Nejčastější střevní paraziti
V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o několik informací týkajících se nejčastějších střevních parazitů u papoušků. V jarním období, kdy své opeřence začínáme pouštět do venkovních voliér, bychom si měli uvědomit, co všechno s sebou pobyt venku na čerstvém vzduchu a slunci obnáší. Například správné umístění voliéry vzhledem k slunečným a povětrnostním podmínkám se nesmí podceňovat. Pozor si však musíme dát také na používaný substrát na dně voliér a možný styk exotů s venkovním ptactvem. Zejména tyto dva aspekty chovu papoušků ve venkovních voliérách nesmíme podceňovat, neboť s sebou nesou značné riziko, a to hlavně přenos nechtěných parazitů.
Mezi nejčastější parazitární onemocnění patří škrkavky (Ascaridie spp.), kapilárie (Cappilaria spp.) nebo kokcidie. Méně časté bývá napadení bičíkovci ve střevech, jako jsou například Giardie nebo Cochlosoma. Naopak tasemnice (Cestodózy) a motolice jsou u ptáků v České republice velmi vzácné, vykytují se spíše u importovaných ptáků. Motolice mohou být také občas přítomny u vodního ptactva. Parazitární onemocnění není dobré podceňovat, protože i zdánlivě banální infestace (napadení) může způsobit i smrt papouška.
Škrkavky
Škrkavky patří k nejčastějším parazitům ve střevech papoušků. Jedná se například o Ascaridia hermaphrodita, Ascaridia platyceri, Ascaridia galli nebo Ascaridia sergiomeirai. Jsou to 15–35 mm velcí parazité s přímým vývojem.
Přenos infikovaných vajíček je možný od divokých ptáků nebo i z přechodného hostitele dešťovky. Papoušek se nakazí pozřením vajíčka nebo larvy kontaminovanou vodou či krmivem. V trávicím systému nakaženého jedince se z vajíček líhnou larvičky, které po dvouměsíčním vývoji začínají produkovat vajíčka, jež jsme schopni detekovat v trusu. Jedna taková samička škrkavky se dožívá asi 1 roku a dokáže vyprodukovat až 140 000 vysoce odolných vajíček za den. Tato vajíčka jsou vyloučena do prostředí, kde musí za přítomnosti správného tepla, vlhka a kyslíku dozrát, aby byla opět schopná invaze pro dalšího jedince.
Papoušek může vykazovat různé klinické příznaky, záleží na stupni postižení. V počátku infestace nemusí mít ptáci žádné příznaky. Později se může objevit průjem a mírné nechutenství. Poté mohou příznaky přejít v apatii, načepýření, papoušek hubne a může zvracet. Parazit vytváří svým metabolismem toxické produkty, které u papoušků způsobují nervové příznaky.
Kapilárie
Kapilárie jsou tencí okrouhlí červi 1–5 cm dlouzí. Oproti škrkavkám jsou tenčí. Vykytují se nejenom ve střevech, ale také v jícnu, voleti nebo žaludku. Capillaria obstignata se vyskytuje v tenkém střevě papoušků, pěvců, holubů i kura, naproti tomu Capillaria caudinflata se u papoušků tolik nevyskytuje.
Tento parazit se přenáší pozřením infikovaných vajíček. Při zavrtání do sliznice střeva nicméně způsobuje závažnější problémy, jako je zánět střev. Z klinických příznaků nejčastěji pozorujeme apatii, načepýření, průjem, znečištění okolí kloaky a vyhublost.
Motolice
Motolice jsou u papoušků v České republice vzácné. Vyskytují se častěji u importovaných jedinců. V naší přírodě občas napadají vodní ptactvo. Jejich vývoj probíhá přes 1–2 mezihostitele, kterými jsou hlemýžď a poté pijavice, rak, ryba nebo hmyz.
Tento parazit migruje přes stěnu střeva do žlučových cest a slinivky. Příznaky se projevují dle stupně postižení. Od bezpříznakového průběhu po průjem, ucpání žlučovodů až po úhyn.
Giardióza
Giardia intestinalis je bičíkatý parazit tenkého střeva přenášený pozřením kontaminované vody a krmivem. Jedná se často o přidruženou infekci střeva. Tento bičíkovec se projeví více ve špatně větraném chovu, při vysokých teplotách prostředí nebo nevhodné zoohygieně.
Projevuje se opět apatií, hubnutím, dále kašovitě zapáchajícím průjmem a ztrátou peří.
Kochlozomóza
Cochlosoma spp. je bičíkovec parazitující v tenkém střevě nejčastěji u mláďat před a po jejich vylítnutí. Mláďata mají zapáchající a vodný průjem, zpomalí se jim růst a v trusu se mohou vyskytovat nestrávená semena.
Diagnostika a terapie
Abychom se vyvarovali úhynů v důsledku napadení parazitů, je vhodné vyšetřovat pravidelně 2× ročně trus. Parazity nejlépe diagnostikujeme vyšetřením trusu. Pro odhalení přítomnosti parazitů je potřeba sbírat trus nejlépe 3–5 dnů. Ideální schéma je odběr trusu 1., 3. a 5. den pokaždé v různou denní dobu. Trus je potřeba dávat do lahvičky a uchovávat v lednici. Po nasbírání potřebného množství je nutné odvézt trus na vyšetření k veterináři specializujícímu se na exotické ptactvo. Trus se poté vyšetřuje flotační metodou nebo nativním vzorkem pod mikroskopem. V případě pozitivního nálezu je vhodné papoušky správně a řádně odčervit. Dále je dobré preventivně čistit a dezinfikovat prostředí, abychom snížili infekční dávku parazitů.
V případě objevení příznaků, jako je načepýření, apatie nebo průjem, nedoporučuji papoušky okamžitě odčervovat! Problém nemusí vždy s parazity souviset a „preventivním“ odčervením můžeme papouškovi jenom ještě více ublížit.
