Zaujal mě článek paní Miluše Bukaiové ve Fauně číslo 10/2016 "Odvrácená tvář chovatelství". Mimo jiné v něm částěčně popisuje odchov vousáka senegalského, který bohužel skončil úhynem ve věku kolem 18 dní. Autorka vyzývá chovatele měkkožravých a hmyzožravých ptáků, aby se podělili o zkušenosti při umělém odchovu. Nějaké zkušenosti mám a vousáky jsme také uměle odchovali, takže jsem se rozhodl napsat tento článek. Při odchovu jde hlavně i o vcítění, které se asi nedá úplně naučit a je prostě dáno do vínku…

Ale teď už k vlastnímu odchovu vousáků a k tomu, kde se mohla stát chyba při popisování odchovu paní Bukaiové. V článku se pokusím porovnat způsob krmení při úspěšném odchovu a při popisovaném způsobu, kdy došlo k úhynu, který však nebyl nijak detailně popsán. Mládě mohlo uhynout i z jiných důvodů, například na bakteriální infekci atd.

Většina vousáků z 81 existujících druhů krmí mláďata donesenou potravou, menší část krmí vyvrhováním. Vousák senegalský potravu nosí. Jen malá mláďata jsou krmena vyvrhováním a tak dostávají trávicí enzymy a lektobacily. Domnívám se, že mláďata po vylíhnutí krmí vyvrhováním většina druhů. Mláďata jsou krmena převážně hmyzem. Větší podíl ovoce se objevuje až před výletem a zřejmě s ním krmí zřídka před otevřením očí (asi 17. den). Donášení potravy ovšem nutně neznamená, že občas nejsou mláďata nakrmena vyvržením. Všechno přesně nevíme.

Krmení mláďat

Při úspěšném odchovu byl použit Nutribirda 21 pro odchov papoušků. Paní Bukaiová použila Handmix Orlux, který je určen jako univerzální pro odchov ptačích mláďat. Myslím, že to je dobrá volba. Používal jsem ho při krmení velmi malých nebo zesláblých mláďat z naší přírody. Někdy zachránil i mláďata rorýsů, když byla úplně vyhládlá a nezvládla by strávení hmyzu.

V daleko větší míře by se mělo přikrmovat hmyzem od 3. dne věku. Nejlepší jsou zavíječi voskoví, ale lze použít i malé cvrčky. Postupně bych přidával i bílé zofobáky, bílé moučné červy i větší cvrčky zbavené nohou. Hmyz musí být mrtvý, narušený. Můžeme ho i spařit. Lze použít rozsekané muší larvy, pokud je ale nenarušíme, procházejí nestrávené. Hmyz máčíme ve směsi, pokud je mládě malé. Při úspěšném odchovu byl podíl hmyzu 4. den věku 1/3 a do směsi se mixovala troška ovoce – banán. Od 7. dne se podával hmyz samostatně a jeho podíl se zvýšil na 60% krmné dávky. Domnívám se, že potrava nemůže být převážně tekutá. Nadochází k přirozené funkci žaludku a dojde k poruše trávení.

Jak mládě roste můžeme přidávat namočené granulky – osvědčili se Beokkorells. Můžeme zkusit vaječnou míchanici s mrkví a trochou vařené rýže, zralý kousek ovoce.

Základem zůstává hmyz, který nadále narušujeme. Směs (Handmix) postupně  krmíme třeba každé 3. krmení (1ml), spíše jako celkový stabilizátor krmné dávky. Mláďata nenapájíme. Může dojít k okamžitému úmrtí po vdechnutí do trachey. Někdy také dochází k sípání a cvakání i k infekci končící úhynem.

Vitamíny a minerálie

Je však dobré namáčet hmyz do vody, s vitamíny. Pro mláďata jsou důležité vitamíny řady B. Celý komplex je v B–Compozitum, Jedenkrát až dvakrát týdně můžeme dát i roztok Promotoru, který obsahuje aminokyseliny nutné k zpracování bílkovin a vitamin AD nutný k vstřebání vápníku.

Je také možné podat jednu kapičku AD3, 1x za 5 dní. Maličká kapička se však nesmí změnit v nic většího. Při předávkování dochází k úhynu. Vápník s fosforem jsem podávali ve formě Biocalu. Lze ho přidat do směsi a nebo na hmyz. Je to sice přípravek pro psy, ale dlouhodobě se osvědčil. Do směsi též 1x za 2 až 3 dny přidáme minerální písek – špetičku pro podporu trávení. Po otevření očí by neměl být problém se zkrmením zofobáka, který je rozpůlený, i když není bílý. Cvrčci bez nohou jsou však lepší. Mají i vyrovnanější poměr vápníku a fosforu. Mládě pozorně sledujeme. Každé nové krmení dáme v malé dávce, abychom viděli, jak je snáší. Musí aktivně otvírat zobáček, žadonit. Nekrmíme násilím, nepřekrmujem. Obecně se tvrdí, že pokud mládě aktivně žadoní, může se krmit, což není tak docela pravda. Některá mláďata žadoní až do přecpání, které může vést až k úhynu.

Na začátku odchovu bychom měli mít přípravky k úpravě trávení jako je Duphalyte, které však používáme uvážlivě, případně i po dohodě s veterinárním lékařem. Neměli bychom podávat větší dávky než 10% až 15 % tělené hmotnosti. Větší opatrnost je nutná u menších mláďat.

V době výletu mohou některá mláďata projevovat menší ochotu k příjmu potravy, přikrčují se atd. Je zajímavé, že to někdy dělají i při líhnutí v líhni, kdy jako rodiče poznali jen člověka. Nemusíme se tím znepokojovat. Vždy včas podáváme misku s potravou, i když se zdá, že o ni nejeví zájem. S mláďaty zacházíme vždy šetrně a nepoužíváme násilí, musí nám plně důvěřovat. Potom se budou chovat přirozeně a to potřebujeme při posuzování jejich stavu.

Na závěr bych uvedl některá „data“ z úspěšného odchovu vousáků senegalských v roce 2000, která se mě přece jen podařilo najít:

Teplota při odchovu

1.–4. den 37,2 C

5. den 36,8 C

7. den 36,5 C

10. den 36,0 C

14. den 35,0 C

Od 1. do 14. dne byla vlhkost v inkubátoru 60 %.

17. den byli ptáci přemístěni z inkubátoru na odchovnu, kde byla teplota 32–34 C. Horské sluníčko denně 10 minut odrazem od zdi.

23. den 28,0 C

30. den 25,0 C

36. den 22,0 C ptáci přemístěni do klece

Od 49. dne samostatný příjem potravy, konec dokrmování.

Váha

6. 11. 5,9 g a 6,1 g (líhnutí)

13. 11. 12,1 g a 16,2 g

17. 11. 27,3 g a 34,2 g

10. 12. 90,0 g a 90,0 g

Krmení

1. den 6. 11. – první krmení po 12 hodinách od vylíhnutí po vstřebání žloutkového váčku. Nebyl podán fyziologický roztok. Krmivo obsahovalo dvě odměrky Nutribird A21 : 12 ml převařené vody. Krmí se každou 1/2 hodinu. Dávka pouze 3 dílky (40 dílků je 1 ml). V noci nekrmíme.

2. den – do Nutribirdu přidáni mini cvrčci, vymačkaný zofobák.

4. den – podávána smě: 2 odměrky Nutribird : 10 ml vody. Podíl hmyzu tvoří 1/3 krmné dávky ve směsi, krmení každou 3/4 hodinu.

7. den – spotřeba směsi 2,5 ml pro oba. Podáván samostatně hmyz, který tvoří 60% krmné dávky, do směsi je přidáván rozmixovaný banán – 2 gramy.

10. den – ptáci jsou krmeni po 1–1,5 hodině. Do směsi je přidána špetka pískového gritu. Spotřeba směsi klesá, některá krmení je podáván pouze hmyz. Krmení se řídí ochotou otvírat zobáček a žadonit, někdy byla pauza i dvě hodiny.

17. den – hmyz posypán Biocalem, na jednu krmou dávku podávám Vitamix. 17. den dochází k otevření očí. Nutribird dostávají každé 3. krmení, dávka 1,5 ml na jednoho. Dále 3 cvrčci nebo 2 zofáci na jedno krmení. Občas granulka Beokkorells, ovoce

34. den – stále podáván 1ml Nutribirdu, krmeni i ovocem, granulkami Beokkorells, hmyzem.

37. den – Nutribird už nedostávají, přikrmování probíhá každé 3 hodiny.

49. den – konec přikrmování, ptáci samostatně přijímají potravu.

Odchov neproběhl také úplně hladce, ale nakonec jsem se mohli těšit ze dvou krásně opeřených, samostatných a spokojených vousáků – samečka a samičky. Svoje letité poznámky jsem nijak neupravoval, jsou spíše ilustrační. Pro někoho může být trochu matoucí, že se zcela neschodují se způsobem odchovu, který doporučuji v textu článku jinde. Určitá pravidla důležitá pro určitý druh musíme dodržet, aby vůbec přežil. Ale jinak můžou být cestičky k úspěchu rozdílné. Přesný návod neexistuje, vždycky jsou určité individuální rozdíly mezi mláďaty a je na našem citu a znalostech, abychom adekvátně reagovali.

Přeji všem co nejméně umělých odchovů a když už jsou nutné, aby se zdařili.