Ptačí chřipka – realita

Ptačí chřipka – realita
Ptačí chřipka – realita
Obsah
  1. Co je to ptačí chřipka?
  2. Historie aviární influenzy
  3. Skupiny influenza virů A
  4. Etiologie
  5. Virulence
  6. Přenos
  7. Ochrana před zavlečením nákazy do chovu
  8. Závěr

Virulence

Aviární influenza viry se vyznačují širokým okruhem hostitelů, ale i velkou variabilitou v patogenitě (schopnost vyvolat onemocnění) i virulenci (schopnost napadení hostitele). Existují i kmeny specifické pro jednu nebo několik skupin ptáků. Některé kmeny jsou přenosné na savce včetně člověka, jiné postihují pouze ptáky. 

Virus H5N8, který je příčinou většiny současných nálezů aviární influenzy A, je vysoce patogenní virus. Zatím nebyl prokázán jeho přenos na člověka. Jedná se o typ, který postihuje vodní ptáky a také vodní a hrabavou drůbež. Naopak některé studie ukazují, že virus není přenosný na holuby a ti jej také aktivně nemohou šířit. Pravděpodobnost, že by tento typ influenza viru A (H5N8) infikoval exotické ptáky, je také velmi malá, i když ji a priori nelze zcela vyloučit. 

Nevýhodou aviárních influenza virů A je možnost jejich pasivního přenosu. Viry jsou vylučovány všemi tělními sekrety i exkrety – trusem, hleny apod. Je tedy možný přenos např. na botách, oděvu lidí, kteří přišli do bezprostředního styku s nemocným ptačím jedincem. 

Přenos

Jak již víme, přenos je možný bezprostředním kontaktem mezi ptáky, ale i fekálně-orální cestou (trusem znečištěná voda, krmivo apod.). Virus přežívá nějaký čas ve vodě. Dále se může přenášet infikovanými vajíčky, podestýlkou, trusem kontaminovanými předměty apod. Influenza viry mají menší schopnost nakažlivosti než Newcastleská nemoc – infekce se nešíří vždy plošně. Někdy se nenakazí ani drůbež umístěná v bezprostřední blízkosti infikovaných ptáků. Názory na možnost přenosu vzduchem na větší vzdálenost jsou různé.

Častější výskyty nemoci bývají na podzim a v zimě. Vznik onemocnění potencují stresové faktory – změna počasí, chlad, nedostatek potravy, vysoká koncentrace ptáků při tahu, nedostatečná hygiena chovu atd. 

Odolnost viru v prostředí je celkem průměrná. Viry inaktivuje sluneční (UV) záření, ale mohou přežívat nějakou dobu ve vodě, která je pro ně vhodným médiem. Proto bývají nejčastěji postiženi vodní ptáci.

Ochrana před zavlečením nákazy do chovu

Ochrana chovů exotických ptáků nevyžaduje žádná speciální opatření. Postačit by měla zvýšená opatrnost a také omezení návštěv v chovech. Tento typ AI (H5N8) je nebezpečný především pro drůbež (jak vodní, tak hrabavou). Proto by se měl chovatel vyvarovat i přeneseného kontaktu mezi drůbeží a chovem ptáků (znečištění obuvi a oděvu trusem, používání společných skladů krmiv apod.). Jedná se myslím o dostačující preventivní opatření. Na diskusích se objevují debaty např. o účinnosti UV záření nebo přímo germicidní části jeho spektra. UV záření, zvláště germicidní část, inaktivuje viry AI celkem spolehlivě – tedy mimo organismus (in vitro) – v prostoru. Pokud jsou ptáci nakaženi, jejich ozařování UV zářivkami není účinné. Dobrým zařízením jsou čističky vzduchu s vestavěnou germicidní lampou. Ty jsou schopné odstranit řadu bakterií, plísní i virů. Nicméně při dodržení základních, výše uvedených hygienicko-preventivních opatření není nutné nasazovat další „techniku“. Nebezpečí přenesení AI typu H5N8 do chovu exotických ptáků je velmi malé.

Závěr

Aviární influenza A typu H5N8 je z hlediska chovu vodní a hrabavé drůbeže skutečným nebezpečím. Pro chovy ostatních ptáků představuje, naopak, riziko výrazně menší. Z tohoto pohledu lze pochopit opatření směrovaná k chovům drůbeže. Celkem pochopitelný je i zákaz konání výstav, burz, trhů, soutěží a setkání chovatelů ptáků. Legislativa EU nařizuje vyhlášení ochranných pásem – 3 a 10 km v okruhu ohniska AI. Tato mají výrazně menší rozsah než např. u Newcastleského onemocnění, kde je vnější pásmo 30 km. I to se dá pochopit. 

Naopak likvidaci chovů holubů nebo případně i exotických ptáků pochopit nelze. V těchto případech se vždy jedná o exces způsobený pochybením „lidského faktoru“. Bylo by dobré, aby se zúčastněné úřady a jejich pracovníci podobných „pochybení“ v budoucnu již nedopouštěli. 

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (15x):

1
2
3
4
5

Autor textu Michal Vít
Autor fotografií zdroj: Imagio

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

8.1.2020 17:15

VAROVÁNÍ PRO VŠECHNY CHOVATELE EXOTICKÉHO PTACTVA !!!!!!! SPECIALISTI NA UNIVERZITĚ V BRNÉ to jsou takoví machři že nám zabili papouška.Doktorka ho vrátila po 10 dnech se slovy, že je zdráv. Byl nemocny , na otočku jsme šli k jinému lékaři..Pokud by
byla provedena veškerá vyšetření, tak jako u druhého lékaře, mohl být zachráněn, ale bohužel MVDr. Petriková byla ještě drzá a napadala nás jako chovatele . Podotýkám že s chovem papoušků máme již třicetiletou praxi a víme, jaké prostředí jim máme poskytnout. JEDNOZNAĆNĚ POCHYBENÍ ZE STRANY KLINIKY. Neumím si představit jak by toto specializované pracoviště léčilo ptačí chřipku.smajlíksmajlíksmajlíksmajlíksmajlík