Téměř neznámý kozlíček polní je vynikající – nejen zelené – krmivo

I přes nynější celoroční dostupnost zeleniny v bohatém výběru je pro každého, kdo má zahrádku a chová exotické ptactvo, výhodou si pěstovat „své“ krmení – nejen proto, že máme jistotu, čím krmíme (pesticidy aj. chemikálie), ale i proto, že to máme doma při ruce, kdykoliv je potřeba. Chtěl bych upozornit na jednu bylinu, která i přes naprostou nenáročnost a vynikající vlastnosti je podle mě málo známá a celkově nedoceněná. Jde o kozlíček polní (Valerianella locusta) z čeledi Valerianaceae (kozlíkovité).

Jednoletá bylina, která je rozšířená v přírodě v Evropě od střední přes jižní a zasahuje až na sever Afriky. Již dávno si jí lidé všimli, když během mírných zim a hlavně brzy zjara, než začne jakákoliv vegetace rašit, jsou k dispozici nápadně tmavozelené lesklé a svěží lístky této přezimující rostlinky. Byla od nepaměti sbírána jako jarní salátová zelenina, začala být i pěstována a v příhodných podmínkách i u nás, zplaněla a vyskytuje se místy ve volné přírodě. Jako většina středomořských jednoletek klíčí v pozdním létě a na podzim, přes zimu roste listová růžice a na jaře začnou vyrůstat květní stvoly. Během jara rostlina odkvete, nasadí semeno a s horkými letními dny odumírá.

Tak se i u nás nejlépe pěstuje – srpnový nebo časně zářijový výsev na záhon je nejlepší. Rostliny bez problémů přezimují, pod sněhem zcela bezpečně, jsou-li tuhé holomrazy, ocení pokrývku chvojím nebo netkanou textilií. Když jsou vysety včas – v polovině srpna, dorostou do zimy pěkné růžice a máme zeleninu a zelené krmení během celé mírné zimy, pod netkanou textilií lze sklízet doslova i pod sněhem.

V loňském roce jsem nestihl všechen kozlíček sklidit a na podzim se na záhoně objevily spousty mladých rostlinek, takže letošní sklizeň mám „nezaslouženou“ pravou nadílku z přírody. I při letošní relativně chladné zimě sklízím (jen co skončily mrazy) již od začátku března nejen do kuchyně – jde opravdu o vynikající zeleninu na salát – ale také do voliér, protože letos nejsou v této době ještě ani smetánky, ani rané jarní bylinky na zelené krmivo.

Jenže tím užití polníčku, jak je někdy také nazýván, nekončí. S teplými dny začne velmi brzy vykvétat a tvoří hojně semene, které je již koncem dubna a v první polovině května v nezralém stavu oblíbené a dobře přijímané všemi drobnými zrnozobými ptáky – nejen kanáry a jinými pěnkavovitými, ale i papoušky. Vytrhávám celé rostlinky – nezbude z nich nic, semena, listy i křehké lodyhy zmizí.

Další, u tak křehké chutné a zjara první rostoucí bylinky pro mě nepochopitelnou vlastností je, že je zcela ignorována plži a slimáky, kteří jinak v této předjarní době likvidují vše, co začíná rašit z půdy. Prostě jim nechutná. Jediný lísteček není okousaný.

Vysejte si na zahrádku kozlíček polní nejen pro své svěřence, ale i pro svou rodinu – dbejte o své zdraví i o zdraví svých svěřenců. Není snadněji pěstovatelné zeleniny, která navíc zabírá záhon v době, kdy se nedá nic jiného pěstovat, a včas jej uvolňuje pro běžné další plodiny.