Nejčastější střevní paraziti

Velikost škrkavek
Škrkavky v mikroskopu
Plné střevo škrkavek
Plné nefunkční střevo se škrkavkami
Otevřené střevo plné škrkavek
Kapilarie
Motolice v mikroskopu
Obsah
  1. Škrkavky
  2. Kapilárie
  3. Motolice
  4. Giardióza
  5. Kochlozomóza
  6. Diagnostika a terapie

V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o několik informací týkajících se nejčastějších střevních parazitů u papoušků. V jarním období, kdy své opeřence začínáme pouštět do venkovních voliér, bychom si měli uvědomit, co všechno s sebou pobyt venku na čerstvém vzduchu a slunci obnáší. Například správné umístění voliéry vzhledem k slunečným a povětrnostním podmínkám se nesmí podceňovat. Pozor si však musíme dát také na používaný substrát na dně voliér a možný styk exotů s venkovním ptactvem. Zejména tyto dva aspekty chovu papoušků ve venkovních voliérách nesmíme podceňovat, neboť s sebou nesou značné riziko, a to hlavně přenos nechtěných parazitů.

Mezi nejčastější parazitární onemocnění patří škrkavky (Ascaridie spp.), kapilárie (Cap­pilaria spp.) nebo kokcidie. Mé­ně časté bývá napadení bičíkovci ve střevech, jako jsou například Giardie nebo Cochl­osoma. Naopak tasemnice (Ces­todózy) a motolice jsou u ptáků v České republice velmi vzácné, vykytují se spíše u importovaných ptáků. Motolice mohou být také občas přítomny u vodního ptactva. Parazitární onemocnění není dobré podceňovat, protože i zdán­livě banální infestace (napadení) může způsobit i smrt papouška.

Škrkavky

Škrkavky patří k nejčastějším parazitům ve střevech papoušků. Jedná se například o Ascaridia hermaphroditaAscaridia platyceriAscaridia galli nebo Ascaridia sergiomeirai. Jsou to 15–35 mm velcí parazité s přímým vývojem.

Přenos infikovaných vajíček je možný od divokých ptáků nebo i z přechodného hostitele dešťovky. Papoušek se nakazí pozřením vajíčka nebo larvy kontaminovanou vodou či krmivem. V trávicím systému nakaženého jedince se z vajíček líhnou larvičky, které po dvouměsíčním vývoji začínají produkovat vajíčka, jež jsme schopni detekovat v trusu. Jedna taková samička škrkavky se dožívá asi 1 roku a dokáže vyprodukovat až 140 000 vysoce odolných vajíček za den. Tato vajíčka jsou vyloučena do prostředí, kde musí za přítomnosti správného tepla, vlhka a kyslíku dozrát, aby byla opět schopná invaze pro dalšího jedince.

Papoušek může vykazovat různé klinické příznaky, záleží na stupni postižení. V počátku infestace nemusí mít ptáci žádné příznaky. Později se může objevit průjem a mírné nechutenství. Poté mohou příznaky přejít v apatii, načepýření, papoušek hubne a může zvracet. Parazit vytváří svým metabolismem toxické produkty, které u papoušků způsobují nervové příznaky.

Kapilárie

Kapilárie jsou tencí okrouhlí červi 1–5 cm dlouzí. Oproti škrkavkám jsou tenčí. Vykytují se nejenom ve střevech, ale také v jícnu, voleti nebo žaludku. Capillaria obstignata se vyskytuje v tenkém střevě papoušků, pěvců, holubů i kura, naproti tomu Capillaria caudinflata se u papoušků tolik nevyskytuje.

Tento parazit se přenáší pozřením infikovaných vajíček. Při zavrtání do sliznice střeva nicméně způsobuje závažnější problémy, jako je zánět střev. Z klinických příznaků nejčastěji pozorujeme apatii, načepýření, průjem, znečištění okolí kloaky a vyhublost. 

Motolice

Motolice jsou u papoušků v České republice vzácné. Vyskytují se častěji u importovaných jedinců. V naší přírodě občas napadají vodní ptactvo. Jejich vývoj probíhá přes 1–2 mezihostitele, kterými jsou hlemýžď a poté pijavice, rak, ryba nebo hmyz. 

Tento parazit migruje přes stěnu střeva do žlučových cest a slinivky. Příznaky se projevují dle stupně postižení. Od bezpříznakového průběhu po průjem, ucpání žlučovodů až po úhyn.

Giardióza

Giardia intestinalis je bičíkatý parazit tenkého střeva přenášený pozřením kontaminované vody a krmivem. Jedná se často o přidruženou infekci střeva. Tento bičíkovec se projeví více ve špatně větraném chovu, při vysokých teplotách prostředí nebo nevhodné zoohygieně.

Projevuje se opět apatií, hubnutím, dále kašovitě zapáchajícím průjmem a ztrátou peří.

Kochlozomóza

Cochlosoma spp. je bičíkovec parazitující v tenkém střevě nejčastěji u mláďat před a po jejich vylítnutí. Mláďata mají zapáchající a vodný průjem, zpomalí se jim růst a v trusu se mohou vyskytovat nestrávená semena.

Diagnostika a terapie

Abychom se vyvarovali úhynů v důsledku napadení parazitů, je vhodné vyšetřovat pravidelně 2× ročně trus. Parazity nejlépe diagnostikujeme vyšetřením trusu. Pro odhalení přítomnosti parazitů je potřeba sbírat trus nejlépe 3–5 dnů. Ideální schéma je odběr trusu 1., 3. a 5. den pokaždé v různou denní dobu. Trus je potřeba dávat do lahvičky a uchovávat v lednici. Po nasbírání potřebného množství je nutné odvézt trus na vyšetření k veterináři specializujícímu se na exotické ptactvo. Trus se poté vyšetřuje flotační metodou nebo nativním vzorkem pod mikroskopem. V případě pozitivního nálezu je vhodné papoušky správně a řádně odčervit. Dále je dobré preventivně čistit a dezinfikovat prostředí, abychom snížili infekční dávku parazitů.

V případě objevení příznaků, jako je načepýření, apatie nebo průjem, nedoporučuji papoušky okamžitě odčervovat! Problém nemusí vždy s parazity souviset a „preventivním“ odčervením můžeme papouškovi jenom ještě více ublížit.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Veronika Milerská, info@avianmed.cz

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře