Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) – historický prvoodchov v Zoo Hodonín

Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) – historický prvoodchov v Zoo Hodonín
Dospělý jedinec
Vnitřní ubikace
Vnitřní ubikace
Mládě
Venkovní výběh
Obsah
  1. Chov v zoo Hodonín
  2. Krmení

Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) je středně velký pták a zřejmě nejznámější zástupce své čeledi plameňákovití (Phoenicopteridae). Tito ptáci mají dlouhé růžové nohy, které mají mezi krátkými prsty plovací blány. Tělo je růžovobílé, s nohama průměrně 120–140 cm vysokýma a dosahuje hmotnosti až 4 kg. Dlouhý krk a hlava jsou čistě růžové, mnohdy i dočervena. Je prokázáno, že plameňáci mají oko větší než mozek. Mají také dlouhá, výrazně zbarvená křídla, která dosahují rozpětí 140–170 cm. Obě pohlaví se od sebe liší pouze velikostí, samec je v průměru přibližně o 1/5 větší.

Jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Zobák přitom drží tak, aby byl horizontálně ponořen do vody. Proud vody protéká zobákem a plameňák tiskne svůj masitý jazyk na vláknité lamely, jež zachytí částečky potravy, kterou tvoří jak živočišný, tak rostlinný plankton. Voda poté odteče po stranách zobáku ven.

Plameňáci hnízdí ve velkých skupinách, které mohou čítat i několik desítek tisíc kusů. Páření předchází hromadný ritualizovaný tok. Hnízda, která připomínají homoli, si plameňáci růžoví staví z bláta a hlíny. Samec i samice hnízdo vymodelují zobákem a snáší do něj obvykle jedno křídově bílé vejce. Inkubace vejce trvá 27–31 dnů. Po krátké době po vylíhnutí opouštějí mláďata hnízdo a sdružují se do početných školek. Mláďata jsou v prvních týdnech plně odkázána na péči rodičů, kteří je krmí tekutým výměškem z volete. Na této stravě jsou závislá do té doby, dokud se jim nevyvine vlastní filtrační aparát. Mláďata mají šedé peří, dorůžova se plně vybarví až ve 3.–4. roce života, kdy pohlavně dospívají. V přírodě se plameňáci dožívají až 50 let.

Obývá rozličná prostředí se sladkou i slanou vodou. Nejčastěji vyhledává brakické vody, při ústích řek do moře. Vyskytuje se v Africe, Evropě i Asii. Populace žijící mimo tropické zóny jsou tažné. Plameňáci růžoví nejsou výraznými potravními specialisty a přijímají relativně různorodou živočišnou i rostlinnou stravu – například korýše, plankton, červy, různé části rostlin. 

Chov v zoo Hodonín

S chovem plameňáků jsme začali v roce 2009, kdy jsme přivezli ze zoo v Hluboké nad Vltavou a ze Zoo Jihlava 18 jedinců. V roce 2012 bylo ze Zoo Hluboká nad Vltavou přivezeno dalších 8 ptáků. Přivezení ptáci byli většinou ještě v šatu mláďat – šedé peří. První hnízdní aktivitu jsme u skupiny pozorovali na jaře roku 2014. Postupem času se více párů již pokoušelo o hnízdění, ale až do roku 2017 vždy neúspěšně.

Na začátku roku 2017 jsme bohužel museli vzhledem k výskytu ptačí chřipky držet naši skupinu plameňáků pouze ve vnitřní ubikaci. Až v polovině března jsme již mohli plameňáky začít pouštět do venkovního výběhu. V této době jsme plameňákům připravili hnízdiště, kde bylo navezeno množství zeminy vhodné pro stavbu hnízd. Na přelomu března a dubna začaly samice snášet první vejce. V této hnízdní sezoně nám opět snášelo vejce více samic, než tomu bylo v předchozím roce. V roce 2017 bylo celkem sneseno 19 vajec. Osm párů na vejcích stabilně sedělo, a to i přesto, že některé páry si postavily hnízdo mimo připravené hnízdiště a na snůšce seděly velmi blízko návštěvnické trasy. Od těchto 8 párů se postupně úspěšně vyklubala 3 mláďata. Jedno mládě bohužel po několika dnech uhynulo. Mezi zbylými dvěma mláďaty byl věkový rozdíl pouhý den, proto jsme si hned všimli, že jedno mládě roste výrazně pomaleji. Navíc tohle zakrnělé mládě mělo od samotného začátku velké problémy s vývinem nohou. Proto jsme se po konzultaci s veterinárním lékařem a zkušenými kolegy z jiných zoologických zahrad rozhodli pro jeho utracení. Poslední, třetí mládě bez komplikací přibíralo na váze a během několika měsíců dorostlo své rodiče a bylo již plně samostatné. Mládě je historicky prvním odchovem tohoto druhu v naší zoologické zahradě. V říjnu roku 2017 bylo mládě převezeno do zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou.

V prosinci 2017 jsme naši skupinu rozšířili o dva starší samce, které jsme získali ze Zoo Jihlava.

Krmení

Krmná dávka plameňáků je v zajetí velmi jednoduchá díky komerčně vyráběným granulím, které obsahují optimální poměr všech složek, jež plameňák potřebuje. My používáme celoročně granule od firmy Mazuri, se kterými jsme velmi spokojeni. Granule jsou vyráběny ve dvou variantách – zátěžové pro období hnízdění a klidové pro období mimo hnízdění. Dále k těmto granulím přidáváme především v období před hnízděním a během hnízdění sušené krevetky. Krmná dávka na jeden dospělý kus je přibližně 150 g. Granule jsou několik hodin před zkrmením namočeny do vody a celá krmná dávka je rozdělena na dvě části – ranní a odpolední. Během odchovu mláďat je máčené krmivo podáváno čtyřikrát denně. 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu Jiří Ingr
Autoři fotografií Tereza Šindelářová , Bohuna Mikulicová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře