La Guajira – ptáci v trní

La Guajira je odlehlý výběžek pevniny obklopený Karibikem na nejsevernějším místě Jižní Ameriky. Největší území tohoto poloostrova je porostlé jen nízkými keři a kaktusy. V bezpečí jejich trnů lze pozorovat některé ptačí druhy vyskytující se pouze v této nehostinné oblasti.

La Guajira

Poloostrov La Guajira  leží na severu Jižní Ameriky. Jeho břehy omývají vody Karibského moře a Venezuelského zálivu. Z územněsprávního hlediska je 25 000 km2 velký poloostrov rozdělen mezi kolumbijský departement La Guajira a venezuelský stát Zulia. La Guajira patří mezi nejodlehlejší a nejchudší místa v obou těchto zemích. 

Většinu území poloostrova tvoří polopoušť s horkým aridním klimatem. Letní teploty zde běžně přesahují 45 °C a během zimy mohou výjimečně klesat k 0 °C. Kromě malé oblasti na jihozápadě, kam z vnitrozemí zasahuje tropická vegetace, je velká část území porostlá jen nízkými trnitými keři a kaktusy. 

Sever je bez vegetace a vyprahlá písčitá poušť končí ve vodách Karibiku. Tomu odpovídá i velmi rozdílné množství ročních srážek, které dosahují na jihu hodnoty přes 3 000 mm a na severu nepřekračují 300 mm.

Severní výběžek Cabo de La Vela je prvním místem na celém jihoamerickém kontinentu, kam v roce 1499 vstoupil první Evropan – španělský dobyvatel Alonzo De Ojeda. 

V poušti v severovýchodní části La Guajiry se tyčí 35 km dlouhé pohoří Serrania de Macuira s nejvyšším vrcholem Cerro de Macuira (864 m). Pohoří je vzdáleno pouhých 10 km od Karibského moře a jeho vrcholky jsou vzhledem k blízkosti vody stále v mlžném oparu. Díky této geografii zde vznikl jeden unikátní jev. Uprostřed vyprahlé pouště není „ typická“ oáza, ale horský deštný prales. 

V pohoří Serrania de Macuira byl zřízen Národní park Macuira, ve kterém se vyskytuje mnoho endemitních druhů flóry i fauny. V parku žije 140 ptačích druhů, z nich je 14 endemitních. 

Druhým chráněným územím La Guajiry je Národní park Los Flamencos na jihozápadě poloostrova. Kromě plameňáků karibských se zde vyskytuje dalších 185 zejména tažných ptačích druhů.

 Původními obyvateli La Guajiry byli Wayúové. Lidé Wayú se nehlásí k pojmenování indiáni a nikdy se nevzdali španělským kolonizátorům. Wayúové obývají poloostrov dodnes a stále se věnují lovu perel, rybolovu (hlavně krevet), těžbě mořské soli a chovu koz. Naučili se pěstovat marihuanu a vyrábět alkohol, s čímž rovněž obchodují. Dodnes si udrželi tradiční šamanismus, přičemž mezi šamany převažují ženy. Žijí v obydlích postavených z velké části ze „dřeva“ sloupových kaktusů, nejčastěji z druhu Sterocereus griseus, který dorůstá do výšky 6–10 metrů. Výhonky tohoto kaktusu, který zde nazývají Pitayo de Mayo, jsou často jedinou potravou polodivoce chovaných koz a jeho plody chutným ovocem a surovinou k výrobě domorodci velmi oblíbeného alkoholu.

Endemitní ptačí druhy

Polopouštní oblast La Guajiry porostlou jen trnitými keři a kaktusy obývá řada endemitních ptačích druhů, které se vyskytují pouze na tomto poloostrově a úzkém malém pásu k němu přiléhajícího území Venezuely a Kolumbie. 

Asi nejznámějším z nich je kardinál ohnivý (Cardinalis phoeniceus), jediný z „červených“ kardinálů vyskytující se v Jižní Americe. Samec kardinála ohnivého se chová silně teritoriálně i mimo hnízdní sezonu, často usedá na dobře viditelná místa a ozývá se velmi hlasitým zpěvem. Wayúové ho proto nazývají El Ray de La Guajira (král Guajiry). Kardinál ohnivý se stal nejen symbolem La Guajiry, ale je často zobrazen také na propagačních materiálech fauny Kolumbie. 

Mezi další endemity žijící v trnitém porostu poloostrova patří holub bělokřídlý (Patagionas corensis), holoubek šupinkový (Columbina squammata ridgwai), hoko čačalaka rudořitá (Ortalis ruficaua ruficauda), kolibřík rusoprsý (Leucippus fallax), habije tokuánská (Arremonops tocuyensis), tyrančík tenkozobý (Inezia tenuirostris), ostnochvostka černouchá (Synnalaxis candie venezuelensis), tyranovec rubínový (Pyrocephalus rubinus saturatus), mravenčík černochocholatý (Sakesphorus canadensis intermedius), jehož samička (foto) má korunku červenou, nebo lenivka pruhoprsá (Hypnelus ruficollis decolor). 

Na poloostrově La Guajira žijí také tři endemitní poddruhy papoušků. Nejmenším z nich je papoušíček vrabčí (Forpus passerinus viridisimus), dalším je aratinga hnědohrdlý (Eupsittula pertinax aeruginosa) a třetím aratinga dlouhoocasý (Psittacara acuticaudatus koenigi).