Perly v říši hrabavých – bažant bornejský, Polyplectron schleiermacheri (Bruggemann, 1877)

Další fotografie (6)

Klasifikovaný jako ohrožený (Endangered, EN) a uvedený v úmluvě CITES příloha II. První exemplář byl zaslán G. Fischerem z jihovýchodního Bornea do Grand Duke´s Hessian Museum v Darmstadtu. Na počest tehdejšího ředitele Schleiermachera mu bylo přiděleno latinské jméno Polyplectron schleiermacheri. Jedná se o nejvzácnější druh bažanta pavího, jehož populace v přírodě je odhadována pouze na 600–1 700 jedinců. V zajetí je chován velmi vzácně a máme i velmi málo informací o areálu výskytu a životních nárocích na prostředí na Borneu.

Výskyt
Bažant bornejský je endemitem ostrova Borneo (Kalimantan). Zde obývá nížinné lesy do výšky 600 metrů. Dochází tu bohužel kvůli těžbě dřeva a přeměně lesa na zemědělskou půdu a výsadbě plantáží především kaučukových a olejnatých palem k úbytku přirozeného prostředí. Mizí tak i jeho, již v současnosti řídká, populace. Jen mezi lety 1985–1997 bylo na ostrově Borneo vykáceno 25 % původního tropického lesa.

Popis
Délka:    kohout 50 cm;
    slípka 35 cm
Délka ocasu:    kohout 19–20 cm;
    slípka 15–18 cm
Hmotnost:     kohout okolo 550 g;
    slípka asi 400 g
Kohout má zadní část krku, křídla, záda a ocas hnědě zbarvené se světlou kresbou na křídlech. Každé pero má zakončené kovově zbarveným okem, všech 24 ocasních per je zakončeno vždy dvěma oky. Krk, břicho a hrudník jsou černé s modrozeleným leskem. Hlava je stejné barvy a na ní chocholka, která je v době toku výrazně nakloněná nad zobák a má výrazně nafialovělý odstín. Od hrdla se zepředu přes hrudník táhne výrazný bílý pruh. Oči jsou tmavé s modrou duhovkou. Kůže v okolí očí má oranžové zbarvení. Zobák je šedý, nohy také, s ostruhami.
Slípka je drobnější, na nižší noze. Základní zbarvení má stejné jako kohout, pouze o něco tmavší. Oka na peří jsou méně četná a pouze velmi matná, chocholka je menší a vzpřímená, oko tmavé, jeho okolí oranžové a nohy šedé bez ostruh. 

Krmivo
V přírodě se sestává ze semen, různého ovoce, a především z různého hmyzu a měkkýšů. V zajetí je krmen identicky jako bažant malajský – směsí zrnin, granulemi pro bažanty, hmyzem a směsí pro hmyzožravé a plodožravé ptáky.

Chov
V zajetí je celosvětově mimo Asii chován velmi vzácně. Menší chovná skupina je chována v Kataru ve stanici Al Wabra. Do Evropy se dostal díky projektu WPA v roce 2011 v počtu osmi párů. Dovoz osmi párů od chovatele v Singapuru bylo vyvrcholením dlouhodobé snahy několika členů Conservation Breeding and Aviculture Group (CBAG). Náklady dovozu a vybavení karanténní stanice bylo financováno CBAG společně s chovateli, kteří obdrželi ptáky. Nakonec bažanti dorazili na edinburské letiště 10. června 2011, potom strávili první měsíc v karanténě v edinburské zoo (Highland Wildlife Park). Ptáci se ve vyhřívaných voliérách bezproblémově usadili a s pomocí tří zkušených chovatelů všichni přežili zimu.
Na jaře 2012 se objevili první známky typického toku pavích bažantů, včetně podávání potravy slípce a roztahování ocasního vějíře kohoutů. Byl to překvapivý začátek, když slepice začaly snášet. Protože neprojevovaly snahu na vejcích sedět, byla první dvě vejce dána do líhně, ale bylo zjištěno, že jsou neoplodněná. Ačkoliv třetí vejce obsahovalo kuře, zárodek odumřel ve skořápce kolem dvacátého dne vývoje. V červnu se nakonec vyklubala první dvě zdravá kuřata! Vylíhlo se celkem pět kuřat. Všechna kuřata byla odchovávána pod umělou kvočnou, ve společnosti nejméně jednoho kuřete jiného druhu (např. křepela kalifornského – Callipeplan californica).
Dalším problémem bylo rozlišení pohlaví kuřat, na rozdíl od většiny druhů bažantů pavích kohout i slepice vytvářejí bílou duhovku, kterou nelze použít pro rozlišení pohlaví. V době, kdy se první kuřata začala opeřovat, objevovaly se jemné rozdíly ve zbarvení. Při detailní prohlídce zad nejstarších kuřat se ukázalo, že jedno z nich byl kohoutek, protože se začala objevovat oka, která v prvních letech na slepicích chybí. Několik prsních pírek bylo z každého bažanta vzato pro vytvoření DNA markru. Musíme tedy blahopřát Keithu Chalmers–Watsonovi a jeho týmu ve Fenton Barns k jejich účasti v projektu, k vytvoření prvních úspěšných chovných párů bažantů bornejských a prvoodchovu tohoto vzácného druhu v Evropě.
Za pět let se podařilo díky úsilí a umu těchto prvních chovatelů bažanta bornejského rozmnožit, a tak odchovy v roce 2017 zamířily ke třem dalším předním chovatelům mimo původní import v Evropě. Je tak předpoklad, že se tento velmi vzácný a nádherný druh pavích bažantů bude dále šířit a časem se doufám dostane i do voliér chovatelů i v naší zemi.

 

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře