Ruský kanár – Iluze jarní přírody v městském bytě


Náležitá kulisa pro zpěvného kanára
Igor s vyškolenými pěvci
Pár mimo klec
V proletu nám chutná salát.
Líhnutí mláďat
Kdo zaváhá…
Není to vidět, ale kroužek už mám.
Klid po nakrmení
Po koupeli
Dneska med nebude?
Na výletě
Mandarinku rád
Obsah
  1. Historie
  2. Válka´= katastrofa
  3. Učitel
  4. Pohoda
  5. Ruský kanár
  6. Píseň ruského kanára strnadího zpěvu
  7. Soutěže kanárů strnadího zpěvu

Ruský kanár

Pan Igor Sergejev si z Ruska do České republiky přivezl elitní chovné ptáky a již řadu sezon zde odchovává a učí zpěvu své ušlechtilé ruské kanáry. Používá k tomu kvalitní hudební aparaturu s nezkreslenou reprodukcí záznamu zpěvu vynikajícího kanára na CD i živý zpěv svých nejlepších kanárů. Předtím v Rusku je choval více než patnáct let. Podle něho je nemyslitelné zařadit do chovu ptáky neznámého původu. Chovná hodnota samičky je dána zpěvní hodnotou jejího otce a nadání mladého samečka závisí ve větší míře na jeho matce než na otci.

Jedinečnost ušlechtilého ruského zpěvného kanára spočívá ve schopnosti zapamatovat si a přednést bez přestávky a bez disonancí dvanáct i více túr předepsané klasické písně. Tu tvůrčím způsobem sestavili lidé výběrem nejlepších túr mnoha elitních kanárů s ohledem na optimální návaznost a harmonické vyznění. Píseň ruského kanára strnadího zpěvu má stejně jako hudební dílo tři části: úvod, téma s variacemi a závěr. Zazpívaná od začátku do konce bez disonancí a přestávek působí svou celistvostí a nenechá žádného z posluchačů lhostejným. Je osobitým, křehkým a citovým sebevyjádřením chovatele navazujícího na tvůrčí práci jeho předchůdců.

Chovateli nestačí pouze milovat kanárky, musí s nimi cítit a umět je pozorovat. Neobejde se bez mnohaleté úporné práce plné zklamání, hořkosti, ale i radosti a úspěchů. Líbeznost a rozmanitost písně ruského kanára plně doceníme, slyšíme-li ji ideálně zazpívanou v klasickém pořadí túr. Bohužel dnes to je velmi obtížné. Samečkové takto vysoké třídy jsou mimořádně vzácní. Slyšet je můžeme buď na soutěžích, nebo u špičkových chovatelů. V České republice o existenci ruských kanárů ví velmi málo lidí a jen málokteří z nich je slyšeli zpívat. Nejlépe je poslechnout si je na YouTube, např.

https://www.youtube.com/watch?v=yfX4L6iZcds&list=RDjI1d8DbyTNs&index=5, ideální je hledat vítěze krasnodarského nebo moskevského konkurzu.

Píseň ruského kanára strnadího zpěvu

1) Úvodní túry:

a) 
dlouhé, tenké, vysoké, vzájemně harmonující tóny, z nichž každý lichý je vydáván při vdechu a každý sudý při výdechu (zpívá-li kanár jen jeden, říká se mu „prjamaja nitka“, při dvou tónech různé výšky „dvojnik“, při třech „trojnik“ – toto označení je užíváno i při čtyřech nebo pěti tónech). Čím více tónů různé výšky je a čím jsou jednotlivé tóny delší, tím lépe jsou bodovány.

b) 
„kulik“: túra ze 4 hlásek a 2 slabik. Rozeznáváme jednoduchý („ků–li, ků–li“), nebo dvojitý („ku–li, ků–li“). Rozdíl nespočívá v množství, ale v rozdílném provedení jednotlivých „slov“. Rozdíl může být ve výšce tónů, délce slabik nebo přízvuku na první, nebo druhé slabice. Lépe hodnocena je túra s přízvukem na první slabice.

2) „Rossypy“ připomínají zvuk sypajících se zrnek. Jsou založené na slabikách „si“ nebo „zi“ opakovaných bez přestávek tak rychle, že téměř splývají. Podle barvy zvuku a výšky tónu rozlišujeme „rossypy“ zvonkové (nejnižší tón), obyčejné, cvrčivé (podle lučních koníků) a stříbrné (vysoký tón). Túra je bodově hodnocena tím lépe, čím déle zní, čím je tón vyšší a čím krásnější je jeho barva.

3) „Ovsjanki“ (strnadi). Rozlišujeme „obyčejné“ (typický monotónní zpěv strnada obecného), „zvoneček“ (túra krásné barvy, připomíná zvuk zvonku), „stoupavé“ (tóny se plynule zvyšují), „do zvonu“ (zpěv strnada přechází do výrazných úderů zvonku v různých variacích).

4) Túry střední části písně: sýkora uhelníček, sýkora koňadra, sýkora „kulíková“, sýkora „jarní“ (tři slabiky), kulík pavlovský „ku–li“, jiné variace („žu–li, ju–li, kli, tuj, pija“). Nejvzácnější a nejvýše bodově hodnocenou túrou ve střední části písně jsou složité sýkoří variace na čtyři nebo pět slabik.

5) Předzávěrečné túry: „strnadí gong“ (údery na gong v rychlém strnadím rytmu), „bubjency“ (soustava vzájemně ladících zvonků na ruské trojce), strnad obojkový (melancholický, středně vysoko položený zpěv v měnícím se rytmu založený na slabikách „tu–i“), „jula“ (obvykle ještě níže zpívaná túra znějící „lju–lju–lju“) a jiné (varianty předchozích túr). Nejvzácnější a nejvýše bodově hodnocenou túrou v této části písně jsou trojslabičné variace písně strnada obojkového („tu–i–ta, tu–i–ti“) připomínající flétnu.

6) Závěrečné túry („otbóji“): pomalé údery na zvony různých velikostí, např. „diň–diň–diň“, „con–con–con“, „don–don –don“ a podobně. Nejvzácnější a nejvýše bodově hodnocenou túrou v závěrečné části písně jsou složitější kombinace, např. dvouslabičné „diň–dón“ nebo ještě lepší trojslabičné „diň–diň–don“. U těchto túr je důležitá zřetelná výslovnost a co nejpomalejší tempo.

Dále se bodově hodnotí čistota a barva hlasu, dodržení výše uvedené osnovy a složitost písně. Přísně jsou trestány chybné disonantní túry, buď krátké, např. „upór“ – hrubý výkřik, po němž kanár na chvíli přeruší píseň, „ryčok“ – různé nelibě znějící zvuky, jimiž kanár prokládá píseň bez přerušení, nebo dlouhé jako „treščotki“ (řehtačka). Velmi nežádoucí jsou také „cifki“, které jsou charakteristické pro zpěv barevných kanárů: znějí „cif–cif“, ťaf–ťaf“, „čaf–čaf“ apod.

Soutěže kanárů strnadího zpěvu

Celostátní soutěž se koná každým rokem o druhém prosincovém víkendu. Dříve se střídalo více pořadatelských měst, dnes pouze Moskva, Krasnodar, Minsk, Rostov, případně jiná hlavní města nových států bývalého SSSR. Chovatel může přihlásit a dodat libovolný počet kanárů bez ohledu na jejich věk. Každý kanár je posuzován sám po dobu 10 minut, a to nejméně čtyřmi posuzovateli současně. Nezazpívá-li kanár, může být rozhodnutím hlavního posuzovatele opět vystaven následujícího dne nebo na závěr celé soutěže. Na klícce je číselné označení kanára v soutěži. Posuzovatelé nevědí, kdo je majitelem posuzovaného kanára. Pracují samostatně a nesmějí si vzájemně sdělovat hodnocení. Konečné hodnocení je aritmetickým průměrem všech listin.

Z celé soutěže je pořizován zvukový záznam pro případ vznesených protestů. Vlastní posuzování probíhá ve velkém sále na jevišti a v hledišti sedí soutěžící chovatelé i návštěvníci, kteří si zaplatili vstupné. Vítězové jsou odměněni podle dosaženého počtu bodů velkou nebo malou zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí. Ostatní dostávají diplom. Za hodnocení, v němž každá základní túra byla odměněna předepsaným vysokým bodovým limitem, získává chovatel vysokou peněžitou odměnu, tzv. Grand prix. Ptáci, kteří byli trestáni za chybnou túru, nemohou získat velkou stříbrnou medaili a zlaté medaile.

 

Pan Igor Sergejev (jinak vysokoškolsky vzdělaný a úspěšný učitel hry na klasickou kytaru) ke své lítosti zatím v České republice postrádá kolegy, s kterými by mohl ve šlechtění ruských kanárů spolupracovat. Velmi by ho proto potěšilo, kdyby se s ním někdo chtěl chovu těchto výjimečných zpěváků věnovat. Je možné volat mu na telefonní číslo +420 777 557 739, případně spoluautorovi článku na +420 606 434 022. 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (19x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

2.9.2020 09:04

Myslím si, že dobrý článek se pozná mimo jiné tak, že i toho čtenáře, který dané tématice nerozumí dokáže zaujmout.
Moc děkuji!