Jižní Amerikou od Atlantiku k Pacifiku

Další fotografie (7)

O tom, jaké vzpomínky si na danou zemi člověk uchová, často rozhodují drobnosti. Jsme v Peru, do konce naší dovolené, nebo spíš cesty, zbývají čtyři dny, a hledáme hotel ve městě Arequipa. Je tma, jsme už v centru, pomáhá nám navigace. Asi není náhoda, že přesně ve chvíli, kdy omylem vjíždíme do jednosměrky tím špatným směrem, už nás má policajt na motorce. Je odměřený a my se trochu vymlouváme na navigaci. Je taky zvídavý, strká hlavu do auta a ověřuje si, že nekecáme. Když na displeji vidí, jak nás přístroj skutečně zlomyslně navádí do protisměru, ukazuje, ať ho následujeme. Do krásného starobylého ubytování jménem La Hosteria máme doprovod s majáčkem, pak se loučí a jede. Nevím, jaké heslo ctí peruánská policie, ale tak nějak vypadá „pomáhat a chránit“ v praxi.

Park v prachu

Ráno vyrážíme na salinas nad Arequipou. Obnáší to 15 kilometrů nekonečných serpentin do kopce po prašné silnici. Udivuje nás, že dolů proti nám jedou desítky naložených náklaďáků s přívěsy, nekonečná kolona. Jeden z nich řezal zatáčku příliš po kraji, zadní kolo auta a přední kolo návěsu jsou vyvěšené do srázu, kolem zmateně poskakuje řidič. Tohle nemá snadné řešení – jízda dopředu odepíše návěs, couvání auto. Nahoře cedule hlásá: Re­serva Nacio­nal – Salinas y Agua­da Blan­ca. Jenže tady se těží sůl! Před pěti lety byla planina plná jezer s plameňáky, teď je zničená. Zbyla malá stáda lam vikuň, ale příroda dostává zabrat.

Hory a sníh

No nic, jedeme se ubytovat do města Chi­vay poblíž Ka­ňonu del Colca, který chceme na závěr vidět. Cestou překonáváme nadmořskou výšku 4 910 m, světla se obtížně provrtávají hus­tým sněžením a je jen kousek nad nulou. Rá­no je zase hezky a Ka­ňon del Col­ca odkrývá nádherná panoramata. I mladý kondor nad námi prolétl, i když to byl mžik, který davy turistů na tomhle frekventovaném místě sot­va zaznamenaly. Dnes je spíš móda najít si místo někde na kraji srázu a vyfotit se. Holky tu roztahují ruce a hrají si na kondora, s tím si vystačí.

Havárie

Na poslední noc míříme zpět do Arequipy – La Hostería se nám zalíbila. Aby příhod nebylo málo, máme ještě jednu dramatickou ze silnice. Auto před námi chvílemi kličkuje a kousek před Arequipou najednou vybočuje doleva a už letí do svahu vedle silnice, kde se převrací. Provoz je obrovský, ale naštěstí řidič trefil mezeru mezi protijedoucími vozy, ke srážce nedošlo. Okamžitě zastavuje několik aut, my také, máme v posádce lékaře. Tomáš běží asi 50 metrů zpět k autu, snad do pěti minut je na místě sanitka. Uvnitř byly tři děti, vpředu rodiče, všichni viseli v pásech a podle všeho vyvázli bez vážnějších zranění. Naše cesta vzduchem po trase Arequipa – Lima – Paříž – Praha už je mnohem klidnější. Máme nač vzpomínat.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře