Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 20 – mutace lutino, platina, pallid, skořice

Lutino – samice, chovatel Karel Zemek
U mutace lutino je původní psittacin zachován v původním stavu, rovněž tak i komůrková struktura. Melaninová struktura co do počtu zrníček, je výrazně pozměněna a zredukována. Kresba Peter Lukáč
Rozlišit jedince platino a pallid je nesnadné. Je tento samec mutace platino? Zdroj: internet
Pallid (na rozdíl od lutino) má na těle zbytkové množství melaninu – viz světle-zelené, modré a šedé odstíny zabarvení. Samec pallid na obrázku vpravo. Vlevo samice lutino. Zdroj: internet.
Mutační změnou pallid dochází k redukčním  změnám ve struktuře melaninu. Kresba – Peter Lukáč
Samec papouška zpěvavého mutace skořicová. Zdroj: internet
U skořicové mutace je všechen melanin změněn na hnědý.
Obsah
  1. Lutino
  2. Platino – platinová (lime)
  3. Pallid
  4. Skořice

Lutino mutací byla v minulosti mylně označována mutace skořicová, někdy i pallid. Obě jsou mutacemi nacházejícími se na INO genu, ale nejsou lutino.

Lutino

U lutino mutace se první mutační ptáci s trvale červeně zbarvenýma očima začali objevovat v Evropě před několika desítkami let. Protože je stále i přes tuto dlouhou dobu velice populární patří beze-sporu mezi jednu z nejkrásnějších barevných mutací vůbec. Geneticky se jedná o  mutaci autozomální recesivní vázanou na pohlaví. Občas se objevují zprávy o vzniku lutino mutace autozomální recesivní, ale jejich existence se doposud plně nepotvrdila. I kdyby se v budoucnu tato recesivní lutino mutace vyskytla a rozšířila, pravděpodobně by nijak zásadně nezasáhla do vývoje nových barevných kombinací.

Důsledkem jasně žlutého zabarvení (především u samců) je výrazně vyšší aktivita tyrozinázy, která způsobí výraznou deformaci pigmentových zrn. Pigmentová zrna tmavého zbarvení nejsou sice zcela zničena, ale jsou natolik zdeformovaná, početně snížená a malá, že nejsou schopna pohltit světlo, které se má o něj lomit. 

Proto když je v opeření jenom velmi malé množství (navíc silně deformovaného eumelaninu), je role komůrkové vnitřní buněčné funkce v podstatě zcela potlačena. V důsledku těchto genetických anomálii vidíme barvu peří díky snížené interferenční schopnosti pouze jako žlutou a červenou. Ostatní barvy melaninu a eumelaninu jsou natolik buněčně poškozené, že dík absenci interference světla vytvoří pouze bílé zabarvení peří.

Nejlepším způsobem, jak prakticky představit fungování lutino genu, je vizualizovat si tento děj s trochou obrazotvornosti jako snižování hladiny tmavého zabarvení v těle papouška. Představme si tedy, že snižujeme úroveň tmavého pigmentu stejně, jako odpouštíme vodu z vodovodního kohoutku. Tento vodovodní kohoutek nám tedy řídí produkci černého, šedého a hnědého pigmentu. Obrazně řečeno, když jej otevřeme a zcela „vypustíme“ z ptačího organismu všechny tmavé pigmenty, pak jsme dosáhli stavu, kterému říkáme lutino. 

K efektu, kdy dochází k úplné ztrátě eumelaninu v peří, se jako sekundární efekt ukazuje i totální ztráta melaninu z očí, které jsou od narození trvale červené.

Platino – platinová (lime)

Platinová mutace je velice blízká barevnému rázu pallid. Je o něco světlejší a nachází se na INO genu. Je druhou nejsvětlejší po mutaci lutino. Mívá trvale světle hnědočervené až červené oko i u dospělých jedinců. Je tomu tak díky vysoké ztrátě eumelaninu a melaninu. 

Na rozdíl od lutino má mutace platinová (někdy ve světě označována i jako lime) na těle viditelné zbytky šedých pigmentů. Tyto viditelné rozdíly by měly umožnit každému chovateli spolehlivě rozeznávat od sebe jednotlivé mutace na INO genu.

Platinoví ptáci se značně obtížně odlišují především od mutace pallid, které se mohou podobat. Pokud bychom sestavili stupnici dle stupně redukce melaninu tj. stupně světlosti, pak by byla sestavena následovně:

(nejsvětlejší) lutino platinapallidskořice (nejtmavší)

Pallid

Název mutace je odvozen z anglického pallid, což významově znamená světlý, bledý, zsinalý. Řadí se mezi mutace psitacinistické. Typickým znakem pro psitacinistické mutace jsou pozorovatelné stavy změn zabarvení peří s fenotypovým projevem ne zcela dokonaného albinismu. Typickým projevem pallidové mutace je celková redukce eumelaninu.

Výsledkem podstatného snížení hladiny eumelaninu v peří jsou ptáci se světlezelenou barvou a se světlemodrými částmi opeření. Všechny rohovinové části – jako jsou zobák, drápky a kůže na nohou – jsou celkově světlejší. Mláďata mají v prvních 8-10 dnech červené oči, které jim ještě před opuštěním hnízdní budky ztmavnou. 

Kdy došlo k záchytu prvního výskytu mutace pallid u papouška zpěvavého se nedá přesně určit. Vzhledem k jejich vzájemné podobnosti se skořicovou mutací se nedá s jistotou vyloučit ani její případná záměna. Mutace je v alelické sérii s INO (lutino), od které se liší přítomností světle šedého zbytkového melaninu v peří ručních letech a ocasních rejdovacích per, které má lutino čistě bílé. Tento znak přítomnosti eumelaninu ji prozrazuje i v kombinacích s jinými mutacemi, které tak můžeme snadno podle tohoto zbarvení peří správně identifikovat.

Skořice

Skořicová byla pravděpodobně jednou z prvních mutací, která se vyskytla u papouška zpěvavého. Její vznik je dle dostupné literatury datován někdy v 60. letech minulého století. 

U nás se začala postupně rozšiřovat až po roce 1970 a záhy se vzhledem plodnosti stabilizovala a postupně se stala běžnou. Patří mezi psitacinistické mutace s autozomální recesivní dědičností vázanou na pohlaví. Proto jsou všechny rohovinové části těla typicky zesvětlalé, např. drápky, kůže na nohou a taky zobák. Má-li papoušek všechny tyto části, anebo alespoň některou z nich tmavě černou, nejedná se pravděpodobně o tuto mutaci. Světlé části rohoviny převládají dále i u barevných mutačních kombinací se skořicovou. Rovněž je potřeba vědět, že pokud není dědičnost u mutačního papouška autozomální recesivní, vázaná na pohlaví, v žádném případě se nejedná o skořicovou.

Hlavním znakem mutace je změna melaninu, který se změnil původní černé zabarvení na hnědé. V důsledku této změny nemají ptáci černé partie opeření. Typicky ruční letky se změní na světle hnědě zbarvené.  Skořicová mutace nemůže vytvořit černý melanin, ani jeho odstíny šedé. 

Existuje celá řada podobných mutací, ale ani jedna z nich nemá proměněn melanin z černé barvy na hnědou. Je velice oblíbená s kombinační mutací lutino, s kterou vytváří velice atraktivní sytě žluté zbarvení.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (16x):

1
2
3
4
5

Další články z tohoto seriálu

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 22 – částečný albinismus a jeho formy (3.1.2022)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 21 – mutace žlutá (dilute – zesvětlaná) (10.12.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 20 – mutace lutino, platina, pallid, skořice (30.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 19  – Co je mezi alelová interakce?   (20.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 18  –  tyrkysová mutace (13.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 17 –  modrá mutace (26.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 16 –  popis jednotlivých mutací (16.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 15 – vnímání barev lidským okem (6.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 14 – Barevné mutace, začínáme (12.7.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 13 – Peří a jeho struktura (26.5.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 12 – Umělý odchov (30.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 11 – Odstavování odchovů (14.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 10 – Hnízdění, radosti a starosti (19.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 9 – Kroužkování mláďat (3.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 8 – Zrod nového života (8.2.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 7 – Příprava ptáků na chovnou sezonu (22.1.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 6. část – Nemoci a prevence v chovu (28.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 5. část – Budky pro hnízdění (2.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 4. část – Hygiena chovu (14.11.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 3. část – Klec jako minimální prostor pro život papouška (19.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 2. část – Koupě papouška (7.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 1. část – Výživa  (26.9.2020)

Autor textu a fotografií Ing. Peter Lukáč

Ve svém chovu exotického ptactva se věnuje především druhům, u kterých lze docílit pomocí kombinací genetických mutací, ´barevně´ nové odchovy. Genetice se věnuje dlouhodobě. Své poznatky a praktické zkušenosti z chovu papouška zpěvavého představil knižně v podobě odborné publikace „Papoušek zpěvavý a jeho mutace“.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře