„Ještěrčí hlavy“ u kardinálů červených

Samec č. 1 28.8.2021
Samec č. 1 28.8.2021
Samice 28.8.2021
Samec č. 2 28.8.2021
Samec č. 1 12.9.2021
Samec č. 2 12.9.2021
Samice 26.9.2021
Samec č. 2 26.9.2021
Samec č. 1 26.9.2021
Samec č. 1 31.10.2021
Obsah
  1. Nález a léčba
  2. Žádná nemoc, ale přirozený jev

Kardinály chovám již deset let, ale teprve letos jsem se setkal u kardinálů červených s jevem, který je trefně pojmenován „ještěrčí hlavy“ nebo také „černé hlavy“ či „plešatost kardinálů“. O své zkušenosti se chci s vámi podělit.

Ale pěkně popořádku. Začátkem března jsem si všiml u jednoho samce (na fotografiích samec č. 1) ztráty peří v okolí očí a později u na zátylku. Samec pochází z mého loňského odchovu. Napadlo mě, že jde o alimentární záležitost, že ptákům chybí některé vitaminy nebo minerální látky. I když věřím, že svým svěřencům poskytuji k životu vše potřebné, nakoupil jsem čtyři různé vitamino-minerální doplňky obohacené aminokyselinami od různých výrobců jak do vody, tak do krmiva. Soustředil jsem se zejména na dostatečný přísun zinku, vitaminů skupiny B a Biotinu (vitaminu H), živin důležitých pro správnou činnost kůže a tím spojenou tvorbu peří. Rovněž na potřebnou dávku jodu nezbytného pro činnost štítné žlázy a tím pádem i na ostatní endokrinní žlázy (žlázy s vnitřní sekrecí). Abych vyloučil případný výskyt cizopasníků, ošetřil jsem kardinály Ivomecem forte a Actellicem, i když jsem ani důkladnou prohlídkou cizopasníky neviděl. Kýžený výsledek se ale nedostavoval. Naopak. Holá místa kolem očí a na zátylku se postupně zvětšovala, až měl samec hlavu téměř celou holou. Mezitím potkal stejný osud, i když v o něco menším rozsahu, další tři ptáky. Samce (fotky ‒ samec č. 2) a samičku, které odchovali moji kardinálové z podložených vajec získaných od importovaného páru ze severoamerického kontinentu, a mladého samce, kterého jsem přivezl v březnu ze Slovenska. To už jsem byl velmi silně znepokojen. Zvláště když jsem se dozvěděl, že stejný problém mají další dva ptáci, které jsem prodal na podzim dvěma různým chovatelům. Domníval jsem se, že ptáci onemocněli a prodejem ptáků nemoc rozšiřuji. Sice jsem byl informován o dalším případu, který neměl se mnou nebo s mými ptáky souvislost, ale to mě nijak neuklidnilo. 

Pustil jsem se do pátrání. Zprvu jsem přemýšlel, co bylo v mém chovu jinak než v předchozích letech. Krmím stále stejně, i když nakupuji nové šarže krmných směsí, a zvláště živého krmiva, ale ti druzí chovatelé nakupují přece jinde? Jediný nový pták do mého chovu byl zakoupen až po ztrátě peří prvního kardinála. Společným jmenovatelem byl pouze kardinál červený. Kardinálové šedí ani zelení, ani jiní ptáci takto neonemocněli. A rovněž tři chovní červení byli bez újmy. Nutno ještě podotknout, že kromě enormní ztráty peří na hlavě nejevili ptáci sebemenší projevy onemocnění. Žádná skleslost, posedávání, hubnutí. Ptáci se chovali zcela normálně, a dokonce i hnízdili.

Nález a léčba

V květnu jsem nechal vyšetřit kožní seškrab z postižených míst kardinálů v Diagnostické laboratoři v Brně. Požádal jsem o bakteriologické vyšetření včetně stanovení citlivosti na antibiotika a rovněž vyšetření na přítomnost kvasinek a plísní. Výsledkem byl pozitivní nález Staphyloccocus haemolyticus, citlivého na ATB oxacillin, ceftiofur, azitromycin, gentamycin, doxycyklin, ciproflaxacin, enrofloxacin, marbofloxacin, erythromycin, amoxicillin+clavulanát, clindamycin, florfenicol, lincomycin+spectinomycin, novobiocin a trimethoprim/sulphamethoxazol. Běžné plísně a kvasinky zjištěny nebyly. Doporučená léčba: Lokálně vetřít 2× denně na postižené místo MAXITROL 1×5ML Oční kapky po dobu 4‒5 dnů. Suspenze obsahuje antibiotika neomycin a polymyxin B a glukokortikoid dexamethason, který zmírňuje zánět. I když Staphylococcus haemolyticus je vcelku běžný patogenní mikroorganismus vyskytující se v prostředí, zpráva mi vlila do žil naději na uzdravení mých svěřenců. Vše jsem učinil tak, jak mi bylo doporučeno, ale opět bez pozitivního výsledku. Zkusil jsem ještě perorální léčbu Sulfacoxem T (obsahuje ATB trimethoprim) a s časovým odstupem Enrobiofloxem (účinná látka enrofloxacin), ale opět bez úspěchu. A protože tonoucí se stébla chytá, řekl jsem si, že i když žádné plísně zjištěny nebyly, zkusím ještě přípravek proti plísním. Zvolil jsem tentokrát biologickou léčbu, a tak jsme se spolu se soukromou veterinární lékařkou MVDr. Ing. Naděždou Englerovou (dále jen Naďou), se kterou jsem postupy léčby konzultoval, rozhodli pro veterinární přípravek Ecosin, obsahující chytrou houbu Pythium Oligandrum. Postupoval jsem dle návodu a 14 dní obden potíral postižená místa čerstvě připraveným roztokem. Bohužel, opět bezvýsledně.

Už jsem si začínal zoufat, ale vzdát jsem to rozhodně nechtěl. Poprosil jsem Naďu, aby mi poradila, na koho se ještě mohu obrátit o pomoc. Naďa se spojila s Veterinární univerzitou Brno, kde před pár lety dokončila studium. Její bývalá kantorka doporučila a také předjednala návštěvu u MVDr. Michaely Petríkové na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno ‒ Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců Fakulty veterinárního lékařství. Nazítří po této informaci (26. 8. 1921) jsme se tam i s Naďou rozjeli. Doktorce Petríkové jsem předal samce č. 1, vše jí popsal a předal i protokoly z Diagnostické laboratoře. Domluvil jsem se s ní na virologickém vyšetření a navrhl jí, že jestli to bude potřeba, může ptáka utratit pro případnou pitvu a vyšetření orgánů. To prý ale asi nebude nutné, postačil by rentgen.

Žádná nemoc, ale přirozený jev

Druhý den dopoledne jsem měl překvapivý telefon. Doktorka Petríková mi volala, že našla na internetu články, kde autor Sharon Sorenson (Speciál pro Courier & Press) uvádí, že na americkém kontinentu se občas v letních měsících vyskytují kardinálové červení s holou hlavou. A to nejen v zajetí, ale i v přírodě. Odkaz na články plné fotografií připojuji. Popisuje, jak probíhá normální přepeřování ptáků, jak se jednotlivá pera vyměňují postupně, aby nedošlo k ohrožení významu opeření. Občas se ale stane, že někteří ptáci ztratí peří na hlavě o několik týdnů dříve, než začne vyrůstat peří nové. A ptáci pak s částečně nebo i zcela holou hlavou „čekají“ na období fyziologického přepeřování, po němž jsou již zcela opeření. Typickým příkladem jsou kardinálové červení narození v předešlém roce. Proč se tomu tak děje, s jakou frekvencí, jestli v některém roce je tento jev častější a v jiném se vyskytuje jen vzácně nebo vůbec, to jsem z publikovaných úryvků nevyčetl. Po získání těchto informací jsem si okamžitě dal dohromady druhý a důležitý společný jmenovatel. Všichni mnou popisování ptáci jsou narození v loňském roce. Moji i ti u jiných chovatelů.

I když jsem se na to vše díval trochu nedůvěřivě, měl jsem opět velkou naději. Kardinála jsem si hned ten den přivezl zpět domů. A den poté se moje naděje přetavila v gejzír radosti. Pořizoval jsem si fotodokumentaci plešatých ptáků a přitom jsem uviděl nově vyrůstající peří na hlavě samice i samce č. 2. Do týdne pak vyrazilo nové peří na hlavách i zbývajícím dvěma kardinálům. Do konce října byli všichni kardinálové již zcela v novém kabátě, a protože se jedná o loňské ptáky, tak v mnohem hezčím.

Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno jsem navštívil ne za pět, ale za minutu dvanáct. Kdybych objevil nově vyrůstající peří o dva dny dříve, asi bych své pátrání ukončil a výše uvedené informace bych neměl. S tímto jevem jsem se setkal poprvé a nikdy jsem o tom ani neslyšel. Proto bych byl rád, má-li někdo podobné zkušenosti, aby se s námi o ně podělil. 

Jak jsem již psal v některém z minulých příspěvků, každý rok je jiný, neustále se setkáváme s novými a novými situacemi, problémovými i těmi radostnými (a věřím, že ve větší míře), a proto je chovatelství tak krásné a zajímavé.

Odkazy:

https://eu.courierpress.com/story/life/2018/08/19/birds-how-do-cardinals-get-black-heads/1004047002/

https://www.allaboutbirds.org/news/i-have-a-bald-bird-at-my-feeder-is-it-sick/

https://backyardbirdnerd.com/2019/08/22/cardinal-comb-over/

Cardinal Comb-over – Backyard Bird Nerd

https://backyardbirdnerd.com/2019/08/22/cardinal-comb-over/

I have a bald bird at my feeder. Is it sick?

https://www.allaboutbirds.org/news/i-have-a-bald-bird-at-my-feeder-is-it-sick/

Když zadáte do Googlu „Cardinalis cardinalis alopecia“ nebo „Cardinalis cardinalis bald“, odkáže vás to na další obrázky a články.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (19x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Ing. Miroslav Horňáček

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře