Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 26 – mutace tmavozelená (olivová)

Tmavozelená mutace bývá často zaměňována s mutací šedozelenou, která je jí barevně nejblíže a řídí se stejnými genetickými pravidly. Synonymem pro tmavozelený lokus je lokus olivový. V odborné terminologii se často používá jenom pojem „tmavnoucí faktor“, s uvedením jeho konkrétního stupně ztmavnutí. 

Ve většině odborné literatury se uvádí, že mutační tmavnoucí faktor na dané alele má dědičnost autozomálně kodominantní. Osobně si myslím, že tohle tvrzení by si zasloužilo podrobnější prozkoumání, protože výsledky odchovů ne zcela souhlasí s definicí pojmu kodominantní. 

Není vyloučeno, že mutace má dědičnost neúplně dominantní. Tvrzení vychází především z výsledků z chovatelské praxe, kdy pomocí jedince, který má pouze mutační gen dochází k situaci, kdy ve spojení s jedincem bez mutovaného genu dochází k projevu tmavnoucího faktoru jenom u části mláďat. Znamená to tedy, že stačí přítomnost pouze jednoho mutačního genu, aby se mutace projevila, a tento stav odpovídá definičně neúplné dědičnosti. 

Neprojeví se ovšem zcela v plném rozsahu a pro její homozygotní formu jsou zapotřebí oba mutační geny (aby se mutace projevila ve své konečné podobě). 

Jedince, kteří dosáhli konečné genové formy, nazýváme dvou faktorové (2f) (homozygotní). Odchovem jedince pouze s jedním faktorem (1f) získáme heterozygota (neúplná forma mezi mutačním a přírodním zbarvením). Pod pojmem heterozygotní fenotyp je potřeba chápat jeho tmavě zelenou formu a pod pojmem homozygotní fenotyp, formu známou jako olivová. 

V dřívější chovatelské literatuře, ale i v některých zemích dodnes, je stále používán starší název „jade“ (čti džejd). Ten se používá pro tmavě zelenou formu, a je tedy potřeba jej považovat za správné synonymum popisovanému tmavě zelenému zbarvení. 

Tmavý faktor se nejlépe projevuje buď u melanistických mutací (např. modrá), nebo u mutací (případně s kombinací mutací) u kterých dochází ke zřejmému střídání tělesných strukturálních barev (např. straky). Mutantní alela u tmavnoucího faktoru, mění strukturu barvy prostřednictvím změn, které se odehráli uvnitř buňky, bezprostředně pod její kůrou. 

Rozhodující vliv na tmavnoucí faktor má tedy komůrková vrstva, přesněji řečeno její tloušťka. Tak, jako se mění tloušťka této vrstvy, dochází ke změnám ve vlnových délkách dopadajícího světla.

Jednotlivé vlnové délky jsou tímto způsobem rozptýleny, a tím pádem může naše oko vnímat i různé barvy. Tmavozelená mutace ovlivňuje vnitřní strukturu tím, že dochází ke ztenčení komůrkové vrstvy oproti původnímu stavu, který existuje u přírodně zbarveného ptáka. 

Heterozygotní (tmavě zelená) změna má za následek změnu genotypu asi na polovinu k celkové původní tloušťce sledované komůrkové vrstvy. Pokud dojde ke zvětšení komůrek, pak vznikne jedinec s tmavnoucím faktorem. Neproběhne-li změna šířky komůrek, je výsledné zbarvení papouška bez změny tmavnutí. 

U olivové, homozygotní, je komůrková vrstva ještě víc ztenčená, což se projeví opětovnou změnou vlnových délek světla, a tedy i odlišným vnímáním (olivové) barvy, kterou vidí naše oči. 

Logicky se můžeme domnívat, že pokud je komůrková vrstva natolik ztenčená, až již není možné ji více ztenčit, nemohou u tmavnoucích mutací existovat žádní tři a více faktoroví tmaví papoušci. Nejmarkantnějších fenotypových změn leze dosáhnout u melanistických mutací a jejich kombinací. 

Pokud se chovatel rozhodne vytvořit kombinaci s využitím tmavnoucího faktoru u psittacinistických mutací (např. v kombinaci se žlutou, divte, apod.), pak dojde rovněž k fenotypovým změnám u peří, kde je uložen psittacin. 

Následně vidíme (např. u kombinace tmavě žluté), že její žluté zabarvení není tak jasně svítící. Definičně se spíše blíží názvu, kdy nově vzniklou barvu, vytvořenou touto genovou kombinací, definujeme jako „mající hloubku“. Olivová zelená se liší jenom nepatrně od mutace šedozelené. 

Spolehlivému rozeznání přítomnosti dvoufaktorového tmavnoucího faktoru je do značné míry závislé na „složení“ genové kombinace. 

Je pravděpodobné, že i do budoucna budou chovatelé vždy s jistou mírou nejistoty rozlišovat mezi sebou dvoufaktorové žluté (2F žluté - olivové) od jednofaktorových žlutých (1F žluté - tmavožluté).

Menší rozdíly ve fenotypu obou forem jsou pro mnohé chovatele hůře pozorovatelné a snadno přehlédnutelné. Naopak při identifikování barevné kombinace vytvořené mezi tmavozelenou a modrou (kobaltová), anebo olivovou s modrou (mauwe), můžeme obě dvě genové kombinace od sebe celkem spolehlivě odlišit. 

Tmavý faktor představuje z pohledu genetiky mutaci se strukturální změnou buněk. Dědičnost se udává jako neúplně dominantní. 

Uvedená neúplnost funkcionality dominantního genu spočívá v tom, že se nám nikdy nepovede od páru, kde je jenom jeden z rodičů nositelem jednoho tmavnoucího genu, odchovat 100% potomků s jedním tmavnoucím faktorem. 

Jak již bylo uvedeno v této kapitole, ztmavnutí barvy opeření není způsobeno procentuálním navýšením obsahu tmavého barviva ve struktuře peří, jejímž důsledkem je rozměrová změna vnitřních struktur (komůrek) buněk. 

Rozdíl mezi 1F tmavozelenou a 1F šedozelenou (která rovněž mění vnitřní strukturu buněk v komůrkové vrstvě) je ten, že původní modrý melanin se změní u šedozelené mutace na tmavošedý (šedomodrý). U tmavozeleného jednofaktorového (1F – tmavozelené) jedince se změní jeho vnitřní melaninová struktura peří z modré na tmavomodrou. To je hlavní rozdíl mezi oběma mutacemi. 

Tato vizuální změna zabarvení peří z modré na tmavomodrou platí pouze u 1F odchovů. U jedinců dvoufaktorových (2F) jsou změny jiného charakteru – viz následující kapitola mutace olivová.

Tmavozelená mutace se u papoušků zpěvavých doposud pravděpodobně nevyskytla. Pokud se v některých specializovaných chovech papouška zpěvavého vyskytuje, pak se mohlo lehce stát, že nemusela být spolehlivě zaznamenána, či správně identifikována. 

Existuje stále mnoho chovatelů, kteří nerozlišují a vzájemně mezi sebou nesprávně zaměňují mutaci tmavozelenou se šedozelenou.

1.0 přírodní x 0.1 tmavá (1F) zelená 

50% 1.0 přírodní                             50% 0.1 přírodní 

50% 1.0 tmavá (1F) zelená           50% 0.1 tmavá (1F) zelená 

Záměna mutačního tmavozeleného jedince na pozici některého z rodičů v chovném páru nemá dopady na výsledek odchovu. 

Procentuální počet mutačních jedinců i poměrné zastoupení obou pohlaví zůstávají stejné.

Pro vznik 2F – olivové je potřeba docílit stavu, kdy tmavý faktor zmutuje na každém z obou dvou chromozomů. Pokud se tak stane jenom na jednom z chromozomů, vzniká jedinec 1F.

Pokud se někdy v budoucnosti vyskytnou a rozšíří v našich chovech i mutační papoušci zpěvaví olivoví, nebude snadné je odlišit od dnes již hojně rozšířené 2F šedozelené mutace. Na rozdíl od ní budou mít olivoví ptáci zbarvení původně modrých partií těla nikoliv černé, ale šedomodré. 

Vzhledem k atraktivitě tmavých mutací jako takových, ale i jejich budoucích kombinací s jinými mutacemi, především s modrou a strakatou, se dá předpokládat, že se jejich následný rozvoj – co se týká šlechtění barevných kombinací – může ubírat vícero směry. 

Jistě se najdou obdivovatelé, kteří se budou pokoušet kombinovat tmavnoucí faktory například s mutací opalinovou, která si zachová krásu opalinových jedinců a navíc velice kontrastně zvýrazní všechny melaninové části opeření ve srovnání se žlutými, nebo i oranžovými psittacinovými. 

Na tomto místě uvádím základní genetické vztahy pro udržení této mutace v chovu, a která je zároveň správnou cestou k vyšlechtění olivové formy. 

Tím prvním z možných způsobů je, že můžeme sestavit pár, kde oba rodičové jsou nositeli genetické informace pro 1F jedince. Od tohoto páru můžeme odchovat i část potomstva se dvěma faktory tmavnutí (2F - olivové). 

1.0 tmavá (1F) zelená x 0.1 tmavá (1F) zelená

25% 1.0 přírodní                            25% 0.1 přírodní 

50% 1.0 tmavá (1F) zelená          50% 0.1 tmavá (1F) zelená 

25% 1.0 tmavá (2F) zelená          25% 0.1 tmavá (2F) zelená 

Odchováme-li první 2F jedince, můžeme dále pokračovat v sestavování chovných párů již s jejich zapojením, např. takto: 

1.0 (1F) tmavá zelená x 0.1 (2F) tmavá zelená 

50% 1.0 (1F) tmavá zelená           50% 0.1 (1F) tmavá zelená 

50% 1.0 (2F) tmavá zelená           50% 0.1 (2F) tmavá zelená 

Případně i: 

1.0 (2F) tmavá zelená x 0.1 (2F) tmavá zelená 

50% 1.0 (2F) tmavá zelená          50% 0.1 (2F) tmavá zelená