Ara horský (Primolius couloni)

Ara horský, mládě
Ara horský, mláďata
Ara horský, mládě a dospělec
Obsah
  1. Popis
  2. Výskyt
  3. Hnízdění
  4. Potrava
  5. Chov a odchov v Zoo Ostrava

Ara horský je endemickým druhem Jižní Ameriky. Obývá západní Amazonii na území Peru, západní Brazílii a severní Bolívii (Silva, 2018). Ara horský žije ve třech menších populacích, z nichž jednu můžeme najít ve východním Peru, další dvě populace v západní Brazílii v provincii Acre až k nejsevernější části Bolívie (Kooten, 2011; Lepperhoff, 2017). Během tří generací v důsledků odlesňování, lovu a odchytu ubylo až 20 % populace, proto je ara horský zařazen na seznam ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) a je uváděn jako zranitelný (Vulnerable). Podle mezinárodní asociace BirdLife International (2018) je divoká populace tohoto druhu v současné době stabilní, je odhadována na 9 200–46 000 dospělých jedinců.

Popis

Ara horský je blízce příbuzný s arou žlutokrkým (Primolius auricollis) a arou marakánou (Primolius maracana) (Silva et. al., 2015). Je to jediný druh zeleného ary, který má čelo, temeno a postranní části hlavy zbarvené do modra, zadní část hlavy je tyrkysová, opeření hrudi a břicha jsou olivově zelené (Kooten, 2011). Ruční letky a křídelní krovky jsou modré.  Vrchní část ocasu je bohatě vínově zbarvena a směrem ke špičce jsou péra modrá. Zobák má slonovinovou barvu, oči jsou žluté s oranžovým terčem, kůže na obličeji je bílá. Nohy mají tělovou barvu. Nedospělí jedinci se podobají dospělým ptákům, mají však tmavě zbarvenou oční rohovku, naprosto černý zobák, šedě zbarvené nohy a kratší ocasní peří (Low, 2001; Lepperhoff, 2017). Délka těla je 41 cm, hmotnost 207–294 gramů (Lepperhoff, 2017). Podle Jordana a Moorea se pohybuje hmotnost jedince v rozpětí 300–450 gramů, kdy při vážení 11 jedinců v přírodě byla průměrná váha 309,6 gramu (Silva, 2018). Podle M. Lowa (2001) je hmotnost jedince 250 gramů. Samci bývají větší a silnější. Zbarvení samce a samice je shodné (Kooten, 2011; Low, 2001).

Výskyt

Biotopem ary horského jsou močály s porostem palem a vlhké nížinné deštné lesy podél řek a vodních toků, přičemž upřednostňuje otevřené nebo částečně otevřené krajiny. Žije v nadmořských výškách v rozmezí 150–1 300 metrů, v prostředí horských mlžných lesů (Kooten, 2011; Machado de Barras, 1995). Arové obývají i paseky a sekundární lesy vytvořené lidskou činností (Lepperhoff, 2017). Lokálně se vyskytují i na předměstích menších měst (Tobias & Brightsmith, 2007). Během chovné sezony jsou ptáci viděni v párech, v nechovné sezoně se shlukují do malých skupin, obvykle o 4–6 kusech, na ploše, která jim poskytuje dostatek potravy (Tobias & Brightsmith, 2007). Arové horští se často hlasově projevují jen za letu, vydávají měkký zvuk, který lze přeslechnout (Lepperhoff, 2017).

Hnízdění

Existuje jen málo poznatků o jejich reprodukčním chování v přírodě, všeobecně se zdá, že míra rozmnožování v přírodě není vysoká. V roce 1994 bylo v Národním parku Manu v Atalaye a Salvacionu pozorováno deset hnízdících párů, ale jen u jednoho páru bylo zaznamenáno jedno mládě, které opustilo budku, ostatní páry nebyly úspěšné (del Hoyo et.  al., 1997). Hnízdění může probíhat během celého roku. Začátkem října bylo pozorováno žadonění mláděte (Lepperhoff, 2017). Je zaznamenáno, že k hnízdění preferují vysoké bambusové či stromové dutiny. Je uváděna inkubační doba 25 dnů (Low, 2001), 24–26 dnů uvádí Silva (2018), totéž potvrzuje Lepperhoff (2017).

Potrava

S největší pravděpodobností se živí jako ostatní druhy malých arů, to znamená, že vyhledávají rozmanité druhy ovoce, semen, ořechů a menšího hmyzu, především v období růstu. V Peru u Kiriguete byli pozorováni i na jílových lizech (Lepperhoff, 2017). Jíl, z kterého papoušci čerpají bohaté minerální látky, je zároveň chrání proti toxinům obsaženým v konzumované potravě (Tobias & Brightsmith, 2007).

Chov a odchov v Zoo Ostrava

V Zoo Ostrava bývá u chovného páru drženého v lidské péči reprodukční cyklus pravidelný. Ptáci mohou hnízdit i několikrát ročně. Samice obvykle snáší 2–4 vejce, která inkubuje společně se samcem 24–25 dní. Pokud je snůška oplozena, mláďata se líhnou postupně tak, jak byla vejce snášena, tedy každých 24–48 hodin. Chovný pár společně pečuje o mláďata, krmí je a inkubuje. Mláďata opouštějí budku ve věku okolo tří měsíců věku, v té době ještě nejsou samostatná, chovný pár je stále dokrmuje až do stáří 5–6 měsíců, zároveň je učí letovým dovednostem. Po vylétnutí se mláďata ještě měsíc až dva vracejí na noc či ve stresové situaci zpět do budky. Samostatná jsou ve věku 6–8 měsíců.

V Zoo Ostrava je pár arů horských chován od dubna roku 2014. Samec pochází ze Zoo Magdeburg, vylíhl se v dubnu 2011, samice byla získána ze Zoo Bojnice, vylíhla se v lednu 2009. Pár je umístěn v komplexu voliér v návštěvnické části, kde je možné vidět i několik dalších druhů jihoamerických papoušků. Ve venkovní voliéře ar horských o rozměrech 5 × 3 × 3 m (d × š × v) je vysázena vegetace v několika druzích jako bambus(Phyllostachys parvifolia), vistárie čínská (Wistaria sinensis), psí víno (Parthenocisus quercifolia). Voliéra je vybavena tlustými větvemi, lany, zem je pokryta štěpky, částečně štěrkem, říčním pískem a travinami. Papoušci zde mají možnost rosení, slunění a pohybu. Venkovní voliéra navazuje na vnitřní ubikaci s výletovým oknem o rozměrech 0,30 × 0,30 m. Vnitřní ubikace o rozměrech 2,5 × 2,5 × 3 m (d × š × v) je vybavena tlustými větvemi. Podlaha je pokryta dřevěnými štěpky. Přední stěna ubikace je pletivová, zde je krmný otočný pult se čtyřmi nerezovými miskami pro každodenní krmnou dávku. Čistá voda je předkládána denně v plastových stabilních miskách. Dubová hnízdní budka o rozměrech 0,93 × 0,50 × 0,50 m (v × š × d), s vletovým otvorem 16 cm a přistávací plošinou o tloušťce 5 cm umístěnou pod vletovým otvorem o rozměrech 9 × 40 cm je zavěšena na přední pletivovou stěnu vně papouščí ubikace (omezení stresu u páru a mláďat při kontrolách). Kontrolní otvor o rozměrech 24 × 24 cm je vyříznut na boční stěně boudy. Jako hnízdní materiál je nabízena kokosová drť smíchaná s hrubšími dřevěnými štěpky, uložená po celé ploše boudy do výšky 10–15 cm. Papoušci v průběhu hnízdění štěpky upravují a drtí na malé kousky. Světelný režim je dodržován v zimním období od 7.00 do 18.00 hodin, v letním období od 6.00 do 20.00 hodin. Teplota vnitřní části zázemí v zimním období se pohybuje kolem 15 °C, v letním období kopíruje venkovní teplotu. Úklid a dezinfekce v obou částech jsou prováděny mechanicky.

Jídelníček je sestaven z kvalitní krmné směsi semen (slunečnice, různých druhů ovsa, prosa, konopného semena) a množství čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů a dalších komponentů. Potrava je předkládána 2× denně, v období vyvádění mláďat 34× denně. V dopoledních hodinách je podáváno ovoce, zelenina a doplňky stravy (vitaminy, minerální látky), v odpoledních hodinách směs zrnin a ořechů.

Dle sezonnosti krmnou dávku (KD) rozdělujeme na:

Období klidu (nerozmnožovací KD) – denně ovoce (pouze jablko, hruška), zelenina (pouze mrkev, červená paprika), 1× týdně vařené kuřecí krky, suché zrní.

Období hojnosti (snůšková KD)– před hnízděním: denně ovoce (hroznové víno, ananas, papája, banán, meloun, sladký pomeranč…), zelenina (mrkev, červená řepa, římský salát, brokolice, batát, červená paprika…), různé druhy ořechů (vlašské, piniové, makadamové, palmové, pistácie, mandle), vařené vejce, 2× týdně tvaroh, kukuřičné klasy, klíčené zrní, 2× týdně vařené kuřecí krky.

Období inkubace (inkubační KD) – před líhnutím mláďat: vyloučeno z krmné dávky vařené vejce, tvaroh; klíčené zrní nahrazujeme opět suchým zrním, omezíme ořechy.

Období vývoje mláďat – po vylíhnutí mláďat: denně vařená kukuřice, vařená vejce, vařená mrkev, různé druhy ořechů, tvaroh, denně ovoce (hroznové víno, ananas, papája, banán, meloun, sladký pomeranč…), zelenina (mrkev, červená řepa, římský salát, brokolice, batát, červená paprika…), 2× týdně vařené kuřecí krky, suché a máčené zrní.

Doplňky stravy: po celý rok střídavě podáváno: acidomid, probi-zyme, mutavit, palmový olej. Fertivit, promotor, je podáván v období hojnosti. Oro-digest, calci-lux je nabízen v období vývoje mláďat. Po celý rok mají ptáci k dispozici grit a sépiové kosti. Minimálně 1× týdně: čerstvé větve z ovocných či jiných stromů. 

V letech 2015–2019 se v Zoo Ostrava podařilo přirozeně odchovat 11 mláďat, z toho pět samců. Všechna mláďata byla umístěna do chovů evropských zoologických zahrad.

V lednu 2015 byla u páru zaznamenána první hnízdní aktivita. Samec byl čtyřletý, samice šestiletá. V březnu byla v boudě nalezena první snůška, ta obsahovala tři vejce, z nichž dvě byla oplozená. Dne 14. 4. 2015 se vylíhlo první mládě, bohužel za osm dní uhynulo. Druhé mládě se z vejce nevyklubalo. Začátkem května samice snesla další tři vejce druhé snůšky. Z prvních dvou vajec se vylíhla mláďata, která třetí a čtvrtý den po vylíhnutí uhynula, třetí mládě se nevyklubalo. Po dvou měsících snesla samice dvě vejce třetí snůšky. Vejce byla tentokrát vyměněna za podkladky a vložena do líhně při teplotě 37,2 °C a vlhkosti 65 %. Obě vejce byla oplozená, mláďata se vylíhla v rozmezí dvou dnů po 24–25 dnech inkubace. Po vyklubání byla mláďata vložena do inkubátoru s teplotou 36,8 °C, krmena speciální směsí. Váha mláďat po vylíhnutí se pohybovala v rozmezí 11–13 gramů. Ve stáří deseti dnů, o váze 30 gramů, bylo starší mládě podloženo chovnému páru. První den pár o mládě pečoval, ale následující den bylo mládě nalezeno hladové, pobité na hlavě, křídlech, nohou, bylo podchlazené. Mládě bylo okamžitě odebráno, vloženo do inkubátoru s nastavenou teplotou 37,0 °C. Dostalo antibiotika, tržné rány byly ošetřeny dezinfekčním prostředkem. Přes veškerou péči chovatelů mládě uhynulo ve věku 37 dní na zápal plic, jeho váha byla 222 gramů. Mladší mládě bylo odchováno v lidské péči až do vzletnosti. Ve věku 19 dní bylo kroužkováno kroužkem o vnitřním průměru 9,5 mm, vážilo 103 gramů. Ve věku 76 dní vážilo 289 gramů, začalo přijímat ovoce, zeleninu a máčené zrní.

Od února 2016 byla u páru opět zaznamenána hnízdní aktivita. Na začátku dubna samice snesla tři vejce. Do hnízdění nebylo zasahováno, nastal přísný klidový režim. Dne 28. 4. bylo v boudě nalezeno pouze jedno vylíhlé mládě, další vejce byla neoplozena. Přísný klidový režim pokračoval. Ten pravděpodobně spolu s dosažením plné dospělosti chovných jedinců a získáním zkušeností z předešlých hnízdění vedl k přirozenému odchovu mláděte. Test DNA ukázal, že první ostravské přirozeně odchované mládě byl samec. Stejná strategie byla použita při odchovu i v roce 2017, kdy arové horští přirozeným způsobem odchovali tři mláďata. První vejce bylo samicí sneseno 11. dubna. Celková snůška obsahovala čtyři oplozená vejce. První mládě se vyklubalo 6. května, tedy po 25 dnech inkubace, druhé mládě se vylíhlo 8. května a třetí 11. května. Čtvrté, poslední mládě se nevyklubalo, nebylo zcela vyvinuté. U téměř dvouměsíčních mláďat proběhla kontrola zdravotního stavu, odběr krve na analýzu DNA. Mláďata byla zvážena – váha 312 gramů, 336 gramů, 339 gramů (průměr 329 gramů) odpovídala stáří mláďat. Ve věku 60 dní začala mláďata opouštět hnízdní budku, zpět se do boudy vracela po dobu 1–2 měsíců od výletu. V letech 2018 a 2019 chovný pár hnízdil vždy pouze jednou, a to v dubnu, a každý rok vyvedl přirozeným způsobem tři mláďata k úplné samostatnosti.

Chovný pár a mláďata jsou velmi plachá, proto do hnízdění nezasahujeme, mláďata nekroužkujeme. Těsně před vylétnutím z boudy nezaměnitelně označíme každé mládě čipem, při této manipulaci zkontrolujeme výživný a zdravotní stav, váhu jedinců a odebíráme krev na analýzu DNA k určení pohlaví. Ara horský je velmi citlivý na stresové situace, což nám v našem chovu neustále dokazuje. Při jakékoli nestandardní situaci dochází ke vzájemnému škubání peří chovného páru i mláďat, či samoškubání peří jedinců. Tento stav je řešen minimalizací stresu, změnou krmení (menším podílem slunečnice), každodenní možností využívat venkovní voliéru (více pohybu), častějším nabízením čerstvých větví k okusu a alespoň 2× denně po dobu půl hodiny rosením v teplých dnech (vzájemná úprava peří). Chovnému páru je nutné ponechat hnízdní budku po celý rok, protože ji využívají ke spaní a úkrytu.

V Evropě je ara horský chován v 17 institucích, v celkovém počtu 51 jedinců – 23 samců, 26 samic a dvě neurčená mláďata. V roce 2019 byl tento druh, kromě ostravské zoologické zahrady, rozmnožen ve Weltvogelpark Walsrode a v Zoo Magdeburg.

 

Použitá literatura:

BIRDLIFE International 2018. Primolius couloni . The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T22685593A132058374.

DEL HOYO, J., Elliott, A., Sargatal, J. 1997. Handbook of the Birds of the World, vol. 4: Sandgrouse to Cuckoos. Lynx Edicions, Barcelona, Spain.

KOOTEN, Adri van. Papoušci: komplexní průvodce chovem. České Budějovice: Dona, 2011. About pets. ISBN 978-80-7322-147-8.

LAMBERT, F.; Wirth, R.; Seal, U. S.; Thomsen, J. B.; Ellis-Joseph, S. 1993. Parrots: an action plan for their conservation 1993–1998.

LEPPERHOFF, Lars. Arové. České Budějovice: Dona, 2017. ISBN 978-80-7322-202-4.

MACHADO DE Barros, 1995, Der Debigsara Ara couloni – Beobachtungen im Manu – Nationalpark. Papageien 6, 198-200.

TOBIAS, J. A.; Brightsmith, D. J. 2007. Distribution, ecology and conservation status of the Blue-headed Macaw Primolius couloni. Biological Conservation 139(1–2): 126-138.

WHITTAKER, A.; Oren, D. C. 1999. Important ornithological records from the Rio Juruá, western Amazonia, including twelve additions to the Brazilian avifauna. Bulletin of the British Ornithologists' Club 119: 235–260.

LOW, Rosemary. Arové v přírodě a lidské péči. Přeložila Zuzana COUFALOVÁ, České Budějovice, Nakladatelství Dona s.r.o. 1990, 2001, ISBN 80-7322-000-8

SILVA, Tony. Arové: komplexní průvodce chovem. Přeložili Jana LEIMEROVÁ a Lubomír TOMIŠKA. Horka nad Moravou: Mgr. Jan Sojka, 2015. Nová exota. ISBN 978-80-260-7512-7.

SILVA, Tony Průvodce chovem papoušků. Přeložili Hana KONÍČKOVÁ a Lubomír TOMIŠKA. Horka nad Moravou: Mgr. Jan Sojka, 2018. Nová exota. ISBN 978-80-270-4743-7.

https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22685593A132058374.en. Downloaded on 12 February 2020.

ZIMS, 2020, Species 360, Evropská databáze zoologických zahrad Species holding report.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (7x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Yveta Svobodová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře