Vnitřní parazité u ptáků
Životní cyklus parazitů
• Životní cyklus může být přímý – vajíčko parazita je vyloučeno ptákem do prostředí a po době dozrání vajíčka (za 2–3 týdny) je infekční i pro téhož ptáka. Takový cyklus má třeba škrkavka.
• Nepřímý cyklus má například tasemnice, která potřebuje mezihostitele. Pták tedy vyloučí vajíčko, to musí sníst třeba housenka, a teprve když tuto housenku (zase za nějakou dobu) pozře pták, je nakažen. Vajíčko pro ptáka infekční není.
Zkrátka škrkavky to mají mnohem jednodušší, namnoží se relativně rychle a velmi jednoduše, a proto papoušky v zajetí trápí především ony. Z toho vyplývá, že úplně nejjednodušší prevence je co nejčastěji ptákům uklízet, abychom parazitům ve formě vajíček nedali možnost dokončit jejich životní cyklus. Je jasné, že ptáci, kteří chodí často hrabat na zem (australští), jsou začervení nejčastěji.
Co ptáky nejvíc trápí?
Škrkavky (Ascaridia)
To jsou právě ti parazité, které si každý chovatel pod pojmem „červi“ představí. Jsou několik centimetrů dlouhé, špinavě bílé. Málokdy je však škrkavka v ptačím trusu viditelná. K jejímu nalezení je třeba trus pořádně rozetřít a prohlédnout, ale dospělci jsou viditelní v postatě jen po odčervení. K určení, zdali je, nebo není pták začervený, je nutné mikroskopické vyšetření trusu na přítomnost vajíček! Škrkavky žijí v tenkém střevě a můžou jich tam být až desítky. Pták, který je začervený, může být hubený, načepýřený, ospalý, příznaky jsou tedy velmi nespecifické. Může být ale i v perfektní kondici a s peřím uhlazeným. Vykazuje-li tedy pták příznaky nemoci, je třeba mezi prvními udělat i parazitologické vyšetření. I na první pohled zdravím překypující pták však může být značně začervený, proto je nutné parazitologické vyšetření nepodceňovat a stále opakovat. Škrkavky mají přímý vývojový cyklus. Od okamžiku vyloučení vajíčka trusem do té doby, než je infekční, uplynou přibližně 2–3 týdny. Uklízíme-li tedy pravidelně voliéry alespoň 1× týdně, snižujeme tím značně riziko znovuzačervení. Než larvička, která se ve střevě z vajíčka uvolní, dospěje do věku, kdy zase produkuje vajíčka, uplyne další měsíc až dva. Dospělá škrkavka může žít až jeden rok. Pokud tedy ptáky odčervíme jednorázově 2× ročně, jak je mezi chovateli zvykem, a ještě k tomu voliéry důkladně a často neuklízíme, nemá odčervení téměř žádný efekt.
Kapilárie (Capillaria)
Většinou mají přímý, některé druhy i nepřímý vývojový cyklus. Jsou velmi tenoučcí, nitkovití, pouhým okem v trusu i při pitvě prakticky nenalezitelní. Vajíčka v mikroskopu jsou ale vyloženě krásná a typická. Opět nějakou dobu trvá, než je vyloučené vajíčko infekční a než jsou z larviček dospělci schopní klást vajíčka. Doba je to o něco kratší než u škrkavek. Mohou být nejen v tenkém střevě, ale například i v předžaludku.
Z dalších červů mohou ptáky trápit i tasemnice, které ale mají vždy nepřímý životní cyklus, takže udržet se v chovu znamená mít tam svého mezihostitele. Papoušky obecně netrápí tolik jako špačkovité ptáky, hrabavé ptáky atd.
Jak se zbavit vajíček?
Pouze pravidelným a častým úklidem voliér. Vajíčka jsou velmi odolná, příliš jim nevadí ani zima, ani dezinfekce. Nejvíce pomáhají vysoké teploty přes 80 °C, a především slunce. Stinná venkovní voliéra je tedy rájem pro parazity, protože je obtížně čistitelná. Nejlepší je pustit do ní slunce, a především pouze ptáky, kteří prošli karanténou, v níž byli vyšetřeni, případně důkladně odčerveni. Vnitřní voliéry je vhodné pravidelně umývat tlakovou horkou vodou nebo často měnit substrát. Je-li to proveditelné, můžeme voliéry ožehnout ohněm. Z hlediska parazitů jsou nejlepší závěsné voliéry, které však nejsou tak estetické a ptákům obecně radost neudělají. Ti, kteří se rádi hrabou v zemi, stejně chodí dole po pletivu a požírají nepropadlý trus. Takže: vysoké teploty a úklid.
Jak se zbavit dospělců?
Někteří chovatelé používají přírodní prostředky, hlavně bylinky. To je chvályhodné, většinou docela efektivní, ale nikdy spolehlivé. Komerčně vyráběných léků na odčervení je celá řada. Žádný z nich však není bez vedlejších účinků. Měli bychom je používat zodpovědně – tedy ne zbytečně, ale vždy ve správné dávce a správných intervalech. Nejlépe bychom měli vědět, zda jsou ptáci opravdu začervení. U dražších ptáků se tedy rozhodně vyplatí dělat parazitologické vyšetření jednou ročně. Pokud z minulých vyšetření víme, že se v chovu parazité vyskytují, ptáků je hodně a parazitologické vyšetření se chovateli „nevyplatí“ kvůli nízké ceně chovaných ptáků, je třeba odčervovat minimálně 4× ročně, pokaždé podání léku opakovat přibližně za 2 týdny (podle použitého přípravku a jeho návodu) a pokaždé následující den velmi důkladně uklidit, nejlépe horkou tlakovou vodou. Je-li to možné, měli bychom preferovat podání přímo do zobáku. Jednotlivě chovaným ptákům i na oblíbené krmivo, které určitě pozřou. Podání do vody s sebou nese riziko poddávkování nebo předávkování. Dávku léku vždy ovlivňuje způsob podání, zdravotní stav ptáka a stupeň začervení. Dávka do vody musí být vždy vyšší, tu je lepší probrat s veterinářem pro konkrétní chov. Špačci patří mezi ptáky začervené nejčastěji a ve vysokém stupni. Někdy je třeba je odčervovat každé 2 měsíce.
Vyjmenujeme si zde jen některé přípravky proti škrkavkám a kapiláriím. Důležité je především dávkování. Příbalové letáky mohou uvádět pro kur dávkování jiné (nižší), to ale vůbec neúčinkuje například na kapilárie. Dodržujte tedy doporučené dávkování, předchází se tím vzniku rezistencí:
Pyrantel (Runcid) – je nebezpečnější, nejšetrnější, ale dražší. 4,5–25 mg/kg do zobáku. Opakovat za 2 týdny.
Fenbendazol (Panacur 2,5% nebo 10%) – podáváme ho vždy mimo dobu přepeřování a odchov mláďat, může být nebezpečný pro slabší a nemocné ptáky. 20–50 mg/kg do zobáku nejlépe po dobu 5 dní a opakovat za 2 týdny.
Ivermectin/Doramectin (Ivomec/Dectomax) – u menších ptáků kapka na kůži, jinak 0,2–0,4 mg/kg do zobáku, opakovat za 3 týdny.
Levamizol (Chemisol) – není příliš bezpečný, lépe se mu vyhnout, snadno se předávkuje! 25–50 mg/kg do zobáku a opakovat za 2 týdny.
Emodepsid + praziquantel (Profender pro kočky) – je to nový přípravek, který se podává na kůži. Dosud se osvědčilo dávkování 0,6 ml/kg na kůži např. mezi lopatky. Je drahý, ale nespornou výhodou je účinnost proti tasemnicím!
Prevence
1/ Při příchodu nového ptáka vždy parazitologické vyšetření v karanténě, případné důkladné odčervení a teprve potom vypuštění do voliéry.
2/ Pravidelný úklid
3/ Při prodeji je vhodné udělat parazitologické vyšetření prodávaného jedince a při pozitivním nálezu důkladně odčervit vhodným přípravkem. Není dobrou vizitkou chovatele, když nový majitel po vyšetření a odčervení zjistí, co vše si pořídil „jako bonus“.
