Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 11 – Odstavování odchovů

Před opuštěním budky
Mládě po vyletění
Osamostatňování
Mláďata sedávají často vedle sebe.
Většina mláďat po vyletění z budky nekoordinovaně létá – mohou se proto snadno zranit.  Zdroj foto: internet
Mládě papouška zpěvavého (samička) těsně před opuštěním hnízdní budky
Obsah
  1. Krmení v době odstavu
  2. Nebezpečí
  3. Pozor za úrazy
  4. Doba odstavu a další rizika

Život papoušků v přírodě je nelehký a dá se říci, že převážnou většinu jejich života i nebezpečný. K prvním nebezpečím, která číhají na mláďata opouštějící hnízdní kotlinu, patří první let s přistáním na bezpečném a vhodném místě. 

Lze bez nadsázky říct, že odstavování mláďat patří k nejrizikovější fázi života mláďat papoušků. Odstavováním mláďat se obecně rozumí ta fáze jejich života, kdy mláďata opustila hnízdní budku, jsou již zcela, i když ne dokonale opeřená, vykonají svůj první let a začínají samostatně přijímat potravu. Chtěl bych zdůraznit právě ono poslední zmíněné – samostatně přijímat potravu. 

Krmení v době odstavu

Při předčasném odstavení od rodičů se nezřídka stává, že nesamostatné mládě může uhynout hlady. Je vhodné proto pro odstavovaná mláďata rozmístit v různých částech voliéry několik misek s potravou, kterou mohou mládí papoušci postupně nalézat a zkoušet se nasytit. Na začátek fáze osamostatňování se mně osvědčilo podávání především měkkých krmiv, např. vaječná míchanice, kousky zralého ovoce či zeleniny. Mláďata v době odstavu rovněž velice ráda přijímají klasy nezralého prosa. Ty zkonzumují na začátku především jejich rodičové, nicméně jim tímto způsobem ukazují, že klas prosa je k jídlu, a rovněž je seznamují s technikou loupání semínek a tím je vedou k tomu, jak se samostatně nasytit. Již brzy je mláďata v této činnosti napodobují a za několik málo týdnů jsou u těchto pochutin jako první – ještě dříve než jejich rodiče. 

Tyto momenty jsou důležité nejenom z hlediska fyziologického, ale i psychického vývoje mladého papouška. Mladí papoušci zpěvaví velmi rychle rostou, zesílí a začínají v rámci hejna mláďat vytvářet první sociální vazby. Pokud se nepodcení fáze odstavování mláďat, vytváříme pro své chovance dobré základy z pohledu vitality, plodnosti, imunity a psychické stability pro další léta jejich života. 

Nebezpečí

Než se mláďata dostanou do fáze přemístění od rodičů, číhá na ně nejedno nebezpečí. Značnou nebezpečnost pro odstavovaná mláďata představují především všechny překážky v letu. Je to přirozený důsledek jejich vysoké lekavosti a nedokonalé koordinace letu. V tomto čase jsou mláďata snadným terčem útoků dravců, především koček, lasic a dravých ptáků. V dosavadní chovatelské praxi jsem se několikrát setkal s případy, kdy odstavovaná mláďata uhynula, aniž by došlo ke smrtelnému zranění dravcem. Mladí ptáci létali ve strachu bezhlavě ve voliéře a naráželi do všeho, co jim stálo v cestě. Mláďata se ihned po vyletění z budky snaží zvládnout svůj let, ale výsledek bývá spíše tragikomický. To se ale zakrátko změní a již během prvního týdne se postupně schopnostmi přibližují svým rodičům. Větší problémy zpravidla nastávají s dosedáním na bidla. Je to dáno tím, že mladí jedinci ještě nemají dostatek sil ve svalech ovládajících pohyb křídel a chybí jim i zkušenosti k bezpečnému přistání a zachycení se na bidle prsty. Proto je velice často vidíme přistávat všude možně, nejčastěji na pletivu klecí a voliér, nebo bezvládně sedí na dně. Z toho důvodu je nezbytné, aby zde pokud možno nikde netrčely žádné ostré či pichlavé části (nejčastěji to bývají ostré kovové části pletiva). Dodnes se u některých chovatelů používají starší typy pletiv, tzv. „králíkářské“. Je-li na takovém pletivu poškození, například je i jenom z malé části rozpleteno, může tento fakt představovat skutečnou hrozbu pro zdraví mláďat. 

Většina chovatelů papoušků ví, že vyhnout se ztrátám na životech mláďat v tomto období může být nelehké. Chovatel není u svých papoušků trvale přítomen, na rozdíl od nebezpečí, které je tu trvale. Velice ztížené podmínky bývají především ve venkovních voliérách. Zde číhají na mláďata různá nebezpečí, před kterými je nedokážeme ochránit. Mláďata v době, kdy se učí létat, často sedají, jak již bylo uvedeno, právě na pletivu voliér, kde rovněž mohou odpočívat. Jsou tedy přímo výzvou pro všechny druhy dravců, kteří je snadno přes pletivo dokážou smrtelně zranit. Za mnoho let chovu jsem shledal jako účinný prostředek pro zdařilou ochranu před dravci instalaci dvojitého pletiva. Vzniklá mezera v pletivovém rámu spolehlivě ochrání mláďata před útokem. 

Pozor za úrazy

Mezi častá zranění v tomto vývojovém období patří poranění v částech hlavy nebo kolem zobáku (především rozseknuté ozobí), v těžších případech se zpravidla jedná o různé zlomeniny a pohmožděniny. 

Pro ochranu před prudkými nárazy do rámu voliér je dobré dočasně instalovat protinárazovou ochranu v podobě několika pověšených větví jehličnanů (nejlépe smrkových), které jsem upevnil z vnitřní strany voliér. Mláďata jsou nucena při dosedání usednout na tyto větve, a nikoliv na pletivo, a pokud narazí v plné rychlosti do rámu se smrkovými větvemi, v naprosté většině se jim nic nestane, protože silný náraz je jimi odpružen. Tím se eliminuje jednak možnost poranění při prudkém nárazu o pletivo, ale i útok kočky či jiného dravce bývá neúspěšný. Další nebezpečí pro papoušky představují lasice, kuny, potkani. Ti loví především v nočních hodinách a během krátké chvilky dokážou zdevastovat téměř celý chov. Osvědčeným opatřením je uzavírat na noc ptáky do vnitřních ubikací. Zatímco všichni moji starší ptáci se samostatně vracejí spát dovnitř, naprostá většina vylétlých mláďat se chová přesně obráceně a do vnitřních ubikací je téměř nemožné je dostat. Mezi dobré zásady v tomto pro mláďata složitém a nebezpečném období patří zdvořilé odmítnutí chovatelských návštěv, které působí na právě vylétlé odchovy značně stresově.

Doba odstavu a další rizika

Doba odstavování mláďat u papoušků zpěvavých obecně trvá přibližně 11–14 dní. Po této době již zpravidla můžeme mláďata odchytit a přemístit je od rodičů. Za rozhodující kritérium, zda již nastala vhodná doba k přemístění vyletěných mláďat, je schopnost nejmladšího mláděte z hnízda samostatně se o sebe postarat. 

Rovněž je důležité po celou dobu odstavování sledovat chování rodičovského páru, především samce. Pokud se chovný pár znovu připravuje hnízdit, může být jejich péče o právě vylétlá mláďata již snížená až velice nízká a mláďata hladovějí. A agresivita (hlavně u samce) může být dramaticky narůstající. Všechny tyto nebezpečné momenty by měl chovatel vypozorovat a včas učinit účinná protiopatření. Mezi ta, která jsem v praxi s úspěchem vyzkoušel, patří zkrácení několika ručních letek na jednom z křídel agresivnějšího z rodičů (zpravidla samce) nebo jeho přemístění do vedlejší klece. To může zažehnat bezprostřední ohrožení života mláďat. Následně je potřeba bedlivě sledovat, zda jsou mláďata dostatečně vyživována jedním ze zbylých rodičů.

Samozřejmě i v přírodě číhají v tomto pro mláďata složitém období mnohá úskalí. Je na chovateli, aby tato rizika ve svém chovu, byť nevědomky, nevytvářel, ale naopak je účinně potlačoval.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (20x):

1
2
3
4
5

Další články z tohoto seriálu

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 22 – částečný albinismus a jeho formy (3.1.2022)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 21 – mutace žlutá (dilute – zesvětlaná) (10.12.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 20 – mutace lutino, platina, pallid, skořice (30.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 19  – Co je mezi alelová interakce?   (20.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 18  –  tyrkysová mutace (13.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 17 –  modrá mutace (26.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 16 –  popis jednotlivých mutací (16.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 15 – vnímání barev lidským okem (6.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 14 – Barevné mutace, začínáme (12.7.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 13 – Peří a jeho struktura (26.5.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 12 – Umělý odchov (30.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 11 – Odstavování odchovů (14.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 10 – Hnízdění, radosti a starosti (19.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 9 – Kroužkování mláďat (3.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 8 – Zrod nového života (8.2.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 7 – Příprava ptáků na chovnou sezonu (22.1.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 6. část – Nemoci a prevence v chovu (28.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 5. část – Budky pro hnízdění (2.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 4. část – Hygiena chovu (14.11.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 3. část – Klec jako minimální prostor pro život papouška (19.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 2. část – Koupě papouška (7.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 1. část – Výživa  (26.9.2020)

Autor textu a fotografií Ing. Peter Lukáč

Ve svém chovu exotického ptactva se věnuje především druhům, u kterých lze docílit pomocí kombinací genetických mutací, ´barevně´ nové odchovy. Genetice se věnuje dlouhodobě. Své poznatky a praktické zkušenosti z chovu papouška zpěvavého představil knižně v podobě odborné publikace „Papoušek zpěvavý a jeho mutace“.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře