

Sem patří péřovky, luptouši.

Pro zjednodušení se tedy budeme zabývat roztoči a všenkami.

RoztočiAcarina

Někteří roztoči sají krev, jiní se živí peřím nebo pokožkou. Nebývají druhově specifičtí, to znamená, že se přenášejí z jednoho druhu ptáka na jiný. Někteří žijí na ptácích trvale, někteří spíše v prostředí. A proto při léčbě nebo prevenci musíme zahrnout i prostředí. Velikostí jsou od mikroskopických rozměrů až po 1 cm.

Asi nejčastěji se lze u ptáků setkat s vápenkou. Rod Knemidocoptes (čeleď Knemidocoptidae) parazituje v rohových vrstvách kůže, kde vrtá chodbičky. Měří do 480 µm, takže pozorovat lze jen pod mikroskopem. Často jsou léze na končetinách, kdy rohové šupiny odstávají, nohy hrubnou a zvětšují se, bělají. Odtud vápenka. U papoušků jsou léze často na hlavě, kolem zobáku, ale stejně tak na končetinách. V malochovech drůbeže, ale i u papoušků je vápenka běžná.

Existují i roztoči parazitující v trachei, vzdušných vacích a plicním parenchymu drobných pěvců – Sternostoma tracheacolum (Rhinonyssidae). To jen na okraj, nepatří to do peří. Léčba je však podobná.

Uvnitř brků ptáků žijí také roztoči, mají nepříliš známý, ale pěkný název – perohubi (Syringophilidae). Napadené brky postupně získávají tmavé zabarvení způsobené trusem a zbytky těl roztočů. Při pelichání opouštějí perohubi staré brky a vnikají do nových. Perohubovitost se projevuje částečnou nebo úplnou ztrátou peří a pak roztoči přežívají v pahýlech brků, některé druhy i v kůži. Například u kanárů i jiných ptáků se popisuje druh žijící uvnitř brků – Dermoglyphus (Dermoglyphidae).

Parazité, které nazýváme čmelíci (Dermanyssidae), sají krev. Jsou velmi známí, protože jsou hojně rozšíření. Můžeme jmenovat čmelíka kuřího (Dermanyssus gallinae) nebo čmelíka vlaštovčího (Dermanyssus hirundinis). Jejich velikost je do 1 mm a na hostiteli, tedy na ptácích, se vyskytují jen v době sání krve, nejčastěji v noci. Vajíčka kladou v prostředí. Ruší ptáky během spánku, při masivním napadení dochází v důsledku ztráty krve až k anémii, někdy až ke smrti hostitele. Najít roztoče na ptácích ve dne nebývá zpravidla možné, lze je přistihnout na mláďatech v hnízdech, najít v budkách nebo jiných částech chovatelského zařízení. Případně lze pozorovat ptáky v noci.

Mezi parazity, které lze objevit na ptácích, patří i klíšťáci (Argasidae). Klíšťáci (Argas spp.) jsou velcí 0,5–1cm, jsou podobní klíšťatům a sají ptákům krev během jejich spánku. Vajíčka kladou do prostředí, ale larvy žijí přichyceny v peří ptáků, zejména pod křídly, kde sají krev. Po nasátí larvy odpadnou a až do dospělosti sají krev jen příležitostně.

Všenky

Dříve tvořily samostatný řád, dnes tvoří vši a všenky řád Phthiraptera. Jsou to permanentní hostitelé s hostitelskou specifitou. Mimo hostitele přežívají 1–2 dny. Živí se kožním epitelem a organickým detritem (vši sají krev a parazitují výhradně na savcích). Jsou pouhým okem viditelné, ploché, obvykle měří do 3 mm. Nahryzávají peří, které se pak často láme. Pozorujeme poškození, vypadávání peří, snížení snášky a hubnutí.

Do této, dnes již neformální skupiny patří péřovky (podřád Ischnocera) a luptouši (podřád Amblycera).

Drobné všenky parazitují v peří ptáků, vajíčka jsou obvykle nalepená v dolní třetině per blízko brků. Jsou málo pohyblivé, přenos bývá obvyklý jen při fyzickém kontaktu dvou ptáků. Například při páření nebo z rodičů na mláďata v hnízdě. Někdy se nechají přenášet na hmyzu z čeledi klošovitých.

Patří sem mezi holuby dost rozšířený čmel hůlkový (Columbicola columbae). Měří 2–3 mm, je velmi úzký, hůlkovitého tvaru. Vyskytuje se především na přední části těl holubů. Žije v praporu peří mezi paprsky.

U drůbeže můžeme zaznamenat Menacanthus stramineus, což je všenka, která napichuje drobné peří a živí se krví prosakující z těchto ranek. Je tedy částečně hemofágní. Vyskytuje se hlavně v oblasti kloaky, je viditelná na kůži mezi peřím.

Druhů péřovek a luptoušů je opravdu mnoho. Protože jsou druhově specifické, s trochou nadsázky lze říci, že každý druh (nebo alespoň rod či skupina) ptáků má svou všenku.

Klinický význam parazitů v peří

Jak je patrné z předešlého přehledu, ptáci mají mnoho parazitů v peří. Rozdíly mezi roztoči a všenkami, které prakticky stojí za zmínku, jsou tyto:

Roztoči Všenky

• dokážou dlouho přežívat v prostředí               • žijí trvale na hostiteli, mimo něj brzy hynou

• jsou mezidruhově přenosní                     • jsou hostitelsky specifické

Ptákům parazité škodí tak, že je ruší, způsobují jejich neklid, klesá tedy snáška, zhoršuje se stav peří a v případě, že se přemnoží, mohou způsobit těžkou anémii (krev sající roztoči) nebo takovou ztrátu peří, že znemožní termoregulaci nebo schopnost letu. Při silných invazích mohou způsobit i smrt hostitele (což ale primárně nechtějí, musejí se pak stěhovat).

Diagnostika

Roztoče nemusíme nalézt vždy na ptácích, mohou se zrovna nalézat v prostředí. Všenky na ptácích obvykle nalézt lze, některé se pohybují rychle, některé se na peří drží, jsou málo pohyblivé a lze je snadno přistihnout. Všenky lze vidět pouhým okem, roztoče někdy také, některé druhy roztočů však jen pod mikroskopem. Infekce se dá předpokládat i jen podle klinických příznaků, druhu ptáka, způsobu chovu atd.

Prevence a léčba

Dostáváme se k bodu, který chovatele nejvíc zajímá. Není špatné si uvědomit, zda parazit, se kterým máme tu čest, je roztoč, nebo všenka. Roztoči se hubí hůře, s všenkami je to jednodušší. Je vhodné kombinovat různé druhy přípravků, efekt je pak nejlepší.

Pokud se jedná o roztoče, je nutné likvidovat parazity jak v prostředí, tak na ptácích.

Přípravky na bázi insekticidů je třeba aplikovat v rozumné dávce. Pokud je dávka příliš vysoká, může ptákům ublížit. V rozumném dávkování jsou však bezpečné. Před léčbou i prevencí je vhodné konzultovat problém s ptačím veterinářem. Ke každému případu je třeba přistupovat individuálně. Dle druhu, intenzity výskytu parazitů, ročního období atd.

Mezi insekticidy patří:

Permethrin, cypermetrin – jsou obsaženy v řadě přípravků: Bio kill, Arpalit, Neostomosan, F10 sprej s insekticidem, Rebel čmelíkostop atd. Obvykle se používají jako postřik, existují i ve spot-on formě.

Fipronil – je účinný na všenky, na roztoče jen omezeně. Obsahují ho: Frontline, Effipro a možná i další spreje.

Avermectiny – patří sem Ivermectin, Doramectin, Moxidectin a další. Praktické je použití injekčních přípravků nanesením na kůži. Jsou i produkty určené pro ptáky do vody, ty ale u nás nejsou registrované (S76, Scatt atd.) V Čechách používáme „off label“ nejčastěji přípravky pro skot, prasata a jiná hospodářská zvířata. Do vody, jako kapku na kůži (spot-on) do spreje atd.

Nechemické přípravky:

Esenciální oleje – Acariflash, který ptáci pijí nebo přijímají na krmivu; lze použít i jiné přípravky nebo jednoduše mátový čaj (ve kterém se také koupou).

Jemné částečky křemičitanů – přípravek Acaritec, M-mite. Drůbež se v nich může i popelit, mohou se aplikovat postřikem na prostředí, což je zásadní.

Ořešákové listí – jeho použitím do hnízd se nedá nic zkazit, ale rozhodně na ně nelze spoléhat.

Insekticidů je dnes na našem trhu nepřeberné množství, některé fungují lépe, jiné méně. Přípravky s křemičitany nebo esenciální oleje lze rozhodně doporučit jako prevenci a součást léčby, nemusíme přitom myslet na rezidua ve vejcích, případně na zdraví mláďat, která se z vajec mají líhnout. Pokud se parazitů nemůžeme zbavit, asi děláme něco špatně. Pravdou však je, že léčba může být dost náročná na čas i peníze, proto je vhodné investovat do prevence.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

20.8.2016 21:17

ja s týmto problémom bojujem už 3 mesiace. mením postreky, denne vypaľujem horákom, kúpem sliepky. pomaly toho ubúda, ale je to mravenčia práca. skúsim ešte prerobiť výbehy tak, aby sa mi tam nedostali vrabce, ale ak to nepomôže budem asi musieť zrušiť chov. čo by ma veľmi mrzelo.

16.8.2016 20:48

Dobrý den..jen k tomu ořechovému listí..nevadí když ho papoušci budou i oštipovat a jíst??? nemůže jim z toho být zle třeba? a dávala jsem roselám i bylinkové Papendo..to prý taky pomáhá..ale spíše asi na vnitřní parazity...no jak je to s tím listím prosím tedy..děkuji Lenka